Jedna z největších a nejvýraznějších českých hereček 20. století Jiřina Štěpničková se narodila 3. dubna 1912 na pražské Letné. Již coby žačka konzervatoře hostovala v Osvobozeném divadle. V roce 1930, ve svých 18 letech, se stala členkou Národního divadla. V Národním divadla působila 6 let a poté přešla do Vinohradského divadla, kde byla až do své emigrace v roce 1950.
Na jevišti si Jiřina Štěpničková vyzkoušela jak tragický tak i humoristický žánr. Blíže však měla k tragickým postavám klasického světového repertoáru. Její Svatá Jana ve Vinohradském divadle byla v roce 1948 hitem divadelní sezony.
Ve filmu se poprvé objevila v roce 1931 v Mužích v offsidu. Zlom v její filmové kariéře nastal v roce 1935 Rovenského filmem Maryša, kde vynikajícím způsobem ztvárnila hlavní roli. Za tuto roli byla vyznamenána první Filmovou cenou a na benátském Biennale v roce 1935 získal film Čestné uznání.
Role Maryši ji na delší dobu předurčila do rolí venkovských dívek, což bylo pro český film velmi dobře. Žádná jiná tehdejší herečka by role venkovských dívek různě životem zkroušených nezahrála tak skvěle jako právě Jiřina Štěpničková. Ať to byla Vojnarka, Muzikantská Liduška, Jan Cimbura, Děvčica z Beskyd, Varúj nebo Babička, kde Jiřina Štěpničková jako "bláznivá Viktorka" byla nepřekonatelná. A když byl jejím partnerem Gustav Nezval, tak byl kasovní úspěch filmu vždy zaručen.
Paní Štěpničková dokázala, že je všestranná herečka a umí být perfektní i ve veselohrách (např. Jedenácté přikázání, Počestné paní pardubické, Velbloud uchem jehly). I psychologicky laděné role jí nebyly cizí, což předvedla, a opět bravurně, ve filmech Co se šeptá, Tanečnice, Barbora Hlavsová, Šťastnou cestu, Transport z ráje, Kladivo na čarodějnice, Skřivánci na niti (premiéry tohoto filmu se bohužel paní Štěpničková nedožila, film byl promítán až v roce 1990). Její posledním filmem byl Komediant, který natočila v roce 1984.
Také její TV tvorba nebyla malá, za všechny lze připomenou dva vynikající televizní seriály na kterých se podílela, F.L. Věk a Sňatky z rozumu.
Paní Štěpničková měla velké vlastenecké cítění, snad jako naše jediná česká herečka nehrála za okupace v žádném německém filmu. Když už hrozilo, že by měla být do německého filmu obsazena, tak si raději nechala operovat zdravý kotník, než by se svému přesvědčení zpronevěřila. O to víc je s podivem, že se o ni začala velmi intenzivně v 50 letech zajímat StB. V divadle přestala dostávat role, a když už nějaká rolička byla, nebyla důstojná jejímu skvělému herectví. Byla brána jako buržoazní herečka, a protože na ni nic neměli z doby protektorátu, tak na ni museli nastražit past.
Snad právě proto, že se cítila odstrčená a nevyužitá, padla do léčky na ni nasazenému agentu StB, který jí předal fingovaný dopis od režiséra Františka Čápa, jenž ji zval do Německa, že tam má pro ni práci. Se svým čtyřletým synem Jiřím se proto rozhodla k emigraci. Na hranicích byla 22. října 1951 zadržena. V roce 1952 byla odsouzena za velezradu na 15 let vězení. Trest si odpykávala v Pardubické ženské věznici, kde strávila necelých 10 let. V roce 1960 byla podmínečně propuštěna. V roce 1969 dostala titul zasloužilá umělkyně.
Po návratu z vězení pro ni nebyla práce a samozřejmě neměla kde bydlet, její majetek byl zkonfiskován. Pomohli kamarádi. V roce 1961 dostala angažmá v Městském divadle na Kladně, kde hned dostala hlavní roli v Tylově Marjánce matce pluku a hned na to druhou velkou hlavní roli v Brechtově hře Matka Kuráž.
V roce 1962 nastoupila jako stálá členka do Realistického divadla na Smíchově, kde působila až do své smrti v roce 1985. Na této scéně vytvořila řadu nezapomenutelných rolí klasického i novodobého repertoáru, např. Tyl: Tvrdohlavá žena (Kabelková), Strindberg: Tanec smrti (Alice), Ostrovskou: Les (Gurmyžská), Williams: Sladké ptáče mládí (Princezna Kosmopolis), Zapolska: Morálka paní Dulské (Dulská), Shaw: Pygmalion (Paní Higginsová), Giraudoux: Ondina(Děvečka Gréta). Se svými diváky a divadlem, které pro ni bylo vším a které velmi milovala, se naposled rozloučila v roce 1985 rolí Staré ženy ve hře Rodinný portrét od Enquista.
Paní Jiřina Štěpničková zemřela 5. září 1985 ve věku 73 let.
Na jevišti si Jiřina Štěpničková vyzkoušela jak tragický tak i humoristický žánr. Blíže však měla k tragickým postavám klasického světového repertoáru. Její Svatá Jana ve Vinohradském divadle byla v roce 1948 hitem divadelní sezony.
Ve filmu se poprvé objevila v roce 1931 v Mužích v offsidu. Zlom v její filmové kariéře nastal v roce 1935 Rovenského filmem Maryša, kde vynikajícím způsobem ztvárnila hlavní roli. Za tuto roli byla vyznamenána první Filmovou cenou a na benátském Biennale v roce 1935 získal film Čestné uznání.
Role Maryši ji na delší dobu předurčila do rolí venkovských dívek, což bylo pro český film velmi dobře. Žádná jiná tehdejší herečka by role venkovských dívek různě životem zkroušených nezahrála tak skvěle jako právě Jiřina Štěpničková. Ať to byla Vojnarka, Muzikantská Liduška, Jan Cimbura, Děvčica z Beskyd, Varúj nebo Babička, kde Jiřina Štěpničková jako "bláznivá Viktorka" byla nepřekonatelná. A když byl jejím partnerem Gustav Nezval, tak byl kasovní úspěch filmu vždy zaručen.
Paní Štěpničková dokázala, že je všestranná herečka a umí být perfektní i ve veselohrách (např. Jedenácté přikázání, Počestné paní pardubické, Velbloud uchem jehly). I psychologicky laděné role jí nebyly cizí, což předvedla, a opět bravurně, ve filmech Co se šeptá, Tanečnice, Barbora Hlavsová, Šťastnou cestu, Transport z ráje, Kladivo na čarodějnice, Skřivánci na niti (premiéry tohoto filmu se bohužel paní Štěpničková nedožila, film byl promítán až v roce 1990). Její posledním filmem byl Komediant, který natočila v roce 1984.
Také její TV tvorba nebyla malá, za všechny lze připomenou dva vynikající televizní seriály na kterých se podílela, F.L. Věk a Sňatky z rozumu.
Paní Štěpničková měla velké vlastenecké cítění, snad jako naše jediná česká herečka nehrála za okupace v žádném německém filmu. Když už hrozilo, že by měla být do německého filmu obsazena, tak si raději nechala operovat zdravý kotník, než by se svému přesvědčení zpronevěřila. O to víc je s podivem, že se o ni začala velmi intenzivně v 50 letech zajímat StB. V divadle přestala dostávat role, a když už nějaká rolička byla, nebyla důstojná jejímu skvělému herectví. Byla brána jako buržoazní herečka, a protože na ni nic neměli z doby protektorátu, tak na ni museli nastražit past.
Snad právě proto, že se cítila odstrčená a nevyužitá, padla do léčky na ni nasazenému agentu StB, který jí předal fingovaný dopis od režiséra Františka Čápa, jenž ji zval do Německa, že tam má pro ni práci. Se svým čtyřletým synem Jiřím se proto rozhodla k emigraci. Na hranicích byla 22. října 1951 zadržena. V roce 1952 byla odsouzena za velezradu na 15 let vězení. Trest si odpykávala v Pardubické ženské věznici, kde strávila necelých 10 let. V roce 1960 byla podmínečně propuštěna. V roce 1969 dostala titul zasloužilá umělkyně.
Po návratu z vězení pro ni nebyla práce a samozřejmě neměla kde bydlet, její majetek byl zkonfiskován. Pomohli kamarádi. V roce 1961 dostala angažmá v Městském divadle na Kladně, kde hned dostala hlavní roli v Tylově Marjánce matce pluku a hned na to druhou velkou hlavní roli v Brechtově hře Matka Kuráž.
V roce 1962 nastoupila jako stálá členka do Realistického divadla na Smíchově, kde působila až do své smrti v roce 1985. Na této scéně vytvořila řadu nezapomenutelných rolí klasického i novodobého repertoáru, např. Tyl: Tvrdohlavá žena (Kabelková), Strindberg: Tanec smrti (Alice), Ostrovskou: Les (Gurmyžská), Williams: Sladké ptáče mládí (Princezna Kosmopolis), Zapolska: Morálka paní Dulské (Dulská), Shaw: Pygmalion (Paní Higginsová), Giraudoux: Ondina(Děvečka Gréta). Se svými diváky a divadlem, které pro ni bylo vším a které velmi milovala, se naposled rozloučila v roce 1985 rolí Staré ženy ve hře Rodinný portrét od Enquista.
Paní Jiřina Štěpničková zemřela 5. září 1985 ve věku 73 let.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
