Fotograf Charty se nebál riskovat

Bytové divadlo Vlasty Chramostové, schůzky mluvčích Charty 77 či tajné přednášky Jana Patočky. Scény z fotografií Ivana Kyncla, které od středy vystavuje Komorní galerie Josefa Sudka v Praze, oživují chartistická sedmdesátá léta.
Černobílé snímky v sobě spojují dramatický náboj i výtvarný cit fotografa, který neoficiální politickou scénu sledoval zcela programově. Ivan Kyncl (1953 až 2004) měl k disentu snadný přístup. Byl synem významného novináře, disidenta a později emigranta a slavného dopisovatele z Londýna Karla Kyncla. Sám také podepsal Chartu 77 a v roce 1980 emigroval do Anglie.

Snímek Ivana Kyncla pochází z neoficiálního koncertu skupiny Plastic People of the Univerze.

Kyncl nezachycuje pouze mladé tváře dnes známých lidí, jde mu hlavně o atmosféru. Ze série snímků z bytových představení vystupují dramatické grimasy či divoké pohyby herců, kteří nikoho nenechávají na pochybách, že šlo o skutečné divadlo, nikoliv o kamarádskou taškařici. Nechybí ani světelný "štych" či soustředěný výraz osvětlovače. Fotografie by mohly být zaměněny za snímky ze skutečného divadla. Bytové prostředí prozrazuje jen obývákový lustr či publikum neústrojně posedávající na židlích, křeslech, stoličkách i na zemi.

Kyncl pohotově vyfotil i zatýkání na schodišti před bytem Vlasty Chramostové. Výmluvný je také snímek, na němž po chodníku podél oprýskané zdi kráčí skupinka policistů, kteří v želízkách vedou grafika Pavla Büchera k výslechu.
Reportérské nadání osvědčil Kyncl i jindy. Mnohokrát vyfotil "slídiče", příslušníky StB, kteří občas nenápadně, někdy zcela zjevně sledovali chartisty. Zřejmě ze stromů nahlížel za zdi věznic, kde se mu podařilo vyfotografovat nejen "vycházky" vězňů, ale také bachaře ohánějícího se obuškem. Fotografoval i při soudních procesech s osobnostmi Výboru na obranu nespravedlivě stíhaných. Záběr z podhledu prozrazuje, že v soudní síni fotografoval tajně, zřejmě s aparátem ukrytým pod svetrem.

Pražská výstava zahrnuje také několik snímků z období emigrace. Kyncl se záhy stal vyhledávaným divadelním fotografem, přestože mu doma nebylo umožněno fotografii studovat. Možná se tak projevila fotografická průprava z bytového divadla. Až do předčasné smrti fotografoval pro Národní divadlo v Londýně, Anglickou národní operu či Královskou shakespearovskou společnost. Spolupracoval s Haroldem Pinterem, Tomem Stoppardem či Arthurem Millerem.

Fotograf Charty Ivan Kyncl. Praha, Komorní galerie Josefa Sudka. Do 31. 3.