Rusové komplikují vznik rafinérie Čepra

Rusové komplikují vznik rafinérie Čepra

Plánovaná stavba česko-ruské rafinérie v Rusku je ohrožena. Investice za 1,2 miliardy dolarů (26 miliard korun), kterou plánuje státem ovládaná firma Čepro spolu se správou Orlovské oblasti, narazila na problém: nikdo jí zatím nechce dodávat ropu.
Projektu, který má v Česku přispět ke stabilnímu zásobování pohonnými hmotami v době větších výpadků tuzemských rafinérií, tak hrozí krach. Čepro je připraveno od záměru ustoupit v případě, že do konce roku nenajde v Rusku dodavatele ropy.
Jednání o přísunu suroviny do provozu s plánovanou roční kapacitou 3,5 miliónu tun ropy komplikují podle šéfa Čepra Pavla Švarce zájmy některých ruských ropných společností.
"Projekt rafinérie by místo nás rád získal někdo jiný," uvedl bez dalších podrobností Švarc.

"Strategická investice"

Memorandum o výstavbě rafinérie v oblasti, ležící zhruba čtyři sta kilometrů na jih od Moskvy, podepsalo v létě Čepro společně s českou firmou Euru Energy a představiteli tamní regionální správy.
Projekt, ve kterém by mělo Čepro podíl jednapadesát procent, má zajištěnou i podporu česko-ruské mezivládní komise.
V případě dohody o ropě jsou projektu nakloněny podle Švarce i banky, které by mohly financovat až pětaosmdesát procent nákladů české strany. Samotné Čepro by investovalo ze svého přibližně 1,7 miliardy korun.
Předpokládá se, že zhruba dva milióny tun ropy by byly využity k výrobě benzínu a nafty a jejich blíže neurčená část by se dovážela do Česka.
Tuzemský trh nyní pokrývají z pětapadesáti procent provozy České rafinérské, vlastněné Unipetrolem a společnosti Shell, ConocoPhillips a Agip.
Čepro, které pro potřeby skladování a dalšího prodeje dosud pohonné hmoty výhradně nakupuje, by tak získalo vlastní zdroj.
Švarc obhajuje vybudování rafinérie i ze strategických důvodů: bylo by tak možné zajistit energetickou "bezpečnost" státu v době neočekávaných výpadků rafinérií v Česku a okolních státech.

Spor i o biopaliva

Státní Čepro patří v oblasti velkoobchodu s palivy k největším konkurentům Unipetrolu a dalších vlastníků tuzemských rafinérií. Ti prodávají část benzínu a nafty na trh přímo, část prostřednictvím skladů a produktovodů Čepra.
Vzájemné vztahy komplikuje nynější spor o to, zda by měl stát dotovat firmy, které budou mísit a prodávat biopaliva.
Rafinérie trvaly na zavedení vratky spotřební daně, což by ale podle Švarce způsobilo, že rafinérie by si míchaly naftu a benzín s ekologickou příměsí samy a Čepru by vznikla miliardová škoda - přišlo by o paliva na vlastní míchání.
Lidé z Unipetrolu se k projektu česko-ruské rafinérie nechtějí vyjadřovat. "Nemohu to komentovat," reagoval Ivan Ottis, generální ředitel Parama ze skupiny Unipetrol a zároveň šéf České asociace petrolejářského průmyslu.
"Dovoz z takové dálky by pohonné hmoty značně prodražil. V Rusku ale podobná investice může mít význam - tamní rafinérie totiž nepatří k nejmodernějším," uvedl zdroj z Unipetrolu, který není oprávněn poskytovat informace, a proto si nepřál zveřejnit jméno.