Sarkozy: Budu-li prezidentem, zaměřím se na institucionální krizi v EU

Urychlené řešení institucionální krize Evropské unie označil prezidentský kandidát francouzské vládní pravice Nicolas Sarkozy za prioritu své zahraniční politiky v případě, že bude v květnu zvolen. Řekl také, že perspektiva Íránu vyzbrojeného jadernými zbraněmi je nepřijatelná, ale s poukazem na vývoj v Iráku odmítl možnost řešit problém íránského jaderného programu silou.


Sarkozy řekl, že bude-li zvolen, navrhne, aby Evropská unie přijala zjednodušenou smlouvu zahrnující mimo jiné stabilní předsednictví Evropské rady, vytvoření postu ministra zahraničí unie a rozšíření systému rozhodování kvalifikovanou většinou.


Jednohlasné schvalování v Unii by se mělo změnit
Pravidlo jednomyslnosti v EU je nutno změnit, řekl. Nelze prý přijmout, aby jedna země, která nechce jít (v určitém směru) dopředu, zabraňovala v postupu ostatním. Každý by tedy podle něho mohl říci ne, ale ostatní by mohli jít vpřed.
Za absolutní imperativ označil Sarkozy zachování odstrašující kapacity země. "Nikdo nesmí pochybovat o našich schopnostech a odhodlání reagovat odstupňovaně na jakékoli hrozbu," řekl a prohlásil, že bude-li zvolen, zůstane branné úsilí země "přinejmenším" na nynější úrovni. Za minimum, které by se za jeho prezidentování na tento účel vynakládalo, označil hodnotu dvou procent hrubého národního produktu.


Obranu francouzských životních zájmů přitom Sarkozy spojil s ochranou zájmů spojenců. Naše bezpečnost, to je bezpečnost Evropské unie a NATO, prohlásil. Severoatlantická aliance si podle jeho slov zachovává veškerou svou důležitost, ale není povolána k tomu, aby se stala světovým četníkem, jak si to možná přejí Spojené státy, nebo aby svým způsobem konkurovala OSN. Sarkozy také poukázal na nutnost posílit obrannou politiku Evropské unie, přičemž zdůraznil nutnost podílu všech na úsilí v tomto směru.


Posílení vztahu s USA na základě vzájemné rovnosti
Politik, který bývá na domácí scéně často obviňován z proamerických postojů, několikrát zdůraznil, že si přeje přátelství Francie a Evropské unie s USA založené na rovnosti. "Přátelství neznamená podřízenost, přátelství znamená také možnost říci ´ne´," prohlásil. "Chci svobodnou Francii, svobodnou Evropu, a tudíž žádám naše americké přátele, aby nás nechali svobodnými, aby nám nechali svobodu být jejich přáteli."


Od Spojených států se distancoval, také pokud jde o jejich postup v Iráku, který označil za "historický omyl". Vyslovil přitom uznání prezidentu Jacquesu Chirakovi za to, že se proti irácké válce postavil. Řekl, že Iráku je nutno vrátit jeho svrchovanost. Žádný recept na to ovšem nenabídl, řekl jen, že je nutno vyvarovat se okamžitého stažení zahraničních sil, které by vedlo k chaosu, a na druhé straně vyvolání dojmu, že tyto síly jsou v Iráku nastálo.


Írán? Sankce ano, ale nic víc
Pokud jde o Írán, řekl, že věří v možnost přimět ho ke změně postoje cestou sankcí, včetně jejich případného posílení. Íránu je podle něho zároveň nutno dát najevo, že svět je otevřený spolupráci s ním. Požadavek prezidentské kandidátky francouzských socialistů Ségolene Royalové, aby se Íránu v případě nerespektování rezolucí OSN zabránilo i v mírovém využívání jaderné energie, označil Sarkozy za nezodpovědný.


Za jednu z trvalých priorit francouzské zahraniční politiky označil obranu lidských práv. Řekl mimo jiné, že nelze v zájmu "realpolitiky" přehlížet jejich porušování například v Rusku nebo v Číně, a že je nutno dělat vše, aby v muslimském světě převážily síly umírněnosti.


Sarkozy, který je ministrem vnitra, připustil, že nebezpečí teroristických atentátů ve Francii i dalších demokratických zemích je konstantní, a za jedinou cestu jak mu čelit, označil solidaritu těchto zemí a "nejúplnější pevnost".
Zdůraznil dále potřebu pomoci rozvojovým zemím, jejichž bídu označil za hlavní zdroj extremismu a v horším případě terorismu. Vyslovil se pro uzavření mezinárodní dohody o otázkách migrace a podpořil zřízení účinné mezinárodní organizace pro ochranu životního prostředí.