Výstava o pravěku v Národním muzeu: Za lovci mamutů

Projděte se chýší předků z doby kamenné pokrytou zvířecími kůžemi, okolo obřího mamuta až ke slavné Věstonické venuši. Gravettien – vrcholné období mladého paleolitu. Neustále se opakující klimatické cykly, kdy se podnebí na Zemi dramaticky měnilo od nejstudenějšího k nejteplejšímu a ledovce ustupovaly před svým posledním rozmachem...


Snímek: Národní muzeum

Málokdo ví, že kulturní centrum lidstva s nejstaršími doklady nových technologií leželo v rozmezí 30 - 20 000 let před současností na našem území. A právě území dnešní Moravy a Čech, strategická spojnice Východu a Západu, získalo několik světových primátů. Například zde archeologové objevili nejstarší doloženou výrobu keramiky na světě, klasickým příkladem je slavná Věstonická venuše. Také se zde tkaly první látky, do dnešní doby se zachovaly hrudky s otisky vláken z Pavlova. Vyráběly se umělecké předměty a věřilo se na šamany. Vědci zde také objevili jedny z největších souborů kosterních pozůstatků moderního člověka.

Cesta expozicí
Výstava je instalována ve třech sálech hlavní budovy Národního muzea na ploše 900 m2. Vedle chýše našich předků z období mladého paleolitu či modelu výjevu z lovu na mamuta navozuje atmosféru také obydlí lovců. A to uprostřed rekonstruované osady, kde na zemi spí pravěká žena. Z reproduktorů se ozývá řev zvířat a nad osadou se vznášejí siluety ptáků. Pozor, nelekněte se repliky mamuta v životní velikosti!
K vidění jsou originály nejvzácnějších předmětů, Věstonická Venuše, Předmostecká Venuše či figurka Muže z Brna, které se svým významem rovnají korunovačním klenotům. Nechybějí kosterní pozůstatky a ukázky pravěkých řemesel. Expozici doplňuje filmové pásmo dokumentů.
Výstava je rozdělena do tří částí - první pojednává o duchovním světě a umění pravěku, druhá se zabývá lovem a získáváním obživy. Poslední část přibližuje obydlí a život ve vesnici.

Doprovodné akce
Od ledna k výstavě přibudou programy o pravěké hudbě, přírodě a experimentální archeologii. Dě-ti se v rámci víkendových dílen mohou těšit na jeskynní malování, modelování a antropologii.
Pokud budete mít ještě chuť, prohlédněte si doplňující expozici s názvem Cesty českých spisovatelů do pravěku. Prezentuje literární obraz doby lovců mamutů v české literatuře a knižní ilustraci.
Celá výstava Lovci mamutů sestává ze sbírek Národního muzea, Moravského zemského muzea, Muzea hlavního města Prahy a Muzea východních Čech a přístupná bude do 30. dubna příštího roku. Takže - vstupte do pravěku!

Kateřina Hovorková                
katerina.hovorkova@economia.cz

Zajímavost

Věstonická Venuše
Takřka tajně pod policejním dohledem byla kvůli výstavě Lovci mamutů dovezena do Prahy ze sejfu Moravského zemského muzea v Brně soška Věstonické venuše. Pouhých 11,5 cm vysokou černošedou figurku střežila šestice policistů v černém s kuklami na hlavách a samopaly v rukou. Soška umístěná v trezorové vitríně je pojištěna na milión korun. Věstonická venuše je z Brna půjčována na výstavy jen zřídkakdy. Vždy jednou za několik let a pouze na několik dní. Sošku, která je považována za symbol plodnosti, objevil 13. července 1925 uprostřed velkého popeliště na pravěkém sídlišti lovců mamutů mezi dnešním Pavlovem a Dolními Věstonicemi tým archeologa a speleologa Karla Absolona (1877 - 1960). Figurka z pálené hlíny byla unikátem, protože se do té doby předpokládalo, že v paleolitu keramika ještě známa nebyla. Je tak nejstarší keramickou lidskou soškou na světě.


Informace
Národní muzeum, Václavské náměstí 68, Praha 1, tel.: 224 497 111
Otevřeno je od pondělí do neděle od 9 do 17 hodin, zavřeno vždy první úterý v měsíci. Ve čtvrtek 30. listopadu otevřeno jen do 14 hodin. Vstupné 110 Kč, snížené 60, rodinné 130 Kč. Každé první pondělí v měsíci je vstup zdarma.
www.nm.cz