Změny v roce 2006: Skutečné náklady, nebo procentní?

Skutečné náklady, nebo procentní?

Podnikající fyzická osoba si může vybrat, zda bude uplatňovat výdaje skutečně vynaložené, nebo jestli je uplatní procentem z příjmů. Obecně platí, že výdaje, které snižují daňový základ, musí sloužit k dosažení, zajištění a udržení zdanitelných příjmů.
Tato definice vede některé poplatníky ke značné kreativitě při zařazování nejrůznějších účtenek do firemních nákladů.

Co (ne)obhájíte

Je však třeba dobře zvážit, zda je možné všechny tyto výdaje obhájit při případné daňové kontrole. Zcela jistě nelze mezi výdaje snižující základ daně zařadit náklady na reprezentaci, osobní spotřebu poplatníka či na pořízení hmotného majetku, který je odpisován, a další výdaje z § 25 zákona o daních z příjmů.
Naopak některé daňově uznatelné náklady jsou vyjmenovány v § 24 zákona o daních z příjmů. Jedná se například o odpisy, leasingové splátky (za stanovených podmínek) či náklady spojené se služební cestou a mnoho dalších. Podstatné je, že poplatník by měl být schopen finančnímu úřadu u každého nákladu vysvětlit, jak souvisí s dosažením, zajištěním či udržením zdanitelných příjmů.
Existuje způsob, jak se nejasností zbavit. Namísto schovávání účtenek může poplatník jednoduše uplatnit náklady procentem z příjmů. Takto stanovené náklady zahrnují veškeré výdaje s výjimkou zdravotního a sociálního pojištění. Výhodou je, že poplatník musí vést pouze záznamy o příjmech a evidenci pohledávek.
Problém může nastat, když má poplatník příjmy současně z řemeslné činnosti, neřemeslné činnosti a k tomu třeba ještě jako umělec. Jedno z řešení je použít na příjmy procentní sazbu, která se vztahuje na převažující činnost. Poplatník nic nezkazí, pokud se předem zeptá svého správce daně, zda bude takový postup akceptovat.

Na paušální daň je pozdě

K příjmům ze zaměstnání (hrubá mzda) nelze žádné náklady uplatnit s výjimkou sociálních a zdravotních odvodů. Daňový základ je možné snížit pouze prostřednictvím nezdanitelných částek (dary, úroky z hypotéky, penzijní, respektive životní pojištění) a vlastní daň pomocí daňových slev a daňového zvýhodnění.
Jen jako zajímavost uvádíme, že ještě existuje další možnost, a sice požádat o stanovení paušální daně - poplatník se s finančním úřadem dohodne na předpokládaných příjmech a výdajích. Z tohoto rozdílu se pak běžným způsobem vypočítá daň. Výhodou je, že poplatník vede jen jednoduchou evidenci příjmů, pohledávek a hmotného majetku. O paušální daň je však nutné požádat nejpozději do konce ledna příslušného roku. Uvažujeme-li o zdaňovacím období roku 2006, pak bylo nutné požádat již před rokem. n
Autor je šéfredaktorem časopisu Finanční management

Paušální náklady v procentech
Zemědělství, lesnictví, vodní hospodářství 80
Živnosti řemeslné 60
Živnosti ostatní (nikoliv řemeslné) 50
Podnikání podle zvláštních předpisů (advokáti, lékaři apod.) 40
Autorská práva, duševní vlastnictví 40
Nezávislá povolání (herci, umělci, sportovci) 40
Znalci, tlumočníci, rozhodci 40
Správci konkursní podstaty 40
Pronájem majetku (byty, movitý majetek) 30
Zdroj: zákon o daních z příjmů

Minimální základ daně se nevztahuje na poplatníka za těchto podmínek:
* zahájil nebo ukončil podnikatelskou činnost
* v bezprostředně následujícím roce po zahájení podnikatelské činnosti
* byla mu stanovena daň paušální částkou
* náležel mu rodičovský příspěvek nebo příspěvek na péči o blízkou osobu
* byl poživatelem starobního, plného nebo částečného důchodu (i jen po část roku)
* na počátku roku neměl ještě 26 let a přitom alespoň část roku studoval nebo se jinak předepsaným způsobem připravoval na budoucí povolání
* během roku podal daňové přiznání kvůli prohlášení nebo zrušení konkursu a přitom do konce roku neukončil podnikatelskou činnost
* měl slevu na dani díky zaměstnávání zdravotně postižených osob nebo jako investiční pobídku
* uplatnil nárok na osvobození od daně, protože provozoval malou vodní elektrárnu nebo jiný vyjmenovaný energetický zdroj a přitom neměl jiné příjmy z podnikání
* neměl příjmy ze zemědělství, živnosti nebo z podnikání podle zvláštních předpisů vyšší než 15 tisíc korun
* neměl jiný příjem než z lesního hospodářství nebo z dotací, podpor a grantů, které přitom nejsou od daně osvobozeny