Burzy zkoušejí fúze i spolupráci



Sbližovací horečka mezi světovými akciovými trhy se neustále stupňuje. V pátek oznámily dohodu o spolupráci i tak vzdálené trhy, jako jsou londýnská a tokijská akciová burza. Ambici stát se lídrem střední Evropy má zase Varšava. Šéf polské burzy Ludwik Sobolewski minulý týden oznámil, že jedná o koupi části akciových trhů v Bulharsku a Slovinsku.

Polsko chce jednotný trh


"Chceme v celé střední Evropě vytvořit jeden regionální akciový trh," řekl Sobolewski novinářům na tiskové konferenci ve slovinské Lublani. "Toho můžeme docílit buď skupováním podílů v jiných burzách, nebo uzavíráním dohod o spolupráci. Nejde o to, aby byla jedna burza dominantní, ale aby trhy spolu navzájem spolupracovaly," dodal. Podle něj chtějí Poláci jednat o spolupráci se všemi akciovými trhy v regionu, tedy i s burzou v Praze.

Podle šéfa pražské burzy Petra Koblice je však nutné nejdříve hledat vůbec smysl takové spolupráce.

"Smysl bych viděl v jednotném obchodním systému. To je ale technologicky velmi složitá záležitost. Nevím, že by se něco takového chystalo - je to běh na dlouhou trať," sdělil HN Koblic.

Co se týče dvou menších burz na Balkáně, žádná konkrétní finanční nabídka ze strany Polska zatím nepadla. Sobolewski pouze prohlásil, že je ochoten zaplatit za burzu v Lublani více, než činila předchozí nabídka švédské OMX. Ta v prosinci chtěla Slovincům zaplatit 4,2 milionu eur (tedy asi 120 miliónů korun).

Se stejnou firmou bude muset bojovat i o 44procentní podíl v bulharské burze, který se rozhodla místní vláda na sklonku loňského roku prodat.

Burzy fúzovaly za 50 miliard


Polsko ale není rozhodně samo, kdo chce vytvářet stále větší a větší burzovní kolosy. Jen za poslední dva roky byly podle agentury Bloomberg oznámeny a uskutečněny fúze a akvizice mezi burzami za 50 miliard dolarů (víc než bilión korun).

Největší z nich je chystané spojení newyorské NYSE s provozovatelem burz v Paříži a Amsterodamu Euronext. Fúzi po přepočtu v hodnotě asi 300 miliard korun před dvěma týdny posvětila americká Komise pro cenné papíry.

"Akciové burzy na celém světě jsou pod tlakem svých akcionářů a jejich klientů, kteří chtějí nižší poplatky a rychlejší vypořádávání obchodů," vysvětlil důvody celosvětového trendu spojování burz Kevin Lyne-Smith ze švýcarské finanční firmy Julius Baer.

Že budou akciové trhy stále více provázané, dokazuje i páteční dohoda mezi Japonci a Brity. Největší evropský akciový trh London Stock Exchange (LSE) a Tokyo Stock Exchange (TSE) chtějí vytvářet společné burzovní produkty.

Akcie anglických firem by se také brzy měly ve větší míře objevovat na burze v Japonsku a naopak.

Šéf TSE Taizo Nišimuro navíc naznačil, že by nemuselo všechno skončit jen u spolupráce.

"Zatím ten proces ještě neodstartoval, nevylučuji ale úplné spojení obou trhů v budoucnu," uvedl prezident TSE pro agenturu Blomberg. Podle odborníků to však příliš pravděpodobné není.

Japonci totiž před měsícem uzavřeli podobnou dohodu i s celosvětovou burzovní jedničkou NYSE.

Dohody jsou tak součástí strategie, jak zatraktivnit burzu v Tokiu pro investory. TSE se totiž v roce 2009 chystá spustit obchodování se svými akciemi na burze.

O spolupráci navíc jednají Japonci také s největší burzou s termínovanými kontrakty Chicago Mercantile Exchange.

Tento článek máteje zdarma.
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení.
Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace