Fiktivní svět na internetu vydělává skutečné dolary

O jejich světě pravidelně přináší zprávy agentura Reuters a Švédsko tu chce otevřít svoji ambasádu. Virtuální zboží zde nabízí přes 14 tisíc firem včetně počítačové společnosti Dell, automobilky General Motors či hudebního vydavatelství Sony.

Řeč je o internetovém světě Second Life (Druhý život) firmy Linden lab. Její šéf Phillip Rosedale inspirovaný kyberpunkovou knihou Sníh od Neala Stephensona vytvořil před pěti lety svět "bez pravidel a bez cíle". V trojrozměrném prostoru na obrazovce lze na sebe vzít mnoho podob, chodit pod vodou, létat či vytvářet, prodávat a kupovat předměty za takzvané lindenské dolary. Navštívit se dá botanická zahrada, piknik v přírodě i veřejný dům.

Nová země

"Cílem nebylo vytvořit novou hru, ale novou zemi", tvrdí Rosedale. To se mu povedlo - a část jeho země přitom "zdarma" vytvářejí její uživatelé. Linden Lab totiž vytvořila revoluční koncept - "obyvatelé" virtuálního mají na své předměty copyright.
Nábytek, oblečení, obrazy či auta vytvořená ve virtuálním světě lze prodat jiným hráčům. Stejně tak i pozemky či "pracovní sílu". Můžete si vydělávat jako prodavač nebo třeba tanečnice v baru. Nejvíce ale momentálně vynáší spekulace s "půdou". Počet hráčů totiž roste rychleji, než firma stihne rozšiřovat "hřiště", a cena půdy tak roste. Němka Ailin Gräfová na tom už vydělala milióny. Skutečné. Lindenské dolary lze totiž vyměnit za americké dolary (kurs je teď přibližně 270:1).

Testovací polygon

A co z toho má firma Linden Lab? Žije z poplatků účastníků. Základní "úroveň" hry je sice zdarma, ale aby člověk mohl třeba vlastnit pozemek, musí platit. Kdo chce za sebou ve hře zanechat svoji stopu, musí měsíčně zaplatit 10 dolarů. Jinak se jím vytvořené věci do 24 hodin rozpadnou.

Second Life ale není jen místem zábavy. Obchodníci tu testují svoje strategie i výrobky, politici vedou předvolební kampaň a aktivisté protestují třeba proti Světovému fóru v Davosu. Například automobilka Toyota tu představila svůj nový vůz Scion xD (který ve skutečnosti ještě není na trhu). Doufá, že tak ovlivní zákazníky, kteří stanovují nové módní trendy a udělá si reklamu. Univerzity - včetně Harward Law School - testují nové formy dálkového studia. Na Second Life funguje i klasický průzkum trhu. Ostatně o trendech v místním "oděvním byznysu" informoval o víkendu i zpravodaj agentury Reuters Adam Pasick vystupující pod přezdívkou Adam Reuters.

Vystupují tu i slavní zpěváci - Suzanne Vega loni uspořádala na Second Life první "živý" koncert. Spisovatel Kurt Vonnegut tu diskutuje nad svými knihami. Second Life je ale i laboratoří politiky.
Kampaň tu vede kandidátka na francouzskou prezidentku Ségolene Royalová. Svoji virtuální kancelář tu otevřela i francouzská pravicová strana Národní fronta Jeana-Marii Le Pena. Levicový aktivisté pak na "budovu" házeli dýmovnice. Na ostrově Democracy Island zase zkoušela newyorská radnice návrh nového parku v Qeensu - hráči pak mohli podobu parku měnit a posílat jako návrhy radním. Podobně má být veřejnosti k posouzení předložen návrh na znovuvybudování části New Orleansu. Ostrov s "lepší společností" si chtějí založit anarchisté.

Chuligáni a porno

Ekonomika Second Life roste tempem 10 procent ročně a podle časopisu Popoular Science měl loni na konci roku Second Life hrubý domácí produkt ve výši 64 miliónů amerických dolarů - to je víc než třeba HDP tichomořského ostrova Nauru. Jenže Second Life se potýká i s problémy.

Lindenskému dolaru možná hrozí inflace, články na internetu přirovnávaly celý projekt k pyramidovým hrám. Linden Lab proto uvažuje o vytvoření jakési obdoby centrální banky. Snaží se také vyřešit otázku ochrany autorských práv účastníků hry i mimo prostředí internetu, zabránit rozšiřování dětské pornografie či nájezdům hackerů a chuligánů. Hra se ale stejně blíží svému vrcholu, varuje Steve Prentice, analytik firmy Gartner. V tomto roce prý může dojít k vystřízlivění uživatelů.