Komentář: Vzdělání otevírá dveře kariéře a lepším výdělkům

Kolik korun za hodinu chcete brát? 82? 98? 132? 163? Nebo 253? Hloupá otázka: každý si vybere nejvyšší částku, pokud jeho hodinový výdělek není ještě vyšší. Hlavním, byť ne jediným, předpokladem k tomu je diplom.
Vzdělání otevírá dveře ke kariéře a lepším výdělkům. Potvrzují to čísla, která jsem uvedl. Jsou to průměrné hodinové výdělky podle vzdělání v podnikatelské sféře za loňské třetí čtvrtletí. Rozdíly se zvětšují.
Lidé se základním a nedokončeným vzděláním si v průměru za hodinu vydělali 82 korun. Udělejme radost počtářům a podívejme se i na první decil, což je hodnota, pod níž leží desetina nejnižších mezd v kategorii. Je to 51 korun, méně než většina nabídek pro brigádníky.
Naopak u vysokoškoláků dosahuje průměr trojnásobku, 253 korun na hodinu. První decil u nich dosáhl 104 korun. To je o šest korun víc než průměrný hodinový výdělek středoškoláka bez maturity.
Viditelně se oddělují též zaměstnanci s vyšším odborným a bakalářským vzděláním. Jejich průměr je 163 korun, o 31 korun víc než u maturantů.
Mzdové statistiky je nutné brát s rezervou - u žádného jiného přehledu nejsou tak bolestivě pociťovány rozdíly od průměru, kterého nedosahuje většina zaměstnanců. Vazba mezi výdělkem a vzděláním je však nezpochybnitelná. Navíc, růst hodnot nejvíc ovlivňují lidé s nejvyššími výdělky, především vysokoškoláci. Jejich příjmy rostou víc než u ostatních, a tak se zvyšuje průměr i vzdálenost většiny od průměru.
A tak je evidentní, do čeho by rodiče měli investovat. Do zdraví a vzdělání svých dětí.

Autor je manažerem redakce HN