U žen, které v těhotenství trpěly vysokým tlakem, se v pozdějším věku častěji než u ostatních žen projeví srdeční problémy související s věnčitými tepnami, uvádějí nizozemští vědci. Věnčité tepny zásobují srdeční sval krví, a tedy kyslíkem.
"Obecně se mělo za to, že vysoký tlak během těhotenství nemá z dlouhodobého hlediska žádné následky, pokud tento jev po porodu ustoupí," řekl agentuře Reuters Michiel Bots, jeden z autorů studie a epidemiolog z centra zdraví a primární péče v Utrechtu.
Výzkum jeho týmu ale ukázal, že u žen, které měly v těhotenství vysoký tlak, existuje o 57 procent větší riziko, že u nich nastane vápenatění cév. Platí to v porovnání se ženami, jež tyto problémy během očekávání potomka neměly.
Vápenatění je nežádoucí ukládání vápníku v cévách. Souvisí s aterosklerózou, tedy ukládáním tuků, vápníku a dalších látek v tepnách. Důsledkem toho je zúžení cév a nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému céva míří. Ateroskleróza je nejčastější příčinou infarktu a cévních mozkových příhod.
"Obecně se mělo za to, že vysoký tlak během těhotenství nemá z dlouhodobého hlediska žádné následky, pokud tento jev po porodu ustoupí," řekl agentuře Reuters Michiel Bots, jeden z autorů studie a epidemiolog z centra zdraví a primární péče v Utrechtu.Výzkum jeho týmu ale ukázal, že u žen, které měly v těhotenství vysoký tlak, existuje o 57 procent větší riziko, že u nich nastane vápenatění cév. Platí to v porovnání se ženami, jež tyto problémy během očekávání potomka neměly.
Vápenatění je nežádoucí ukládání vápníku v cévách. Souvisí s aterosklerózou, tedy ukládáním tuků, vápníku a dalších látek v tepnách. Důsledkem toho je zúžení cév a nedostatečné prokrvení orgánu, ke kterému céva míří. Ateroskleróza je nejčastější příčinou infarktu a cévních mozkových příhod.
