Do Davosu nejen za byznysem - švýcarské horské letovisko

Thomas Mann o Davosu napsal román Kouzelný vrch. V místním hotelu Belvedere si je možné prohlédnout spisovatelův pokoj.
Snímek: Petr Buček

V Davosu je pořád co dělat. V zimě se lyžuje, v létě chodí po horách nebo šlape do pedálů bicyklu. Nuda nehrozí ani po návratu do města. Protože třeba Muzeum zimních sportů mapující vývoj jednotlivých disciplín stojí za to. Najdete ho ve staré budově pošty.
Dozvíte se v něm třeba, že první lyže v Davosu patřily, jak jinak, Dr. Spenglerovi (1860 - 1937). Tento lékař, bakteriolog a zakladatel dodnes hraného vánočního hokejového turnaje měl i pár loveckých lyží. Jsou vystaveny v muzeu. Každá váží dnes neuvěřitelných 2,5 kilogramu, jedna je dlouhá 285 cm a druhá 258. Ta kratší má špičku obitou mědí. Kvůli obraně lyžaře při střetu s divokou zvěří.
Muzeum mapující vývoj zimních sportů představuje nejen vývoj lyžařské výbavy, ale i bobové, sáňkařské nebo hokejové. Pamětní fotografie ze Spenglerova poháru, jehož se v posledních letech účastní pražská Sparta, vzpomínají na triumfy Rudé hvězdy Brno, účast klubu ČLTK nebo na zdejší zápasy české hokejové reprezentace.
Koho nezajímá historie, může si zajít na hokej současný. Místní HC Davos loni ligový titul vyhrál, letos se sklonil před lepším týmem z Lugana až ve finále. Sportovní kvalita je tudíž zaručena. Ostatně na olympiádě v Turíně Švýcarsko přehrálo i výběr hokejových hvězd Jágr a spol. Kromě hokeje se může těšit i na atmosféru. 6000 diváků prožívá každou šanci a dřevěnou halou se při střelách domácích ozývá hučení plné naděje.

Na lyže i pěšky
Ale nyní k aktivnímu sportu. Davos se vydává za nejvýše položené město v Evropě. Jeho nadmořská výška dosahuje 1560 metrů a počet obyvatel dvanácti a půl tisíc. Velkou nadmořskou výškou jsou Davosu dány jedinečné předpoklady pro zimní i letní sporty. Lyžaři mají na výběr ze dvou sjezdařských areálů. Na Parsenn jezdí červená zubačka, která už desítky let patří k symbolům zdejších svahů. 300 kilometrů sjezdovek nabízí Davos po přičtení druhého areálu, jímž je na druhém kopci se rozprostírající Jakobshorn.
Okolo vleků a lanovek se vůbec v Davosu točí více zajímavostí. Na místním kopci Bolgen vybudovali v roce 1934 první evropský vlek typu kotva pro jednoho pasažéra.
K lanovkám míří v létě turisté, kteří si chtějí okolí prohlédnout z výšky anebo podniknout túru po vrcholcích. Pro letošní letní sezonu vymysleli místní odborníci na marketing cestovních ruchu lanovkový tahák skrytý pod názvem Davos Inclusive. Každý, kdo se v Davosu ubytuje, dostane kartičku na volné využívání všech místních lanovek. Všechny zelené vrcholky se tak dají objet, aniž turista vytáhne z kapsy jediný švýcarský frank. Návštěvnický pas zaručuje volnou jízdenku i v davoské hromadné dopravě a přístup zdarma na řadu letních akcí.
Jestliže v zimě Davos nabízí běžcům na lyžích přes 70 kilometrů upravených tras, mezi nimiž nechybí ani osvětlený okruh pro noční běžkaře, v létě vyrukuje na turisty se 700 kilometry značených turistických stezek. Pro cyklisty je vybráno a označeno 600 kilometrů.
V létě i zimě si můžete prohlédnout místní vrcholky při paraglidingu v tandemu s instruktorem. Odletová stráň pro zájemce o let padákem je na kopci Jakobshorn. Kdo se raději drží při zemi nebo na hladině, přijde mu vhod vyznavačům vodních sportů určené Davoské jezero.

Slavní spisovatelé
Večerní procházka centrem Davosu asi nikoho zvláště nepřekvapí. Jako všude ve Švýcarsku potkáte turisty před výkladními skříněmi prodejen s luxusními chronometry. Každý si brzy všimne, že většina zdejších domů nemá typicky alpskou sedlovou střechu, ale rovnou. Souvisí to s původně lázeňským zaměřením města, k němuž patřily na začátku 20. století domy s plochými střechami a terasami pro pacienty. Do zdejších sanatorií si jezdili léčit tuberkulózu.
Nemoc do Davosu zavála i autora Sherlocka Holmese, sira Arthura Conana Doyle, nebo Thomase Manna. Ten dokonce o Davosu napsal svůj román Kouzelný vrch a dodnes tu na něj nezapomněli. V místním hotelu Belvedere si je možné prohlédnout spisovatelův pokoj.
Jak si lékařská věda v půlce 20. století poradila s léčbou tuberkulózy, přeorientovaly se místní kliniky na nemoci kůže, alergie a problémy dýchacích cest. Z majitelů sanatorií se stali hoteliéři, kterým recepcemi ročně projdou dva miliony turistů. Rovné střechy Davosu zůstaly a nadále patří a budou patřit ke koloritu města.

Poslední pivní zastávka před nebem
Kdo chce vidět typickou lidovou architekturu, musí z Davosu ven. A aby se prohlídka okolních vesniček dala spojit s něčím zajímavým, nabízí se návštěva malé obce Monstein s nejvýše položeným evropským pivovarem. Z Davosu je to do Monsteinu pár kilometrů. Majitelé tohoto spíše pivovárku se chlubí tím, že jde o poslední pivní zastávku před vstupem do nebes - Last beerstop before heaven. Leží ve výšce 1625 m a vůbec se neopírá o tradice, naopak o svou modernost. Funguje teprve pět let, zato má bohatý marketingový program. Vedle piva tu vyrábějí sýry, pálenky nebo čokoládové bonbony plněné alkoholem. A když dáte dohromady skupinu alespoň deseti lidí, není nic lepšího než strávit pár hodin v pivovarském sklepě Gambrinus. Za 30 švýcarských franků (560 Kč) na osobu můžete ochutnávat světlé a tmavé pivo co hrdlo ráčí a k tomu přikusovat místní sýry a uzeniny. Vše zdejší výroby.


Ve městě nechybějí prodejny hodinek
Snímek: Petr Buček

Václav Klaus propagátor
Ale zpět do Davosu. O dost delší tradici než pivovar Monsteiner má zdejší kongresová turistika. V Česku udělal největší popularizaci tomuto místu Václav Klaus jako pravidelný účastník prestižního výročního setkání Světového ekonomického fóra. Finančníci od New Yorku po Tokio se zde setkávají vždy na konci ledna už od roku 1971. Sezvat významné osobnosti byznysu, vědy nebo medicíny do Davosu představuje pro organizátory asi menší problém než v případě kongresových destinací z jiných koutů světa. Kdo by si po hodince za řečnickým stolkem neodskočil na lyže, v létě na procházku po okolních kopcích anebo neosedlal bicykl a nenašlapal pár desítek alpských kilometrů?
Vedle byznysmenů se v Davosu pravidelně potkávají němečtí chemici a zubaři, v dubnu přijíždějí lékaři na svůj diagnostický kongres. Davoské centrum se chlubí nejlepším technickým zázemím mezi ostatními podobnými konferenčními budovami ve Švýcarsku.
Kongresů se v Davosu koná ročně na 60 a celkem místní hotely vykazují 130 tisíc přenocování. Kromě finančníků je tu možné potkat i politiky. Už padesátkrát si v Davosu dali sraz v prvním lednovém týdnu poslanci švýcarského a anglického parlamentu, aby porovnali síly v lyžování. Letos v dubnu přijel i princ Charles. Celé město si o jeho přítomnosti povídalo, stejně jako o jeho šedivém konzervativním lyžařském oblečení.
K Davosu patří vedle kongresů i tradice ve výzkumné činnosti. Datuje se od začátku 20. století, kdy se tu začalo bádat na poli vlivu alpského vzduchu na lidský organismus v souvislosti s tuberkulózou. Dnes se zdejší výzkumné ústavy zaměřují na sluneční záření, lékařské na alergie. Institut pro experimentální chirurgii se může pochlubit dokonce svou Davoskou metodou, podle níž se ročně provede po celém světě na 200 tisíc operací fraktur kostí.

Institut pro výzkum sněhu a lavin
Ale asi nejzajímavější je nejmladší z místních ústavů - Institut pro výzkum sněhu a lavin. Zkoumá chování sněhu a lavinová nebezpečí, k zákazníkům patří třeba pojišťovny řešící škody po lavinách. Institut je otevřený veřejnosti, v jeho hale si můžete prohlédnou modely sněhových struktur, venku si osahat mohutné železné zábrany, které na okolních kopcích brání sesutí sněhu. Anebo se lze zúčastnit přednášky na téma jak přežít v lavině. Dozvíte se, že šance jsou malé. Samotný Davos po léta bojoval se sněhem, který pravidelně dovedl zasypat přístupovou silnici. Dnes už se do Davosu se vjíždí tunelem.
Kultura města bývá spojována především se dvěma jmény. Se spisovatelem Thomasem Mannem a malířem Ernstem Ludwigem Kirchnerem. Ani jeden z nich nenavštívil přitom Davos úplně dobrovolně, oba sem přivedl jejich zdravotní stav. Kirchnerovo muzeum dnes patří k nejvýznamnějším kulturním stánkům celého Švýcarska. Bylo postaveno v roce 1992 v proskleném hranolovitém stylu. Muzeum nabízí přes 500 obrazů tohoto významného německého expresionisty. Kirchner žil v Davosu od roku 1917 do roku 1938. Vedle Kirchnerova a Muzea zimních sportů nabízí Davos i muzeum hraček, muzeum o historii a tradici zdejšího regionu, muzeum medicíny a muzeum věnující se hornictví.

PETR BUČEK