Evropská komise zveřejnila jako součást Zprávy o strategii rozšiřování studii o schopnosti EU integrovat nové členy. Výbor EP pro ústavní věci 13. listopadu schválil zprávu o institucionálních aspektech schopnosti EU integrovat nové členy.
Podkladem pro diskuzi byl článek Centra pro studium evropské politiky (CEPS) s názvem “Jaká je absorpční kapacita EU?”


Zúčastnění se shodli na tom, že je vhodnější používat termín “integrační kapacita”. Řečníci však měli velmi odlišné pohledy na to, jaký by měl být charakter budoucího rozšiřování Evropské unie. Někteří se zaměřili na otázku, které země by měla unie vůbec integrovat, jiní kladli větší důraz na institucionální reformy, které by měla EU uskutečnit, aby byla na budoucí vlny rozšiřování připravená.



Senem Aydinová z CEPS poukázala na to, že hlavním problémem celé debaty je rozdíl mezi realitou a jejím vnímáním. Veřejné mínění se sice stalo klíčovou složkou konceptu integrační kapacity, lidé jsou však o skutečných dopadech rozšiřování dezinformovaní.


Její kolega a zároveň autor studie CEPSu o absorpční kapacitě, Michael Emerson, uvedl, že termín “absorpční kapacita” je potřeba více rozebrat: “On sám analyzoval schopnost EU integrovat nové členy, včetně Turecka, a zjistil, že v otázkách trhu s výrobky a službami, jako i pracovní síly a financí, institucionálního fungování a strategické bezpečnosti, nejsou žádné vážné problémy. Emerson řekl, že ve skutečnosti je nejcitlivějším aspektem absorpční kapacity schopnost společnosti absorbovat nové členské státy. V souvislosti s problémem “islamofóbie” a “muslimského faktoru” nabádá k lepšímu informování veřejnosti.



Liberální členka EP Annemie Neyts-Uyttebroecková podtrhla, že EU musí dodržet sliby, které dala Turecku a západnímu Balkánu.


Doris Packová, členka EP za křesťanské demokraty, si myslí, že EU by měla definovat své limity, ale zároveň by podle ní Evropská sousedská politika mohla pomoci upevnit svazky a ukončit tak “debaty o hranicích EU”. Uvedla také, že Evropská unie by se měla postarat o vlastní vnitřní reformy předtím, než začne určovat standardy pro kandidátské země.