/Divadlo Polárka Brno. Premiéra 13. 1./
Do realistické syrovosti vrátil režisér Martin Františák Maryšu bratří Mrštíků. Leitmotivem inscenace v brněnské Polárce se stala lidová píseň Až pojedu přes Tuřany před brněnské pány. Z jejích harmonií vyšel autor hudby k inscenaci Jan Kyncl. Místo zůstalo i na odlehčení. Dopsaná postava strýce Strouhala (Jan Šprynar) zastupuje ušlápnuté, podpantoflové mužství. Opakem je Lízal (Jiří Skovajsa), furiant připravený k ujednáním bez ohledu na štěstí vlastních dětí. Vychýlí ho Maryšin odpor, rezignuje pod tíhou naléhavě pociťované viny za zkažený život dcery.
Sylva Vespalcová sklenula v titulní postavě bez zbytečných expresí oblouk od marného vzdoru až k rezignované bezduchosti a přípravě hrůzného činu. Martin Siničák představuje impulzivního dříče Vávru. Stařenka Zoji Mikotové je snad nejlepší, jaká kdy po jevišti chodila. Hraje - třeba jen projeveným účastenstvím - v každém výstupu.
Mimořádně přesná výslovnost podtrhuje nejenom obvyklý svéráz, nýbrž i jinakost charakterů a myšlení v moravských regionech.