Mezinárodní statistiky říkají, že platební terminály zvyšují obrat obchodního místa až o 30 procent. Že je o ně zájem, potvrzují čísla Sdružení pro bankovní karty. Zatímco v roce 2000 bylo evidovalo přes 10 tisíc elektronických terminálů, na konci roku 2005 už jich bylo téměř 43 tisíc. I přesto je stále v Česku mnoho míst, kde platební kartou vůbec nezaplatíte. Obchodníci také občas tvrdí, že kartou lze zaplatit jen od určité částky, což si ale v žádném případě nemohou dovolit.
Počet terminálů se zvyšuje
Jak samotné banky dokládají, obchodníci si výhodnost platebních terminálů uvědomují a stále přibývají další, kteří mají o službu zájem. "Do současné doby jsme nainstalovali u obchodních partnerů celkem přibližně 10 500 elektronických terminálů," říká Simona Můčková z České spořitelny. Banky jich do letošního podzimu vydali celkem na 7,7 miliónu kusů.
Na trhu je momentálně pět bank, které mohou zájemcům platební terminály vydat. Je to ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, HVB Bank a eBanka.
Podmínky pro vydání
I když banky samy jen těžko sdělují univerzální podmínky, které by měl obchodník splnit, aby získal terminál, rozhodně by měl mít oprávnění k podnikání na území ČR, zřídit si účet u banky a pevnou analogovou nebo digitální ISDN telefonní linku. V případě, že telefonní linkou obchodní místo nedisponuje, je nutné použít mobilních GSM/GPRS platebních terminálů a s bankou dohodnout individuální podmínky, jako je například výše provize za zúčtování transakcí.
Zapůjčení je často zdarma
Náklady na zavedení sice nejsou úplně nulové, ale jak potvrzuje Romana Ondrůšková z Komerční banky, většina platebních terminálů se obchodníkům zapůjčuje zdarma. "Obchodník platí bance sjednanou výši provize. U produktu Profi platební terminál, který je určen pro segment small business, obchodník platí bance měsíční cenu, která je stanovena v závislosti na dosaženém měsíčním obratu zásluhou platebních karet." Bezplatně zapůjčuje přístroje i Česká spořitelna. U eBanky pak na získání terminálu bezplatně mají nárok ti obchodníci, kteří mají obrat asi 50 tisíc korun měsíčně. Jinak za něj uživatel zaplatí paušál něco málo přes dvanáct set. U ČSOB jsou částky individuálně stanovované a jsou závislé na kombinaci několika faktorů - např. typu zvoleného terminálu, jeho využívání (počet a výše transakcí), či typu podnikání obchodníka.
Různé poplatky za karty
Samozřejmě ne vše je pro obchodníka zadarmo. Banky si účtují provizi z každé transakce, která je provedena platební kartou. Její výše se pohybuje v rozmezí 1,5 až 5 procent. Stanovení její výše je opět na jednání s bankou, která ji určuje podle různých kritérií charakterizujících konkrétního obchodníka. Každá banka si také stanovuje, jaké platební karty budou obchodníkovi akceptovat a jakou provizi si za to budou účtovat. A tak jiný poplatek může banka strhávat za platbu kartou VISA a jinou za Maestro. "Výše poplatku z transakce je individuální a bere v úvahu řadu parametrů. Například investiční náročnost technického řešení, počet a typ instalovaných terminálů, či objemy a počty transakcí," doplňuje Simona Můčková z ČS.
Banky k platebním terminálům obchodníkům poskytují i další služby, jako je proškolení obsluhy či služby specialisty na telefonu, který je schopen pomoci, pokud je se zařízením nějaký problém.

Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



