OECD: Česko má příliš velké náklady na práci

Česko má příliš velké náklady na práci

"Děláte pokroky, ale neusněte na vavřínech," vzkázala ve své pravidelné zprávě "Going to growth" (Cesta k růstu) svým členům Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Každé zemi tak stanovila pět oblastí, ve kterých by se měly "polepšit".
Mezi 30 členů OECD patří i Česko. Tomu hlavní ekonom organizace Jean-Phillipe Cotis vytýká především vysoké náklady na práci. Hlavně v případě nízkopříjmových skupin. "Odvody zaměstnavatelů, které tvoří z největší části příspěvky na sociální a zdravotní připojištění, jsou u lidí s nízkými platy příliš vysoké a zvyšují náklady na práci," uvádí Cotis ve zprávě. Jako zásadní způsob řešení vidí penzijní reformu.
Cotisovi vadí i dlouhé výpovědní lhůty a vysoké náklady na rozjezd podnikání. Jako další nedostatky označil nereformované zdravotnictví a školství.
Že OECD nemluví úplně do větru, potvrdila také česká vláda. Ministr práce a sociálních věcí Petr Nečas pro HN uvedl, že se názory OECD a Topolánkova kabinetu vesměs kryjí.
Náklady na zaměstnance vidí jako problém třeba prezident české Hospodářské komory Jaromír Drábek. "Hlavně se sociálním a zdravotním pojištěním je potíž. Tvoří asi 35 procent navíc k hrubé mzdě, kterou musí zaměstnavatelé za zaměstnance odvádět. Ty vlastně nejsou vůbec vidět," říká. Podle něj by bylo dobré vykazovat takzvanou "superhrubou mzdu", kde bude započítáno navíc i oněch 35 procent za pojištění. Lidé si pak uvědomí, kolik vlastně do státní kasy skutečně odvedou.
Podle OECD zaplatí člověk s podprůměrným hrubým příjmem kolem 14 tisíc korun (po připočtení odvodů zaměstnavatele asi 19 tisíc korun) v Česku na daních a pojištění 41 procent státu.
Průměr OECD pro zaměstnance ze stejné příjmové skupiny (dvě třetiny průměrného platu) je 34 procent. "Bez důchodové reformy se ale nic nezlepší," podotýká Drábek.
Česko ale není samo, kdo má problémy s trhem práce. Stejného pokárání jako ČR se dostalo i Slovensku. Nedostatečná mobilita pracovních sil je podle OECD nejpalčivějším problémem celé Evropské unie.
Pro země se slabšími příjmy, ale i pro Japonsko a Švýcarsko by mělo být hlavním zvýšení produktivity. Anglofonní státy, i když mají většinou výkonný pracovní trh, by zase měly zvýšit úroveň kvalifikace pracovních sil, a především zlepšit kvalitu středního vzdělání.
OECD ale jen nekárala. Jako příznivá ohodnotila čísla o nezaměstnanosti, která ve většině členských zemí loni klesala. Třeba v Česku byla v roce 2006 míra nezaměstnanosti průměrně 7,1 procenta, o rok dříve to bylo 7,9 procenta. Vysoký je i růst hospodářství, kterému se daří nejen v ČR ale i ve zbytku Evropy.
Za celý loňský rok ekonomika eurozóny vzrostla o 2,7 procenta, tedy výrazně rychleji než v roce 2005, kdy její růst činil 1,4 procenta. "Rychlejší růst usnadní státům reformy. Je třeba, aby tento čas nepromarnily," vzkázal Cotis členským zemím ve zprávě.