Penzijní připojištění: Jak zvolit dávky?

V současné době je připojištěno přes 3,5 mil. obyvatel, z toho pravidelnou penzi dostává cca 14 500, což je méně než 0,5 %. Téma penzí však nabralo s uvedením záměru vlády ohledně penzijní reformy nové obliby.

Současný zákon o penzijním připojištění definuje tři různé typy dávek: jednorázové vyrovnání, odbytné a penze. Penze se dále dělí na čtyři druhy resp. dva. Zákon sice definuje čtyři druhy penzí: starobní, výsluhová, invalidní a pozůstalostní, ale poslední dva druhy jsou opce pro případ invalidity nebo úmrtí. Fond eviduje odděleně pouze prostředky na starobní a výsluhovou penzi.

POVINNÉ A VOLITELNÉ

Povinně se sjednává starobní penze, ostatní jsou na volbě účastníka. Podíváme-li se na dávky ještě podrobněji máme vlastně dva typy dávek, a to odbytné a penze, přičemž účastník má právo vzít si místo penze jednorázové vyrovnání (konkrétní podmínky pro jednorázové vyrovnání místo penze stanoví penzijní plán). Dobu spoření můžeme rozdělit na tři části:

1) doba před nárokem na odbytné, kdy účastník nemá nárok na žádnou dávku a v případě ukončení smlouvy v této fázi nedochází k žádné výplatě, jediná možnost jak získat vložené peníze zpět je snížit si příspěvek na minimum (100 Kč) a doplatit do 12 měsíců (aktuální podmínky) a počkat si na vznik nároku na odbytné,

2) doba s nárokem na odbytné a před nárokem na penzi, kdy v případě ukončení smlouvy účastník dostává své naspořené peníze a výnosy z nich,

3) doba s nárokem na penzi, kdy má účastník možnost vzít si penzi nebo jednorázové vyrovnání místo ní, přičemž nárok na starobní a výsluhovou penzi se posuzuje samostatně.

První dvě fáze jsou přesně vymezené penzijním plánem, délka spoření ve třetí fázi je již libovolná a záleží pouze na účastníkovi, jak dlouho bude trvat. Není totiž povinnost žádat o dávku hned při vzniku nároku. V určitých případech je možnost získat plnou naspořenou částku, včetně státních příspěvků a podílů z nich, před vznikem nároku na starobní resp. výsluhovou penzi, a to v případě invalidity a úmrtí. Účastník však musí mít ve smlouvě sjednaný příslušný druh penze.

INVALIDNÍ PENZE

Invalidní penze se vyplácí, pokud již nebyla zahájená výplata nějaké pravidelná penze. Také v případě, kdy má účastník nárok na starobní penzi, je zbytečné žádat o penzi invalidní, přímo se žádá o starobní penzi.

Vybrat si invalidní penzi formou doživotní pravidelné penze se vyplatí pouze v případě, že si účastník naspořil vyšší částku. Když si účastník vybere tento typ penze, jeho věk je nižší než 60 let (z důvodu invalidity). Výše doživotní penze závisí na věku, kdy je penze poprvé vyplacena, a platí, že čím nižší počáteční věk, tím nižší penze. Proto doporučuji před žádostí o tuto penzi nechat si u fondu spočítat její výši a pak se rozhodnout mezi jednorázovým vyrovnáním nebo pravidelnou penzí.

U starších penzijních plánů je možno vzít si invalidní penzi formou penze na dobu určitou, což může být zajímavější, protože dobu výplaty lze uzpůsobit např. do věku 60 let, výše penze není závislá na vstupním věku, ale na délce vyplácení. Vzhledem k tomu, že sjednání invalidní penze ve smlouvě je opce, která je zdarma, doporučuji tuto penzi sjednat. Je mnohem lepší mít nějakou alternativu v případě invalidity než žádnou.

POZŮSTALOSTNÍ PENZE

Starobní, výsluhová a invalidní penze jsou určeny účastníkovi, pozůstalostní je určena oprávněné osobě určené ve smlouvě. Pozůstalostní penze je jakousi formou pojištění pro případ úmrtí účastníka. Posouzení této penze bych rozdělil na dvě části, a to na spořicí fázi a výplatní fázi.

Rozdíl mezi sjednáním a nesjednáním pozůstalostní penze ve spořicí fázi je značný. Pokud si sjednáte pozůstalostní penzi, pak ve smlouvě určujete oprávněné osoby, pokud je jich víc, určuje se také poměr pro výplatu jednotlivých částí. Pokud dojde k úmrtí v průběhu spořicí části, bude vyplaceno odbytné oprávněným osobám v případě, že doba spoření je kratší než 3 roky, anebo bude vyplacena celá naspořená částka včetně státních příspěvků a podílů na zisku, když doba spoření přesáhla 3 roky.

Způsob výplaty této dávky určuje penzijní plán, nejčastěji se jedná o penzi vyplácenou po stanovenou dobu. Tuto dobu určuje sama oprávněná osoba, dávku pozůstalostní penze lze také vyplatit jednorázově. Naopak, pokud si nesjedná pozůstalostní penzi, pak není ani oprávněných osob a v případě úmrtí postupuje naspořená částka do dědického řízení.

Do dědictví postupuje pouze to, co naspořil účastník popřípadě zaměstnavatel, bez státních příspěvků a podílů ze státních příspěvků. Navíc poměr pro rozdělení této částky určuje soud nebo notář, který dědictví vyřizuje (což také může trvat delší dobu). Ve výplatní fázi je situace jiná. Pokud má klient sjednanou pozůstalostní penzi i ve výplatní fázi, dochází k její výplatě v případě úmrtí podle podmínek dané penze.

TYPY POZŮSTALOSTNÍ PENZE

Výše pozůstalostní penze se však už neodvíjí od zůstatku na účtu, ale od aktuální výše vyplácené penze. Na rozdíl od spořicí fáze v tomto případě neexistuje možnost výplaty pozůstalostní penze jednorázově. Podmínky výplaty pozůstalostní penze jsou již pevně dány penzijním plánem. U některých penzijních fondů je dopředu určeno, že se sjednání pozůstalostní penze automaticky přenáší i do výplatní fáze, tedy že bude automaticky započtena do výše penze i případná pozůstalostní penze. Konkrétně u penzijního fondu České pojišťovny dáváme účastníkovi při žádosti o výplaty penze možnost vybrat si ze tří typů penze, přičemž dva z nich obsahují možnost pozůstalostní penze.

Opce pozůstalostní penze se tedy znovu určuje typem dávky. Mezi základní typy pozůstalostní penze patří penze s garantovanou dobou vyplácení, kdy dochází k výplatě pozůstalostní penze pouze v případě úmrtí v garantované době a penze je vyplácena do konce této garantované doby (nárok na tuto penzi souvisí s dosavadní dobou výplaty), a penze s prodlouženou dobou výplaty, kdy dojde k výplatě po úmrtí účastníka a penze je vyplácena po pevně stanovenou dobu (nárok na tuto penzi nesouvisí s dosavadní dobou výplaty).

Nejčastěji se jako pozůstalostní penze užívá druhý typ. Garantovaná doba resp. doba prodloužení může být daná již penzijním plánem, často je však na volbě účastníka. V těchto případech platí, že čím delší doba, tím je penze dražší, tedy nižší. Penze s prodlouženou dobou je dražší, než penze s garantovanou dobou. U pozůstalostní penze opět platí, že se jedná o opci, která nic nestojí, proto ji doporučuji sjednat. Před sjednáním ale doporučuji zjistit, zda klient není u této penze moc vázán penzijním plánem, tedy zda není již plánem určen typ penze nebo příslušná doba, popřípadě nechte spočítat modelové příklady, kolik vlastně činí celková výše dávek pro oprávněné osoby.

Následující obrázek znázorňuje jednotlivé fáze spoření a typy poskytnutých dávek v těchto fázích.

Jakou dávku zvolit

Penzijní připojištění je koncipováno jako zajištění na stáří, všechny penze definované podle nových penzijních plánů jsou doživotní. Nárok na starobní penzi je proto posunut až do doby, kdy člověk získává státní starobní důchod. V klasickém rizikovém pojištění na úmrtí je pojistná částka splatná v případě úmrtí v pojištěné době, pojištění na stáří je zde určitý opak - daná pravidelná částka je splatná do úmrtí.

Na otázku typu, kdy je penze výhodná se těžko odpovídá. Pokud bychom vyhodnocovali pouze finanční hledisko, pak penzijní pojištění je ziskové pro účastníka pokud se penze vyplácí déle, než je střední délka dožití účastníka. Porovnejme si dva modely pro muže ve věku 60 let:

1) penze vyplácena z penzijního fondu, při garantované úrokové míře 2 %

2) účastník si zvolí jednorázové vyrovnání, vloží do banky, každý rok vybere částku odpovídající výši penze spočtené z penzijního připojištění a zbylou část vloží na termínovaný účet se zhodnocením 2 %.

Penze v prvním případě je vyplácena doživotně nezávisle, zda bude žít 5, 10 nebo 30 let. Ve druhém případě penze vystačí na 17 let (což je střední délka dožití pro 60letého muže podle aktuálních ÚT) a přísun peněz se zastaví. Proto se o penzích mluví jako o pojištění na stáří, pojišťuje se dlouhověkost.

V čem je tedy zásadní rozdíl mezi těmito modely? V prvním případě se jedná o kolektivní princip výpočtu penze, ve druhém o individuální princip. Kolektivní princip kalkuluje s určitou úmrtností ve větším počtu vyplácených penzí a s principem solidarity. Peníze určené na výplaty penzí tvoří uzavřený balík a peníze účastníků, kteří zemřeli se přerozdělí mezi přeživší. Vývoj v úmrtnosti od roku 1990 dokládá fakt, že v České republice stoupá počet lidí, kteří se dožívají vyššího věku a odhaduje se, že tento počet bude neustále stoupat. Spoléhat se ve stáří pouze na to, že se s naspořenými penězi a státní penzí nějak vystačí, je v současné době dost riskantní.

VÝCHODISKA A ARGUMENTY

Dostáváme se k otázce, jakou dávku z penzijního připojištění tedy volit. Zásadní je: nechat si vždy před případnou žádostí spočítat u fondu příslušné dávky. Jednorázové vyrovnání připadá do úvahy, pokud je naspořená částka nižší a jednotlivá dávka pravidelné penze by byla zanedbatelná. Někomu však stačí i 500 Kč měsíčně na přilepšenou. Na 500 Kč měsíčně je pro 60letého muže se započtením garantovaného úroku 2 % zapotřebí naspořit cca 90 000 Kč, pro 60letou ženu 106 000 Kč (podle aktuálních úmrtnostních tabulek ČSÚ). Muž si tuto částku při současných podmínkách a měsíční úložce 500 Kč našetří za necelých 10 let, žena za cca 11 let (při 3% ročním zhodnocení). Klientům, kteří se obávají, že je pro ně nevýhodné brát si doživotní penzi z důvodu, že pokud by zemřeli brzy po zahájení výplaty, přišlo by celé spoření vniveč, odpovídám třemi protiargumenty:

1) doživotní penzi si berte v případě, že znáte dobře zdravotní stav svůj i rodiny. Pokud se v rodině nevyskytovaly žádné srdeční potíže, mozkové příhody, obezita, máte případy dlouhověkosti v rodině, pak jsou zde silné předpoklady, že se dlouhověkost bude týkat i vás a budete se časem potýkat s problémem finančního zabezpečení,

2) pokud si nejste jisti, pak si sjednejte doživotní penzi s pozůstalostní penzí. Obáváte-li se, že můžete zemřít brzy po zahájení výplaty a tím přijít o úspory v rodině, sjednejte si penzi s garantovanou dobou výplaty. Ta zabezpečí finanční přísun minimálně po stanovenou dobu. Penze s prodlouženou dobou výplaty je pro lidi, kteří chtějí za každé situace zabezpečit svoje blízké po určitou dobu,

3) posledním argumentem je fakt, že se smrtí se nedá "kupčit", nemůžete přece kalkulovat, jak výhodně vás smrt vyjde, hlavním cílem penzijního pojištění je, jak jsem již říkal, zabezpečení stáří a ne zabezpečení v případě smrti, na případ smrti jsou zde jiná pojištění.

Sjednáním pozůstalostní penze si klient pojistí výplatu určité minimální části naspořené částky. V následující tabulce jsou podíly z naspořené částky, které jsou minimálně vyplaceny při daném typu penze. Hodnoty jsou spočteny podle aktuálních podmínek (bez započtení korekčních koeficientů) v PFČP, a. s.

Tedy např. pro 60letého muže, který si sjednal penzi s garantovanou dobou pojištění na 10 let je zaručeno, že bude z jeho naspořené částky vyplaceno min. 70 %.

Na závěr tohoto odstavce ještě jedno upozornění. Volba doživotní penze je nezvratným rozhodnutím. Pokud je výplata penze započata, nelze již výplatu zastavit a žádat jednorázový doplatek. Podmínky pro spořicí fázi končí půlnocí před prvním dnem výplaty pravidelné penze, pak platí podmínky pro výplatní fázi, to se týká hlavně nároků v případě úmrtí.

Patrik Hinca
vedoucí oddělení pojistné matematiky a profitability PFČP


MINIMÁLNĚ VYPLACENÉ PODÍLY Z NASPOŘENÉ ČÁSTKY