Kvalifikovaní evropští pracovníci se bojí za prací do ciziny

Průzkumu se zúčastnilo 445 zaměstnavatelů ze 14 zemí, pouze jedna třetina z nich však obdržela žádost o práci na pozici vyššího managementu a kvalifikovaných odborníků z jiné země EU, což je jen 5 procent všech žádostí.


Přitom si Evropská unie podle Lisabonské strategie z roku 2000 stanovila za cíl stát se do roku 2010 nejdynamičtějším a nejkonkurenceschopnějším trhem na světě. Kromě severských zemí, Irska a Velké Británie je však mobilita pracovních sil velice nízká. Proč?


Jaké překážky stojí v cestě evropským pracovníkům
Mezi nejčastější překážky evropských pracovníků patří: neznalost cizího jazyka, rozdíly v daňových systémech, zdravotní péči, zaměstnaneckých benefitech a nedostatky v legislativě EU pro oblast zaměstnávání. Studie navíc dále upozorňuje na další praktické překážky, které pracovníky odrazují od ucházení se o práci v cizí zemi - problémy s vyhledáním zaměstnání a budováním kariéry manželů, dostupnost bydlení a škol či přerušení dosavadního vztahu s rodinou nebo přáteli.


Lidé navíc nemají dostatek informací o tom, jak práci v zahraničí získat, vytváří se navíc všeobecné povědomí, že zaměstnání v cizině je velice náročné sehnat. V tomto by měli více snahy projevovat jak představitelé státní správy v jednotlivých členských zemích, tak rovněž samotní zaměstnavatelé.


V současné době jsou společnosti pod větším tlakem, protože růst ekonomik členských států EU už není tak výrazný. Z průzkumu vyplynulo, že v průměru pro 27 % společností mají náklady na zaměstnance výrazný dopad na jejich podnikání na evropském trhu (v roce 2001 to byla pouze 4 %). Nicméně v průměru pouze 13 % společností se zajímá o to, jak získat zaměstnance z jiných členských zemí (oproti 21 % v roce 2001).


Kevin Delany, partner společnosti PricewaterhouseCoopers, uvedl:

"V roce 2001 se společnosti domnívaly, že zaměstnanci budou odcházet za prací do zemí, které jejich výkon lépe ohodnotí. Bohužel se tak nestalo. Proto je možné očekávat, že společnosti budou pokračovat v přesunu svých provozů blíže kvalifikovaným pracovníků s využitím jak outsourcingu, tak offshoringu."


Petr Frisch, ředitel v oddělení Daňových a právních služeb české společnosti PricewaterhouseCoopers, k tomu poznamenal:

"Naše studie ukázala, že české firmy čelí důležitým výzvám v řízení mobility pracovních sil. Růst potřeby vysílat české zaměstnance do zahraničí vystavuje české odborníky vysoké poptávce. Většina společností zjišťuje, že je velice obtížné získat kvalitní odborný personál, resp. najít takový, který by byl připraven se pohybovat v rámci EU. To má za následek zvýšení platových úrovní i pracovní doby. V této souvislosti má udržení klíčových zaměstnanců nesmírně důležitý význam.


Jak jsou na tom české firmy
Pro české firmy platí, že největšími překážka pro pohyb pracovních sil v rámci EU jsou následující faktory: jazykové schopnosti, pracovní příležitosti pro partnery zaměstnanců a penzijní záležitosti.
Více než 90 % českých respondentů věří, že mezinárodní mobilita je dobrá jak pro jednotlivce, tak pro celé hospodářství a zhruba polovina očekává v příštích pěti letech větší potřebu mobility pracovních sil."