Čerpání finančních prostředků ze strukturálních fondů (SF) a problémy, které je provázejí a komplikují, se v poslední době staly velmi žhavým tématem, které zejména v souvislosti s jarními volbami do Poslanecké sněmovny proniklo i na stránky hromadných sdělovacích prostředků. Masmédia však věnují pozornost především politickým souvislostem využívání dotací z EU, zatímco cílem této analýzy je podívat se na čerpání prostředků ze SF pohledem čísel, která dobře dokumentují jak aktuální stav, tak i trendy vývoje v této oblasti. Navíc umožňují zamyslet se nad důvody a odbornými souvislostmi dosavadního vývoje čerpání unijních dotací v České republice.
Přes poměrně dynamický trend v čerpání prostředků ze strukturálních fondů v Česku, který byl nastartován v průběhu roku 2006, lze bohužel předpokládat, že zpoždění, k němuž u některých operačních programů a jejich jednotlivých opatření do té doby docházelo - a to jak na straně implementačních struktur, tak i žadatelů o dotace, nebude zcela dohnáno. Vracení prostředků zpět do Bruselu tudíž může hrozit.
LEPŠÍME SE, ALE NEMUSÍ TO STAČIT
Analýzu dosavadního čerpání prostředků ze SF v České republice je vhodné rozčlenit do dvou, resp. tří úrovní. V té první budeme sledovat čerpání na úrovni všech sedmi operačních programů, které budeme chápat jako celek.
Z hlediska reálného využívání peněz ze SF je hlavním ukazatelem objem prostředků, které již byly skutečně vyčerpány, zejména pokud jsou vztaženy k příslušné alokaci, a to buď k té na rok 2004, kterou je třeba vzhledem ke známému pravidlu n+2 vyčerpat do konce letošního roku, nebo k alokaci na celé období let 2004-2006. Z hlediska finančního pokroku jsou dalšími podstatnými kritérii také objem prostředků, které reprezentují schválené projekty (v terminologii analýz čerpání jde o tzv. schválené prostředky), a objem prostředků, které reprezentují projekty, které jsou již kryty smlouvou (tzv. nasmlouvané prostředky).
Z tohoto pohledu je přitom významná zejména snižující se disproporce mezi uvedenými dvěma hodnotami. V lednu letošního roku činil tento rozdíl téměř 13 miliard korun, takže na schválené projekty bez uzavřené smlouvy připadalo 42,3 % všech prostředků, ke konci září 2006 však už tento rozdíl klesl na 8,16 miliardy Kč a v procentním vyjádření představuje pouze 19,2 %.
Z hlediska všech sedmi operačních programů přesáhl objem schválených prostředků již v prosinci 2005 alokaci na roky 2004 a 2005 a v současné době se postupně blíží celkové alokaci ČR na celé zkrácené období let 2004-2006. Oproti tomu objem nasmlouvaných prostředků je stále ve skluzu, byť je dynamika, s níž tato částka roste zejména v průběhu letošního roku, zřetelná a navíc se neustále zvyšuje. Přes toto průkazné zlepšení a zrychlení dotačních procesů dosahoval celkový objem vyčerpaných prostředků v sedmi operačních programech ke konci letošního září pouze 63,13 % (graf 1). To znamená, že v některých programech může být ohroženo plnění pravidla n+2.
ZLATO PRO VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ
Ve druhé úrovni analýzy čerpání se posuneme do roviny jednotlivých operačních programů (OP) a jednotných programových dokumentů (JPD) pro Prahu. Tato detailní analýza dokumentuje poměrně výrazný rozdíl mezi OP a JPD, a to jak z hlediska nasmlouvaného objemu dotací ze strukturálních fondů, tak i ze zorného úhlu dalších relevantních kritérií. V některých případech jsou rozdíly přímo diametrální (tab. 1).
Jednoznačně největší pokrok z hlediska čerpání vykazuje OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ), kde již objem vyčerpaných prostředků přesáhl alokaci, známkou "výborně" je možno hodnotit i druhý v pořadí OP Infrastruktura (OPI) a třetí OP Průmysl a podnikání (OPPP). Průměrnou známku "dobře" si zasloužil Společný regionální operační program (SROP) a jenom "dostatečnou" Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 2, který těsně překročil pomyslnou třetinovou hranici. Bohužel ale existují i programy, jimž nelze udělit jinou známku než "nedostatečná", a těmi jsou OP Rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 3.
Zajímavé je i porovnání pokroku jednotlivých programů z hlediska poměru nasmlouvaných a vyčerpaných prostředků k jejich alokaci na celé období let 2004-2006 (tab. 2).
Na první pohled je evidentní, že pořadí operačních programů sestavené na základě těchto dvou hledisek je v podstatě obrácené. Hlubší pohled pak ukazuje, že rozdíl mezi jednotlivými programy z hlediska poměru nasmlouvaných prostředků k alokaci je poměrně malý (u JPD3 činí 76,85 %, u posledního OPRVMZ pak 60,66 %), zatímco v případě poměru vyčerpaných prostředků k alokaci na období 2004-2006 je rozpětí hodnot, které jednotlivé programy dosáhly, výrazně vyšší (103,2 % u prvního OPRVMZ a 22,54 % v případě JPD3).
Největší zájem? Jedničkou byl cestovní ruch
Třetí úroveň analýzy nás posune z roviny jednotlivých operačních programů do jejich "nitra", tedy na úroveň konkrétních opatření. I tady zjistíme, že obdobně jako se liší zájem o podporu z jednotlivých operačních programů jako celků, existují i výrazné rozdíly v zájmu žadatelů o dotace z jednotlivých opatření v rámci každého operačního programu. A navíc můžeme srovnávat, který z OP měl nejvíce úspěšných opatření a byl tedy pro žadatele nejatraktivnější.
Nejprve se podívejme na to, ve kterých opatřeních byl zaznamenán největší převis poptávky po dotacích nad jejich nabídkou, což umožní sestavit žebříček TOP 10 opatření s nejvyšším převisem finančních požadavků, které plynuly z žádostí, nad alokací (tab 3).
Z tohoto zorného úhlu je jedničkou OP Průmysl a podnikání, který evidentně přitáhl značný zájem žadatelů, neboť má v žebříčku celkem tři opatření. Shodně po dvou opatřeních má v TOP 10 OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Infrastruktura a JPD3. Pouze jedním opatřením je v žebříčku těch pro žadatele nejatraktivnějších zastoupen SROP, přesto se však stal držitelem unikátního rekordu. V jeho případě se totiž jedná o vůbec největší převis "poptávky nad nabídkou" - finanční požadavky plynoucí z podaných žádostí do tohoto opatření, které je určeno na podporu rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch, totiž o plných 514 % převýšily alokaci, která byla v opatření na období 2004-2006 k dispozici.
Na uvedených deset žadatelsky nejatraktivnějších opatření se lze podívat i z hlediska jejich podílu na celkové finanční alokaci, který činí 18,62 %. Pokud jde o podíl na všech požadavcích plynoucích z podaných žádostí, je ještě podstatně vyšší - 37,82 %.
DOBRÁ ZPRÁVA: VÍTĚZOVÉ MAJÍ NÁSLEDNÍKY
Pro žadatele o podporu je významné to, že všechna opatření z TOP 10 již mají zajištěnu návaznost v dalším programovacím období, v některých případech dokonce zcela přímou. Jako příklad lze zmínit program podpory Rozvoj III, který poběží v rámci nového OP Podnikání a inovace. Pokud jde o Inovace, na ně bude navazovat jak část OP Podnikání a inovace, tak i nový samostatný OP Výzkum a vývoj pro inovace. Infrastrukturu pro cestovní ruch bude řešit částečně nový Integrovaný operační program (IOP) a pak jednotlivé regionální operační programy (ROP). Na opatření v rámci OP Infrastruktura naváže OP Životní prostředí, na opatření z programů OPRLZ a JPD3 pak navážou dokonce tři programy - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Praha - Adaptabilita.
O co skoro nikdo nestál? Paradoxně o technickou pomoc
Život však nezná jen vítěze, ale také poražené. A i z jejich zkušeností je dobré se poučit. Data získaná analýzou tak umožnila sestavit i pomyslný žebříček s minusovým znaménkem. V něm by jednoznačně dominovala opatření technické pomoci jednotlivých operačních programů, a to včetně specifického opatření OP Průmysl a podnikání s názvem Registr poradců. Vzhledem ke specifickému charakteru těchto opatření i omezenému okruhu žadatelů, resp. oprávněných příjemců pomoci ale nakonec tato opatření nebyla do přehledu zahrnuta. Jeho smyslem totiž bylo ukázat věcné zaměření těch opatření, která vyvolala nejnižší zájem stadardních kategorií žadatelů o dotace. To však neznamená, že by nečerpání peněz na technickou asistenci nemohlo sloužit jako zkušenost a poučení. V každém případě totiž může být nízký stupeň využití prostředků alokovaných na technickou pomoc jednou z bariér v dosavadním čerpání strukturálních fondů v ČR. A i když se situace v poslední době lepší, je nutné konstatovat, že by prostředky technické pomoci měly být využívány průběžně a ne až v případě, kdy hrozí jejich nevyčerpání.
Mezi opatřeními s nejmenším zájmem žadatelů figurovaly ke konci září zejména ta z OPRVMZ a OPPP, z nichž každý má v přehledu tři opatření, z OPI jsou zastoupena dvě opatření, po jednom zde má OPRLZ a JPD, u pražského programu však stále ještě probíhá výzva (tab. 4).
Pozitivním faktorem, který je třeba mít při pohledu na tento přehled na zřeteli, je fakt, že na jeho konci už jsou uvedena opatření, u nichž zájem žadatelů mírně převýšil alokaci, v případě OPI 1.1 se navíc jedná o opatření s omezeným přístupem. I se započtením posledních dvou opatření s poměrně velkou alokací představuje navíc jejich podíl na celkové alokaci pouze 6,6 %, bez nich pak dokonce pouze 3,15 %.
KDE MAJÍ ŽADATELÉ NEJVÍC PENĚZ NA ÚČTU?
Z pohledu vlastních žadatelů o unijní podporu je při využívání SF asi nejdůležitější to, kdy dotace skutečně dorazí na jejich bankovní účet. A zde opět existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými programy a jejich opatřeními. Celkově lze průběh čerpání označit jako relativně nízký u většiny opatření, v případě devíti z nich dokonce proplácení dotací ještě vůbec nezačalo! V tabulce jsou uvedena opatření s největším pokrokem v proplácení dotací (tab. 5).
Uvedená opatření reprezentují 46,5 % celkového čerpání dotací, přičemž největší pokrok vykazují opatření v rámci OPPP. Podíváme-li se blíže na hodnoty v tabulce 5, je zřejmé, že opatření na jejích prvních třech místech, která jsou všechna z OPPP, reprezentují dokonce 21,8 % celkového objemu v ČR proplacené dotace ze strukturálních fondů. Stejný počet opatření (byť s menším objemem dotace) je logicky u OP Infrastruktura, kdy velká část schválených a nyní proplacených a dokončených projektů spadá ještě do roku 2004. Po jednom opatření je zastoupen SROP a OPRVMZ.
Období 2007-2013 - prostor pro větší rozmach
S ohledem na fakt, že v dalším programovacím období se v mnoha případech bude ročně nabízet stejný nebo obdobně velký objem prostředků, jako tomu bylo v celém období 2004-2006, se nelze ubránit určitým pochybnostem o tom, že naši žadatelé skutečně zvládnou všechny tyto prostředky využít. Je pravděpodobné, že se i v příštím období setkáme s programy, o které bude velký zájem. Zejména se to dá očekávat u programů s obdobným zaměřením, jaké měla dosud nejúspěšnější opatření. Půjde tedy o opatření zaměřená na pořizování nových technologií a zařízení, na infrastrukturu pro cestovní ruch, na oblast obnovitelných zdrojů energie a na podporu náboru a školení nových zaměstnanců. Významný prostor se tak otvírá jak pro žadatele, kteří třeba nebyli ve stávajícím programovacím období úspěšní, tak i pro ty, kdo právě realizují nějaký obdobný projekt a získaná dotace jim umožní uskutečnit i další akce.
Analyzované programy
(seřazeno dle výše alokace na období 2004-2006)
Společný regionální operační program (SROP)
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ)
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)
Operační program Infrastruktura (OPI)
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ)
Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 2 (JPD2)
Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 3 (JPD3)
Martin Krištof
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Přes poměrně dynamický trend v čerpání prostředků ze strukturálních fondů v Česku, který byl nastartován v průběhu roku 2006, lze bohužel předpokládat, že zpoždění, k němuž u některých operačních programů a jejich jednotlivých opatření do té doby docházelo - a to jak na straně implementačních struktur, tak i žadatelů o dotace, nebude zcela dohnáno. Vracení prostředků zpět do Bruselu tudíž může hrozit.
LEPŠÍME SE, ALE NEMUSÍ TO STAČIT
Analýzu dosavadního čerpání prostředků ze SF v České republice je vhodné rozčlenit do dvou, resp. tří úrovní. V té první budeme sledovat čerpání na úrovni všech sedmi operačních programů, které budeme chápat jako celek.
Z hlediska reálného využívání peněz ze SF je hlavním ukazatelem objem prostředků, které již byly skutečně vyčerpány, zejména pokud jsou vztaženy k příslušné alokaci, a to buď k té na rok 2004, kterou je třeba vzhledem ke známému pravidlu n+2 vyčerpat do konce letošního roku, nebo k alokaci na celé období let 2004-2006. Z hlediska finančního pokroku jsou dalšími podstatnými kritérii také objem prostředků, které reprezentují schválené projekty (v terminologii analýz čerpání jde o tzv. schválené prostředky), a objem prostředků, které reprezentují projekty, které jsou již kryty smlouvou (tzv. nasmlouvané prostředky).
Z tohoto pohledu je přitom významná zejména snižující se disproporce mezi uvedenými dvěma hodnotami. V lednu letošního roku činil tento rozdíl téměř 13 miliard korun, takže na schválené projekty bez uzavřené smlouvy připadalo 42,3 % všech prostředků, ke konci září 2006 však už tento rozdíl klesl na 8,16 miliardy Kč a v procentním vyjádření představuje pouze 19,2 %.
Z hlediska všech sedmi operačních programů přesáhl objem schválených prostředků již v prosinci 2005 alokaci na roky 2004 a 2005 a v současné době se postupně blíží celkové alokaci ČR na celé zkrácené období let 2004-2006. Oproti tomu objem nasmlouvaných prostředků je stále ve skluzu, byť je dynamika, s níž tato částka roste zejména v průběhu letošního roku, zřetelná a navíc se neustále zvyšuje. Přes toto průkazné zlepšení a zrychlení dotačních procesů dosahoval celkový objem vyčerpaných prostředků v sedmi operačních programech ke konci letošního září pouze 63,13 % (graf 1). To znamená, že v některých programech může být ohroženo plnění pravidla n+2.
ZLATO PRO VENKOV A ZEMĚDĚLSTVÍ
Ve druhé úrovni analýzy čerpání se posuneme do roviny jednotlivých operačních programů (OP) a jednotných programových dokumentů (JPD) pro Prahu. Tato detailní analýza dokumentuje poměrně výrazný rozdíl mezi OP a JPD, a to jak z hlediska nasmlouvaného objemu dotací ze strukturálních fondů, tak i ze zorného úhlu dalších relevantních kritérií. V některých případech jsou rozdíly přímo diametrální (tab. 1).
Jednoznačně největší pokrok z hlediska čerpání vykazuje OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ), kde již objem vyčerpaných prostředků přesáhl alokaci, známkou "výborně" je možno hodnotit i druhý v pořadí OP Infrastruktura (OPI) a třetí OP Průmysl a podnikání (OPPP). Průměrnou známku "dobře" si zasloužil Společný regionální operační program (SROP) a jenom "dostatečnou" Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 2, který těsně překročil pomyslnou třetinovou hranici. Bohužel ale existují i programy, jimž nelze udělit jinou známku než "nedostatečná", a těmi jsou OP Rozvoj lidských zdrojů a Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 3.
Zajímavé je i porovnání pokroku jednotlivých programů z hlediska poměru nasmlouvaných a vyčerpaných prostředků k jejich alokaci na celé období let 2004-2006 (tab. 2).
Na první pohled je evidentní, že pořadí operačních programů sestavené na základě těchto dvou hledisek je v podstatě obrácené. Hlubší pohled pak ukazuje, že rozdíl mezi jednotlivými programy z hlediska poměru nasmlouvaných prostředků k alokaci je poměrně malý (u JPD3 činí 76,85 %, u posledního OPRVMZ pak 60,66 %), zatímco v případě poměru vyčerpaných prostředků k alokaci na období 2004-2006 je rozpětí hodnot, které jednotlivé programy dosáhly, výrazně vyšší (103,2 % u prvního OPRVMZ a 22,54 % v případě JPD3).
Největší zájem? Jedničkou byl cestovní ruch
Třetí úroveň analýzy nás posune z roviny jednotlivých operačních programů do jejich "nitra", tedy na úroveň konkrétních opatření. I tady zjistíme, že obdobně jako se liší zájem o podporu z jednotlivých operačních programů jako celků, existují i výrazné rozdíly v zájmu žadatelů o dotace z jednotlivých opatření v rámci každého operačního programu. A navíc můžeme srovnávat, který z OP měl nejvíce úspěšných opatření a byl tedy pro žadatele nejatraktivnější.
Nejprve se podívejme na to, ve kterých opatřeních byl zaznamenán největší převis poptávky po dotacích nad jejich nabídkou, což umožní sestavit žebříček TOP 10 opatření s nejvyšším převisem finančních požadavků, které plynuly z žádostí, nad alokací (tab 3).
Z tohoto zorného úhlu je jedničkou OP Průmysl a podnikání, který evidentně přitáhl značný zájem žadatelů, neboť má v žebříčku celkem tři opatření. Shodně po dvou opatřeních má v TOP 10 OP Rozvoj lidských zdrojů, OP Infrastruktura a JPD3. Pouze jedním opatřením je v žebříčku těch pro žadatele nejatraktivnějších zastoupen SROP, přesto se však stal držitelem unikátního rekordu. V jeho případě se totiž jedná o vůbec největší převis "poptávky nad nabídkou" - finanční požadavky plynoucí z podaných žádostí do tohoto opatření, které je určeno na podporu rozvoje infrastruktury pro cestovní ruch, totiž o plných 514 % převýšily alokaci, která byla v opatření na období 2004-2006 k dispozici.
Na uvedených deset žadatelsky nejatraktivnějších opatření se lze podívat i z hlediska jejich podílu na celkové finanční alokaci, který činí 18,62 %. Pokud jde o podíl na všech požadavcích plynoucích z podaných žádostí, je ještě podstatně vyšší - 37,82 %.
DOBRÁ ZPRÁVA: VÍTĚZOVÉ MAJÍ NÁSLEDNÍKY
Pro žadatele o podporu je významné to, že všechna opatření z TOP 10 již mají zajištěnu návaznost v dalším programovacím období, v některých případech dokonce zcela přímou. Jako příklad lze zmínit program podpory Rozvoj III, který poběží v rámci nového OP Podnikání a inovace. Pokud jde o Inovace, na ně bude navazovat jak část OP Podnikání a inovace, tak i nový samostatný OP Výzkum a vývoj pro inovace. Infrastrukturu pro cestovní ruch bude řešit částečně nový Integrovaný operační program (IOP) a pak jednotlivé regionální operační programy (ROP). Na opatření v rámci OP Infrastruktura naváže OP Životní prostředí, na opatření z programů OPRLZ a JPD3 pak navážou dokonce tři programy - OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, OP Lidské zdroje a zaměstnanost a OP Praha - Adaptabilita.
O co skoro nikdo nestál? Paradoxně o technickou pomoc
Život však nezná jen vítěze, ale také poražené. A i z jejich zkušeností je dobré se poučit. Data získaná analýzou tak umožnila sestavit i pomyslný žebříček s minusovým znaménkem. V něm by jednoznačně dominovala opatření technické pomoci jednotlivých operačních programů, a to včetně specifického opatření OP Průmysl a podnikání s názvem Registr poradců. Vzhledem ke specifickému charakteru těchto opatření i omezenému okruhu žadatelů, resp. oprávněných příjemců pomoci ale nakonec tato opatření nebyla do přehledu zahrnuta. Jeho smyslem totiž bylo ukázat věcné zaměření těch opatření, která vyvolala nejnižší zájem stadardních kategorií žadatelů o dotace. To však neznamená, že by nečerpání peněz na technickou asistenci nemohlo sloužit jako zkušenost a poučení. V každém případě totiž může být nízký stupeň využití prostředků alokovaných na technickou pomoc jednou z bariér v dosavadním čerpání strukturálních fondů v ČR. A i když se situace v poslední době lepší, je nutné konstatovat, že by prostředky technické pomoci měly být využívány průběžně a ne až v případě, kdy hrozí jejich nevyčerpání.
Mezi opatřeními s nejmenším zájmem žadatelů figurovaly ke konci září zejména ta z OPRVMZ a OPPP, z nichž každý má v přehledu tři opatření, z OPI jsou zastoupena dvě opatření, po jednom zde má OPRLZ a JPD, u pražského programu však stále ještě probíhá výzva (tab. 4).
Pozitivním faktorem, který je třeba mít při pohledu na tento přehled na zřeteli, je fakt, že na jeho konci už jsou uvedena opatření, u nichž zájem žadatelů mírně převýšil alokaci, v případě OPI 1.1 se navíc jedná o opatření s omezeným přístupem. I se započtením posledních dvou opatření s poměrně velkou alokací představuje navíc jejich podíl na celkové alokaci pouze 6,6 %, bez nich pak dokonce pouze 3,15 %.
KDE MAJÍ ŽADATELÉ NEJVÍC PENĚZ NA ÚČTU?
Z pohledu vlastních žadatelů o unijní podporu je při využívání SF asi nejdůležitější to, kdy dotace skutečně dorazí na jejich bankovní účet. A zde opět existuje výrazný rozdíl mezi jednotlivými programy a jejich opatřeními. Celkově lze průběh čerpání označit jako relativně nízký u většiny opatření, v případě devíti z nich dokonce proplácení dotací ještě vůbec nezačalo! V tabulce jsou uvedena opatření s největším pokrokem v proplácení dotací (tab. 5).
Uvedená opatření reprezentují 46,5 % celkového čerpání dotací, přičemž největší pokrok vykazují opatření v rámci OPPP. Podíváme-li se blíže na hodnoty v tabulce 5, je zřejmé, že opatření na jejích prvních třech místech, která jsou všechna z OPPP, reprezentují dokonce 21,8 % celkového objemu v ČR proplacené dotace ze strukturálních fondů. Stejný počet opatření (byť s menším objemem dotace) je logicky u OP Infrastruktura, kdy velká část schválených a nyní proplacených a dokončených projektů spadá ještě do roku 2004. Po jednom opatření je zastoupen SROP a OPRVMZ.
Období 2007-2013 - prostor pro větší rozmach
S ohledem na fakt, že v dalším programovacím období se v mnoha případech bude ročně nabízet stejný nebo obdobně velký objem prostředků, jako tomu bylo v celém období 2004-2006, se nelze ubránit určitým pochybnostem o tom, že naši žadatelé skutečně zvládnou všechny tyto prostředky využít. Je pravděpodobné, že se i v příštím období setkáme s programy, o které bude velký zájem. Zejména se to dá očekávat u programů s obdobným zaměřením, jaké měla dosud nejúspěšnější opatření. Půjde tedy o opatření zaměřená na pořizování nových technologií a zařízení, na infrastrukturu pro cestovní ruch, na oblast obnovitelných zdrojů energie a na podporu náboru a školení nových zaměstnanců. Významný prostor se tak otvírá jak pro žadatele, kteří třeba nebyli ve stávajícím programovacím období úspěšní, tak i pro ty, kdo právě realizují nějaký obdobný projekt a získaná dotace jim umožní uskutečnit i další akce.
Analyzované programy
(seřazeno dle výše alokace na období 2004-2006)
Společný regionální operační program (SROP)
Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OPRLZ)
Operační program Průmysl a podnikání (OPPP)
Operační program Infrastruktura (OPI)
Operační program Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (OPRVMZ)
Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 2 (JPD2)
Jednotný programový dokument pro Prahu - Cíl 3 (JPD3)
Martin Krištof
Masarykova univerzita
Ekonomicko-správní fakulta
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
