V cizině pracují tisíce českých sester, přesný počet ale nikdo nezná, protože nemusejí odchod za prací do ciziny nikomu hlásit. Ministerstvo zdravotnictví vydalo k 1. lednu 570 potvrzení pro výkon povolání sestry mimo ČR. Souhlas pro výkon povolání zdravotní sestry v ČR obdrželo 2180 cizinek ze zemí EU. Ministerstvo eviduje také 120 žádostí sester ze zemí mimo EU, z nich 30 již úspěšně složilo zkoušky, bez nichž v Česku nemohou pracovat.
"Valnou většinu cizinek ze zemí EU tvoří sestry ze Slovenska, hodně je i sester z Polska," potvrdil mluvčí ministerstva Tomáš Cikrt. Celkem je v ČR registrováno 132.600 pracovníků nelékařských povolání, z toho 94.560 zdravotních sester.
Podle prezidenta České lékařské komory Milana Kubka jsou v Česku nemocnice, kde většina personálu mluví slovensky. Vzdělání Slovenek je srovnatelné, navíc tu v podstatě není jazyková bariéra.
Právě jazyk bývá největší překážkou uplatnění v cizí zemi. Češky v cizině stejně jako cizinky v Česku proto často pracují v nemocnicích jako pomocné síly a sanitářky, je jich tedy výrazně více, než uvádějí statistiky ministerstva. Postupně, jak se učí jazyku, povyšují i na pracovním žebříčku.
Podle viceprezidentky České asociace sester Růženy Wagnerové by Praha potřebovalo mnohem více sester, naproti tomu na severní Moravě či v Brně jsou sestry nezaměstnané. "Mohly by jít do hlavního města, kde sestry chybějí, ale převážně jsou to sestry starší, které mají zázemí a nepůjdou do Prahy," uvedla Wagnerová.
Hlavní sestra Všeobecné fakultní nemocnice Anna Chrzová řekla, že s prací cizinek nejsou v nemocnici problémy. "Nejvíc sester je Slovenek, máme ale i jednu ze Zambie a několik sester z ciziny, které v Česku vystudovaly," řekla. Nemocnice zaměstnává i řadu Ukrajinek, ale právě kvůli jazykové bariéře dělají jen pomocné práce. "Je nám úplně jedno, jaké národnosti a barvy kůže sestra je, ale musí mít empatii, vzdělání a musí umět komunikovat. To je jedna z největších dovedností sestry," zdůraznila.
