Bankrotový zákon nabírá zpoždění

Bankrotový zákon nabírá zpoždění

Kdo se těší, že mu z těžkých dluhů brzy stát pomůže, bude muset možná počkat do příštího roku.
Ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil prosazuje, aby se účinnost insolvenčního zákona, který má zavést i možnost smazání části dluhů fyzických osob, odložila na 1. ledna 2008. Návrh ministerstvo už začlenilo do připravované novely insolvenčního zákona, a chce ji tento týden poslat legislativní radě vlády.
"Rád bych, kdyby vláda návrh projednala tento měsíc. Poslanci by ho mohli projednat v únoru a o změně by se tak veřejnost dozvěděla včas," říká Pospíšil.
Nový bankrotový zákon se rodil obtížně. Přijatý byl za cenu mnoha kompromisů až na konci minulého volebního období. Pokud k novele nedojde, začne platit letos v červenci. Za současné situace ale hrozí, že zákon by sice platil, ale v praxi by nefungoval.
"Důvodem je spuštění insolvenčního rejstříku. Ten ještě nefunguje a nemáme jistotu, že v krátké době bude," uvedl ministr. Jde o databázi, obsahující seznam správců, dlužníků a jejich spisy. Bez takto zveřejněných údajů nelze osobní bankrot spustit.
Zpoždění je zjevné. Například ještě běží výběrové řízení na softwarovou aplikaci rejstříku a na subjekt, který bude zajišťovat servis. "Nechtěl bych se dostat do situace, kdy zákon bude účinný a rejstřík nebude plně funkční. Zdiskreditovalo by to názor veřejnosti i odborníků na insolvenční právo a věřitelé by ztratili víru, že jim zákon umožní lépe se domoci peněz," říká Pospíšil. Ten se brání nařčení z liknavosti - do jeho nástupu na ministerstvo v září neudělal prý jeho předchůdce v přípravě nic. Podle něj je navíc doba, kterou zákonodárci na spuštění poskytli - zhruba jeden rok -, příliš krátká: "V Německu to byly čtyři roky."
Možnost oddlužení může být pro řadu Čechů aktuální. Dluhy domácností přesáhly půl biliónu korun a rychle stoupá počet neplatičů i exekucí.
Zatím dosud lidé nemají možnost smazat část dluhů a začít nanovo. Bankrotový zákon jim se souhlasem soudu a věřitelů umožní dluhů se za cenu tvrdých podmínek zbavit. Dlužník buď rozprodá veškerý stávající majetek, nebo zvolí pětiletý splátkový kalendář. Musí však splatit minimálně třicet procent svých dluhů.
Právníci i věřitelé se k Pospíšilovu záměru staví dvojznačně. "Vím o několika lidech, kteří na to netrpělivě čekají. Ale je lepší všechno dobře připravit než na poslední chvíli zjistit, že je něco špatně," říká advokátka Klára Veselá-Samková.
"Šlo by o zakonzervování stavu na dalšího půl roku. Všichni se na změnu už připravujeme. Může to mít ale i pozitivní rys - zákon by se mohl dotáhnout do preciznější podoby," říká Klára Gajdušková z České spořitelny, která patří k největším věřitelům v zemi.
Ministerstvo ani odborníci nechtějí spekulovat, kolik dlužníků novou možnost využije. "Bude to jen pro bohaté dlužníky, kteří si někam ulili peníze. Ti, co neplatí splátkovým firmám a kterým říkáme "neplatiči ze sídlišť", nemají majetek a nebudou schopni zaplatit těch třicet procent dluhu," míní Petr Štěpaník z firmy Stampa Invest, která vymáhá pohledávky.