Úředník a playboy ovládli ruský nikl

Úředník a playboy ovládli ruský nikl

Vážené čtenářky, vážení čtenáři, přinášíme vám další díl seriálu o ruských miliardářích. Tentokráte vám představíme muže, kteří stáli u zrodu "oligarchů" v Rusku.

Je to podivná dvojka - jeden je suchý a navíc prý lakomý úředník, bývalý místopředseda ruské vlády, druhý je atletický playboy nedávno zadržený ve Francii pro podezření z kuplířství. Vladimir Potanin a Michail Prochorov ale přesto dohromady vybudovali impérium, které je vyneslo se 14,2 miliardy dolarů na třetí a čtvrté místo mezi ruskými miliardáři.
Vlastní největšího producenta niklu na světě, Norilsk Nickel, ovládají obří strojírny i banku Rosbank. Ve svém holdingu Interros jedou zásadně "na půl", i když nedávno prosákly do médií zprávy o jejich rozchodu. Potanin se prý zaměří na suroviny, zatímco Prochorov se bude věnovat energetice. Spekuluje se o tom, že tento přesun zároveň možní ruské vládě zvýšit státní kontrolu nad těžbou niklu a paladia.

Půjčky za akcie

Potanin je jedním ze stvořitelů ruské třídy superboháčů - oligarchů. Patřil totiž v devadesátých letech do úzkého kroužku přátel ruského prezidenta Borise Jelcina a právě on prý vymyslel, jak získat před volbami potřebné peníze do státní kasy: stačí si půjčit od ruských boháčů, přičemž jako záruku vláda nabídne akcie velkých podniků. Půjčit státu ale mohli jen vybraní zájemci.
Rusko ale nebylo schopno své závazky splácet a věřitelé dostali zástavu - tedy akcie. Hodnota akcií však byla už tehdy několikanásobně větší než výše nesplacených dluhů. Potaninovi Rusko dlužilo devět triliónů rublů. Získal tak levně například akcie Norilsku či ropné společnosti Sidanko.
Ony trilióny typický aparátčík Potanin předtím údajně vydělal na rozpadu RVHP a Sovětského svazu. Ruské noviny tvrdí, že jeho soukromé banky Oneksimbank a MFK "získaly" část sovětských aktiv v bývalých socialistických zemích a navíc k nim přešla většina klientů státu.
Při bankovních obchodech se Potanin seznámil s Prochorovem. Ten začínal podnikat ještě jako student výrobou "originálních" západních jeansů. Brzy ale uplatnil své manažerské a odborné znalosti, které chyběly staré generaci studující ještě za sovětských časů. Zřejmě právě proto si ho jako společníka vyhlédl Potanin.

Děvčata a večírky

Potanin kromě podnikání úspěšně budoval také svoji politickou kariéru - stal se prvním místopředsedou ruské vlády odpovědným za ekonomiku. V roce 2005 byl zvolen do dolní komory ruského parlamentu. Při své politické činnosti ovšem nezapomínal rozšiřovat své obchodní impérium. Pokračoval v tom i po odchodu z politiky po nástupu prezidenta Putina v roce 2000. Vytvořil strojírenský holding Silovyje Mašiny a koupil několik bank. Zatímco Potanin se nechával vidět u uzavírání velkých obchodů, operativní řízení byznysu přenechával svému o čtyři roky mladšímu partnerovi Prochorovovi. Ten byl kromě funkcí v Interrosu také ředitelem Norilsk Nickel.
Spolu je ale možné potkat oba boháče ve francouzských či italských horských střediscích. Ovšem jen zřídkakdy. Zatímco Potanin dává přednost své rodině, svobodný Prochorov je vidět spíše na diskotékách spolu s manažery Norilsku.