Syn prvorepublikového generála Vojtěcha Luži, Radomír, prožil zajímavý život. Dva roky po začátku nacistické okupace s otcem přechází do ilegality, aby se věnoval organizaci odbojových skupin na jižní Moravě. Lužovo svědectví v knize V Hitlerově objetí je cenné a beletristicky poutavé, uměřeně civilně vykresluje každodenní život obyčejných lidí (ale také postav českého odboje), kteří neváhali riskovat život i v beznadějné situaci let 1941 až 1943. Luža junior tak odmítá obraz Čechů jako kolaborujícího národa, sympatické je, že se nevyhýbá ani ožehavým momentům druhého odboje jakým byla partyzánská poprava četníků z obce Hříště, odplata za zabití generála Luži.
Klíčovou a nadčasovou je základní otázka, kterou autor klade: "Takto brutálně nakládat s tisíci bezbranných lidí nemohla jen nějaká hrstka barbarů; bylo jich třeba také tisíce, ne pouze nějaké tvrdé jádro násilníků, které mezi sebou nacisté pečlivě vybrali. A kde se jich tolik vzalo?" To samozřejmě platí i pro komunistickou diktaturu, která vypukla záhy po konci té nacistické.
/Vydavatel: Torst/
Aleš Borovan

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace