„Zkušenosti posledních osmi let ukazují, že mnoho zemí eurozóny se ještě plně nepřizpůsobilo životu v měnové unii, která má jednotnou měnovou politiku a stejnou měnu,“ říká závěr sdělení Evropské komise k výroční zprávě o ekonomice EU. Hospodářský růst a inflace v jednotlivých členských zemích divergují. To poukazuje na to, že některé členské země stále ještě nebyly schopné absorbovat všechny důsledky, které s sebou život v eurozóně přináší.


Portál EUBusiness.com cituje komisaře pro hospodářské a měnové otázky Joaquína Almuniu, který uvedl: „Způsob, jakým (eurozóna) dosud funguje, ukazuje, že hospodářská koordinace a politika eurozóny obecně je nedostatečná.“ „Musíme si uvědomit, že národní politiky jsou společným zájmem všech členů eurozóny a všichni členové měnové unie se také vzájemně ovlivňují,“ dodal komisař.


Vstup 12 evropských zemí do měnové unie představuje pro všechny z nich velkou výzvu. Jednotná měna sice snížila náklady obchodu a má i mnoho dalších kladných stránek, na druhé straně však vznikem eurozóny zanikla členským státům možnost ovlivňovat národní ekonomiky prostřednictvím vlastní měnové politiky, neboť tu má nyní na starost Evropská centrální banka.


Členské země tak mohou ovlivňovat národní ekonomiky pouze svými veřejnými výdaji. Ani zde však nemají úplnou volnost. Pakt stability a růstu (SGP) ukládá zemím hospodařit střednědobě s vyrovnanými rozpočty a pouze krátkodobě s deficitem do maximální výše 3% HDP. Pakt stability a růstu byl vytvořen především proto, aby se nezodpovědná rozpočtová politika v jedné zemi nepřelévala do jiných zemí a nepoškozovala tak ostatní státy (například růstem inflace), které již inflaci nemohou ovlivňovat nezávislou měnovou politikou, jíž se vzdaly ve prospěch evropské měnové politiky.
Vedle Paktu stability je hospodářská politika v současné době koordinovaná pouze velmi volně: ministři financí se scházejí jednou měsíčně v rámci tzv. Eurogroup a výsledky jejich setkání mají pouze nezávazný charakter.


Podle Jean-Claude Junckera, lucemburského ministra financí a předsedy Eurogroup, by nový mandát v žádném případě nezastínil Evropskou centrální banku, která si „žárlivě střeží svou nezávislost“. „Musíme naší roli posílit, to však neznamená, že oslabíme ECB,“ říká předseda Eurogroup. Juncker dále v Evropském parlamentu připomněl, že ačkoliv vlády v eurozóně pamatují na opatření Paktu stability a růstu a v „dobrých časech“ se snaží své rozpočtové deficity snižovat, hovoří „pakt o 3% HDP nikoliv jako o cíli, ale jako o stropu. Pokud je deficit nižší než 3%, mělo by být snahou dosáhnutí střednědobého cíle.“