Mnozí z návštěvníků přijíždějí do města nad Seinou s hluboce romantickou představou o Paříži - ulice dlážděné kočičími hlavami jako ve filmu Amélie, překrásné Francouzky či vysoká kulturnost a umění v Louvru. Proto je realita šokuje.
Setkání s hulvátským řidičem taxi nebo pařížskou číšnicí, která ječí na zákazníky nemluvící plynně francouzsky - to jsou věci, nad nimiž lidé z jiných západních kultur se smíchem mávnou rukou. Ale pro Japonce, zvyklé na zdvořilejší a vstřícnější společnost, v níž se hlas hněvivě zvyšuje jen málokdy, může být zkušenost, při níž se jejich sen o Paříži změní v noční můru, prostě neúnosná.
Jen v letošním roce muselo japonské velvyslanectví v Paříži poslat zpět do vlasti čtyři lidi, které na palubě letadla doprovázeli lékař či zdravotní sestra, aby jim pomohli šok překonat.
Tento syndrom identifikoval asi před dvaceti lety japonský psychiatr pracující ve Francii Hiroaky Ota. V průměru tomuto syndromu každoročně padne za oběť až 12 japonských turistů. Postihuje hlavně ženy kolem třicítky, které si od výletu, jenž je mnohdy jejich první cestou do zahraničí, mnohé slibují.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist