Daňové kličky a úniky: hra na přetahovanou

Daň zvýší nepředložený posudek

Platba daní je většinou předmětem jakési přetahované. Na jedné straně stojí plátce, který chce zaplatit co možná nejméně, na druhé pak stát a jeho orgány, které se snaží vybrat na daních naopak co nejvíc. Česká daňová správa, snažící se vybrat daně i od neplatičů, se setkává s řadou kuriózních i rafinovaných případů, jak naznačují dva následující z oblasti nemovitostí.

Znalecký posudek pomůže

Obchodní společnost prodala podle kupní smlouvy o převodu vlastnictví nemovitosti. Přiznání k dani z jejich převodu včetně znaleckého posudku ale nepodala. Protože prodávající nedoložil znalecký posudek, byl jako třetí osoba k jeho doložení vyzván kupující. Ten však nereagoval. Proto byl pro stanovení základu daně použit znalecký posudek z předchozího prodeje.
Zjištěná cena byla vyšší než cena kupní. Stala se tak základem pro výpočet daně z převodu nemovitostí. Až poté poplatník spolu s odvoláním proti platebnímu výměru doložil znalecký posudek, avšak na nižší částku než byla cena kupní. Proto se domáhal její změny.
Správce daně však neměl důvod pochybovat o správnosti předchozího posudku a postup daňového subjektu pokládal za účelový, což potvrdil i odvolací orgán. Závěr: platební výměr na daň z převodu nemovitostí daňový subjekt uhradil v termínu splatnosti.

Likvidace a pronájem

Během kontroly u obchodní společnosti X se zjistilo, že do daňových nákladů uplatňuje i částky za pronájem nebytových prostor podle dokladů vystavených společností Y. Správce daně zjistil, že společnost Y, která byla v likvidaci, skutečně budovy s nebytovými prostorami pronajímala dalším subjektům.
Příjmy ve výkazu zisků a ztrát ale neodpovídaly předpokládaným příjmům z pronájmu celé nemovitosti. Bývalý statutární orgán, který doklady za daňový subjekt vystavil, potvrdil, že peníze přijal.
V důkazním řízení pak daňový subjekt neprokázal, že příjmy podle daňových dokladů za pronájmy nebytových prostor byly zahrnuty do výnosů podle § 18 odst. 1 zákona o daních z příjmů a neprokázal také, že jsou součástí pro výpočet základu daně podle § 23 odst. 1 zákona o daních z příjmů. Doměřená daň tak převýšila jeden milión korun a následovalo i oznámení o podezření ze spáchání trestného činu krácení daně.
Podobných příkladů je mnoho. Stačí si otevřít internetové stránky daňové správy www.cds.mfcr.cz.