Co dělají naše úspory?

V bankách máme jen těžko představitelnou sumu 1,026 bilionu korun, která loni dále vzrostla o víc než 8 %. Do bank jsme totiž přinesli dalších více než 75 miliard korun, z toho 30 milionů do stavebních spořitelen (podle zákona jsou to také banky). V těch již máme uloženo skoro 360 miliard korun a přestože se tempo přílivu zmírnilo, stále jde o víc než 9% nárůst.

Největší "oblibu" ale zaznamenaly netermínované vklady (zejména běžné účty) kam přišlo dalších 55 miliard korun a kde leží již přes 400 miliard korun. Chtělo by se říci, že tam leží bez užitku, ale při dnešních úrocích na termínovaných vkladech se není co divit, že z těch dokonce peníze odcházejí (byť jen 5 miliard a zůstává tam stále ještě 260 miliard korun). Nu a dalších 6 miliard jsme stáhli z cizoměnových účtů, kde již zbývá v přepočtu jen necelých 57 miliard korun.

BĚŽŇÁKY V OBLIBĚ, A CO SLAMNÍKY?

Růst na netermínovaných účtech o 15,7 % je raketový a bez termínu a se zanedbatelným úročením na nich leží víc než 400 miliard korun, což je víc než pětina (přes 22 %) všech úspor!

Tato situace odráží několik vlivů: lidé potřebují vetší cash k obsluze úvěrů (zejm. hypotečních) a odráží to i situaci nízkých úrokových sazeb (nevyplatí se ty peníze ukládat na termín). Dále již druhý rok procházíme slzavým údolím dluhopisů, tak se nevyplatí tyto peníze ukládat ani do dluhopisových fondů. Jejich výnos za loňský rok se totiž pohyboval v řádu desetin procenta, výjimečná nebyla ani ztráta. Náš největší ISČS Sporobond vynesl rovné 1 %, druhý nejoblíbenější IKS Dluhopisový jen 0,2 %. Jen fondy zaměřené na korporátní (rizikovější) dluhopisy vydělaly 2 %.

Pro srovnání ISČS Sporoinvest vynesl 1,55 % a IKS Peněžní trh 1,82 %. Není tedy divu, že obliba fondů peněžního trhu opět silně převážila nad dluhopisovými.

Vraťme se však k vkladům: vklady na běžných účtech stouply dokonce o 18 % na 365 miliard Kč. Dokazuje to obecně jen stále nízkou úroveň finanční gramotnosti u nás a neschopnost lidí o své úspory se starat.

Objem tezaurovaných peněz (schovaných ve slamnících, šuplících či pod polštáři) nepochybně také silně vzrostl. Odhady této sumy se značně různí, používáme tempo odpovídající nárůstu "horkých peněz", takže dosáhla 100 miliard korun (Patria i UniCredit používají odhad celkové částky více než dvojnásobný).

JAKÉ TRENDY?

Přes určité silnější výkyvy jde celkem o očekávaný vývoj. Stavební spoření z hlediska spořicího produktu je již za zenitem a vklady na něm budou stagnovat nebo dokonce mírně klesat.

Termínované vklady jsou již několik let reálně prodělečné a jsou používané jen těmi superkonzervativními klienty. Většina úspor tedy zůstává ležet bez užitku.

Bohužel loňský květno-červnový výkyv akciových trhů vyděsil naše drobné investory natolik, že od té doby celý fondbyznys "táhnou" vlastně jen zajištěné fondy. K fondům se ještě dostaneme, tak nyní jen, že (i díky této korekci) přece jen za první loňské pololetí vrostly netermínované účty mnohem rychleji - o 40 miliard korun - na druhé pololetí tedy "zbylo" jen 15 mld. Kč.

Trvalkou zůstává penzijní připojištění - přestože to není žádný zázrak, má značnou míru stability a pěkně si "vynucuje" platební morálku klientů. Penzijní fondy tak mají šanci stát se solidním kompromisním předstupněm skutečné penzijní reformy (pro levici jsou přijatelné a pravice na tu skutečnou reformu nemá sílu ani odvahu).

ZADLUŽENÍ DOMÁCNOSTÍ

Objem úvěrů poskytnutých domácnostem se sice přiblížil 500 miliardám, ale to zdaleka není příliš (jak v poměru k příjmům, tak k úsporám) a silný růst zadlužení máme ještě před sebou.

Podstatné je, že jen malý podíl z úvěrů činí ty spotřební (celkem málo přes 110 mld. Kč), kdežto více než 380 miliard je na bydlení (130 miliard úvěrů ze stavebního spoření a 250 miliard hypotečních).

Tato statistika ovšem nezahrnuje splátkové prodejce a stále větší počet nejen nízkopříjmových domácností upadá do dluhové pasti. Naštěstí máme již zákon o osobním bankrotu, takže lze i tyto rodiny obvykle slabšího ducha zpravidla uchránit před exekutorem.

Ostatně, potíže se splácením dluhů má prý již každá sedmá domácnost. A již v roce 2005 počet soudně nařízených exekucí vrostl o 70 % a dosáhl více než 270 tisíc případů.

FONDY JEN ZAJIŠTĚNÉ

Celkovou celoroční statistiku budeme analyzovat až v příštím čísle, podstatné je však zřejmé již nyní. Vysoký nárůst obliby fondů - jaký jsme zaznamenali v roce 2005 (o 56 miliard korun) - se loni zopakovat nepodařilo. Příčina je zřejmá: korekce akciových trhů v květnu a červnu, kdy sentiment klientů klesl pod bod mrazu. Ostatně ve druhém čtvrtletí došlo k úplné stagnaci majetku našich podílníků ve fondech a hodnota jejich majetku ve fondech dokonce nepatrně poklesla.

S tím souvisí i celková změna nálady a masový příklon k zajištěným fondům, který pokračuje dosud.

Za loňský rok do fondů přišlo podle naší křišťálové koule necelých 30 miliard korun, z toho polovina právě do zajištěných fondů. Celkem majetek ve fondech zcela jistě přesáhl sumu čtvrt bilionu korun a vzrostl o více než 10 %. Tedy žádná tragedie, i když se dal očekávat výsledek mnohem lepší.

Ve struktuře došlo k poklesu majetku ve fondech peněžního trhu, které však stále spravují téměř 100 miliard korun (přes 40 %) majetku. V ostatních kategoriích je objem majetku členěn celkem rovnoměrně od 35 do 40 miliard, tedy po 15 % (při zanedbání fondů fondů, které je lépe členit podle strategie).

Nedá mi však neupozornit na to, že lidé si neuvědomují, že ono "zajištění" zajištěných fondů není zadarmo a že se tím vzdávají velké části potenciálního výnosu. Na to by je zejména poradci měli důsledně upozorňovat.

PENZIJNÍ PŘIPOJIŠTĚNÍ

Přestože nejde o nijak výhodný produkt (zejména dlouhodobě) počet jeho účastníků se dále zvýšil na 3,6 milionu lidí a optimistické předpoklady uvažují ke konci letošního roku i zdolání hranice 4 milionů občanů. Dále roste počet klientů, kterým na penzi přispívá firma (již 830 tisíc klientů).

Roste zejména objem klientských úspor: jestliže za loňský rok vzrostl o 22,5 miliardy korun a dosáhl objemu 135 mld. Kč, letos již zřejmě překročí úroveň 160 miliard korun. Podíl úspor v penzijních fondech na celkových úsporách obyvatel tak sice pomalu, ale neustále roste - takže přestože na nich nyní zaujímá jen 7,3 %, roste tempem 20 % ročně!

To je například dvojnásobné tempo, než je tempo růstu rezerv na životním pojištění (tam nyní významně roste jen IŽP) a tento trend bude zajisté pokračovat. Průměrná výše připisovaného zhodnocení sice není nijak lákavá, ale dlouhodobě se pohybuje jak nad výnosy termínovaných vkladů, tak zejména nad inflací.

PŘÍMÉ INVESTICE

Samotný odhad sumy, kterou mají domácnosti v cenných papírech (tu i v zahraničí) je snad ta nejtajemnější suma - ještě tajemnější než obsah "slamníků".

Dokonce snad nikdo neví, jak na to - z velkých čísel se k tomu nedostaneme (jsou to zejm. institucionálové); od brokerů data nejsou dostupná, od jednotlivých producentů certifikátů a podobných produktů to ještě nikdo nezkoušel (navíc to jsou banky)... Takže snad jedině až se o to někdo pokusí.

AKAT sice reportuje objem tzv. služby kustody (spravovaných cenných papírů), kde k závěru 4. čtvrtletí loňského roku dosáhla celková hodnota cenných papírů ve správě kustodiánů skoro za 1,2 bilionu korun. Jde však zejména o zahraniční klienty a institucionální klienty. Tuzemským spravují portfoliové investice v tuzemsku (kromě kolektivního investování, samozřejmě) v hodnotě 277,6 mld. Kč a v zahraničí jim spravují portfoliový majetek za 268,7 mld. Kč.

Ale kolik z toho můžeme zařadit jako majetek "soukromý", tedy našich domácností?

A jen pro vysvětlení: kustodiáni nečiní investiční rozhodnutí a neobhospodařují tedy portfolia svých zákazníků, ale poskytují jim následné služby, které zákazníkům umožní uplatňovat práva z jejich cenných papírů a nakládat s nimi. Jedná se například o inkaso dividend a úroků, zastupování na valných hromadách, vedení účtů a evidencí a zprostředkování informací od emitentů. Jsou tak nepostradatelní hlavně pro mezinárodní investování.

Náš odhad finančních aktiv domácností přímo a akciích a jiných cenných papírech zůstává na relativně konzervativní úrovni 90 miliard korun, nicméně s podobným číslem pracovala i studie UniCredit.

Přesto se podle průběžných údajů našich největších online brokerů (Fio, Patria Online a Brokerjet ČS) citelně zvyšuje jak počet jejich klientů, tak zejména objemy jimi zprostředkovaných obchodů.

Všichni navíc již nabízejí obchodování na globálních trzích, takže vůbec by nebylo nereálné uvažovat o majetku v hodnotě kolem 200 miliard korun, které privátní investoři na všech těchto trzích mají, přestože se jím (obvykle) příliš nechlubí.

Graf 1