"Je pro mě velmi těžké pochopit, proč některé členské země neotevřely svůj pracovní trh Bulharům tak, jako ho otevřely zemím, které do unie vstoupily v roce 2004," řekl Parvanov na půdě Evropského parlamentu (EP).


Bulharsko kritizuje především postoj Velké Británie a Irska, tedy dvou zemí ze tří, které v roce 2004 jako jediné otevřely svůj pracovní trh nováčkům a nyní tvrdí, že jejich pracovní trh je přeplněný. Od roku 2004 se za prací přestěhoval z nových do původních členských zemí více než půl milionu lidí. Pomohli ekonomickému růstu starých členských států, přičemž na jejich pracovním trhu zaplnili především málo placené pracovní pozice, o které mezi občany daných zemí nebyl zájem.


Bulharsku, které do unie spolu s Rumunskem vstoupilo 1. ledna, otevřelo svůj pracovní trh 11 zemí z celkového počtu pětadvaceti původních členských států. A jsou to většinou země, které do EU vstoupily v roce 2004. Postoj zemí, které zavedly přechodná opatření, bulharský prezident považuje za nesprávný: "Zrušení všech bariér bude výhodné pro obě strany - pro Bulharsko i EU," řekl Parvanov poslancům EP.

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist