Ukládat 500 korun na solidní penzi nestačí

Ukládat 500 korun na solidní penzi nestačí

Lidé, kteří jsou dnes v produktivním věku, si mohou být jisti, že jim v budoucnu přiznaný starobní důchod ke spokojenému zbytku života stačit nebude. Jedinou obranou je, že se lidé na klidné stáří finančně připraví - že si naspoří. Spořit je ale třeba tisícové částky.

Češi zatím málo spoří

Ani prognózy, podle kterých bude za několik desetiletí na penzi jednoho důchodce vydělávat pouze jeden pracující zaměstnanec místo nynějších dvou, nemotivují Čechy k většímu spoření na stáří. Poměrně hodně lidí sice ukládá do penzijních fondů, bohužel většina z nich jen 500 korun měsíčně. A to je zcela nedostatečné. Průměrná úložka účastníka připojištění bez započítání příspěvků od zaměstnavatelů a bez státního příspěvku dosáhla v loňském roce zhruba jen 397 korun.

Česká populace stárne

Demografický vývoj společnosti hovoří nekompromisně. Národ stárne a bude stárnout nadále. V budoucnu tak bude méně lidí, kteří budou vydělávat na důchody penzistů, a naopak přibude lidí v důchodovém věku. Lze očekávat, že ve státní pokladně nebude dostatek prostředků, aby starým lidem byl zachován přibližně stejný životní standard, jaký mají penzisté dnes. Současný systém mezigenerační solidarity sice ještě bude fungovat, ale rozhodně ve výrazně menší míře než nyní.
Zcela nejhůře jsou na tom lidé, kterým je dnes okolo 30 let. Ti stále budou ještě řadu let ze svého platu hodně odvádět do důchodového systému, ale sami se velkých výplat v budoucnu asi nedočkají. Jedinou možností, jak se dostat z této nepříjemné pasti, je začít spořit, a to co nejdříve.

Kolik si spořit

Existuje celá řada modelů a propočtů, které ukazují, kolik a odkdy si spořit na důchod. Výsledek je ale vždy stejný - lidé by měli každý měsíc na důchod ukládat částky v řádu tisíců korun. Dávat jen 500 korun měsíčně na penzijní připojištění rozhodně nestačí. Dobrou představu o nutnosti spoření mohou lidé získat orientačním propočtem, kolik lze za určitou dobu pravidelným měsíčním ukládáním naspořit a jaký měsíční důchod po jistou plánovanou dobu tento nastřádaný fond přinese.
Výsledek mnohé lidi nepříjemně překvapí - je třeba spořit poměrně hodně, aby si člověk i ve stáří dopřál slušnější životní úroveň. Jako příklad může posloužit střadatel, kterému je 35 let. V tuto dobu začíná se spořením a střádá pravidelně každý měsíc 2000 korun, a to celých 25 let. Ve svých šedesáti letech bude mít vlastními silami na penzi přichystáno asi 950 tisíc korun (při ročním čistém zhodnocení 3,5 procenta bez dalších výnosů). Pokud tento fond bude chtít využít na výplatu důchodu po dobu dalších 25 let, má tento střadatel bez uvažování inflace zajištěnou měsíční rentu ve výši 4727 korun.
Pokud by ale tento člověk začal spořit o pět let dříve (od 30 do 60 let), zajistí si za jinak stejných podmínek po dobu 25 let měsíční rentu asi 6260 korun. Problémem je ale inflace, kde i relativně malé roční znehodnocování peněz se při dlouhodobém spoření na výsledné rentě podepíše velmi významně.

Co se nejvíce využívá ke spoření na důchod

Penzijní připojištění

Roční státní příspěvek je až 1800 korun, klient má nárok také na podíl z hospodaření penzijního fondu. Výnosy přiznané klientům se v poslední době pohybují okolo tří až čtyř procent ročně.
Klienti penzijních fondů si mohou snížit daňový základ o částku, která převyšuje roční vklad šest tisíc korun. Maximálně si základ daně z příjmů mohou snížit o dvanáct tisíc korun ročně.

Kapitálové životní pojištění

Kombinace rizikové životní pojistky a spoření. Smlouva kryje riziko ztráty života, případně zranění s trvalými následky, a klient si současně spoří. Peníze ze spořící složky jsou zhodnocovány.
Podle charakteru pojistky klient buď může ovlivňovat způsob investování svých peněz v životním pojištění, nebo nikoliv. V prvém případě si sám volí investiční strategii a dosažený výnos závisí pouze na jeho schopnostech. Ve druhém případě je zhodnocení závislé na pojišťovně, klient ale má garanci minimálního výnosu.