Jak se mění muzeum

Science parky zažívají v Evropě boom. Podle ředitele Národního technického muzea Tomáše Kupce jsou ale některé z nich samoúčelné. Technické muzeum nabídne po své rekonstrukci, v roce 2008, propojení sbírkového muzea s interaktivním centrem.

Proč by měli jít lidé do technického muzea? V čem je zajímavější než třeba mnohem známější Národní muzeum?

Národní muzeum je instituce, která je zosobněním muzejnictví v Čechách. Když někdo řekne "muzeum", myslí tím zpravidla Národní muzeum. Když si dávám schůzku u muzea, tak samozřejmě u Národního. Je to jedna z nejstarších institucí u nás a co se týče sbírkového fondu, tak i největší. Národní technické muzeum je specializované a vlastně dokumentuje, vědecky zpracovává a prezentuje vývoj techniky v českých zemích. To, co si myslím, že má technické muzeum jako další úkol, je ovlivňovat, působit a snažit se přitáhnout děti, mládež, studenty k tomu, aby chtěli být vynálezci, objeviteli, staviteli a techniky vůbec. To si myslím, že je hlavní úloha, kterou má technické muzeum do budoucna.

Tedy klasické muzeum?

To, co máme ve sbírkách, je samozřejmě dokumentováním minulosti, ale vývoj techniky pokračuje dopředu, a společnost na technice vždycky bude hodně stát. Byl bych moc rád, kdyby do muzea chodily děti, které si tady budou moci pohrát, najdou něco, co je bude inspirovat. Já jsem si vytyčil takové tři body - aby se tady dítě (nebo vůbec návštěvník), když sem přijde, pobavilo, poučilo a mělo chuť se sem vrátit.

Říkáte, když návštěvník přijde... Ale jak ho sem vůbec chcete přilákat? Už slovo "muzeum" není pro mládež asi úplně lákavé...

To souvisí s rekonstrukcí. Muzeum, které bychom měli otevírat v roce 2008, by mělo být jiné. Aby to bylo, teď použiji parafrázi, "trochu jiné muzeum". Chceme, aby se změnilo chápání muzea z toho vitrínového, kdy vidíte spoustu věcí, které se od sebe liší jen nějakým detailem nebo místem nálezu, k místu, které s návštěvníkem komunikuje. To znamená, nutí ho zamyslet se nad tím, koho a proč ten vynález tenkrát napadl, jak se dál vyvíjel a jaké jsou ještě další možnosti. Rád bych, aby muzeum bylo hodně interaktivní a hodně "dotýkané", což se tady dosud nesmělo, nebo jen velmi omezeně.

Od toho, co muzeum nabídne, se ještě vrátím k původní otázce. Jak chcete mladé lidi do muzea dostat? Jak pro ně můžete technické muzeum "objevit"?

Hodně spolupracujeme se školami. Máme projekt, který se jmenuje Enter - muzejní pedagogika. Má ukázat, jak to, co je v učebnicích, funguje v praxi. Co se vlastně skrývá za zrcadlem. Připravili jsme pro výuku repliky některých exponátů a námi proškolení lektoři žákům hravou formou vysvětlí některé fyzikální nebo chemické zákonitosti. Děti si vyzkoušejí například historický gramofon, šlapací generátor, kterým rozsvítí žárovku, nebo modely parních strojů. Školy si mohou objednat návštěvu lektorů za poplatek odpovídající žákovskému vstupnému do muzea. Snažíme se pro školy připravit programy, které budou tak zajímavé, že děti budou mít chuť se sem vrátit a přivést své tatínky a dědečky. Ale také se snažíme zpřístupnit techniku sestřičkám a maminkám, protože technika je také součástí domácnosti. A tak se ji tady snažíme přiblížit a zaujmout i ty, kteří by jinak do technického muzea nepřišli.

Mluvili jsme o školách. Máte připravenu ještě nějakou marketingovou strategii?

Pro to, aby se o technickém muzeu vědělo, připravujeme kampaň ke znovuotevření muzea, ale to je taková třešinka na dortu. Ostatní je každodenní práce. To znamená, že musíme být zajímaví. Muzeum není přímo v centru, ani u stanice metra, takže musíme na něco lidi přitáhnout.

Jak to chcete udělat?

Chceme například postavit stánky nebo koutky v obchodních centrech, kde budeme o víkendu předvádět něco z té zmíněné muzejní pedagogiky, necháme lidi, ať si to sami ozkoušejí. Druhá věc, a zároveň velmi silný trh, je virtuální komunikace. Připravujeme na internetu virtuální prohlídku muzea.

Jak velký by měl být po rekonstrukci podíl klasického muzea a té interaktivní části? Budou obě části oddělené, jako třeba v berlínském technickém muzeu, nebo je propojíte?

Původně tady byl záměr vybudovat tzv. science centrum samostatně. A od toho jsme právě upustili. Jeden kolega to přirovnával k situaci, jako kdybychom odnesli Monu Lisu do sklepa a na jejím místě nechali děti patlat barvičky. To by byla škoda. My jsme sbírkové muzeum, které má mimořádně kvalitní sbírky, a my je chceme v maximálním množství zajímavě vystavit. To znamená, že interaktivní část se bude vlastně všemi expozicemi prolínat. Ukážeme například: tady někdo vymyslel kolo a tady máte všechny možnosti, jak to kolo funguje, proč je lepší použít kolo, než tahat něco smykem, fyzika funguje na tomto principu a vývoj pokročil tak a tak dál...

Takže cílem je přiblížit exponáty...

My chceme lidi přitáhnout k exponátům, které by jinde neviděli. Máme tady naprosto úžasné exponáty z oblasti astronomie, ale pokud nevíte, k čemu slouží, tak jsou to vlastně krásné kousky postrádající smysl. My jsme schopni vysvětlit návštěvníkům, k čemu ten exponát, na kterém měřil Kepler nebo Brahe, slouží, a dát jim možnost, aby si to na maketách sami vyzkoušeli. Tak je vtáhneme i do té možná málo známé sbírky astronomie.

Inspirovali jste se v zahraničí?

Nedá se říct, že jsme se někde vyloženě inspirovali. Já jsem projel science center několik, ale šlo spíš o zjišťování všeobecných informací.

Z toho, co říkáte, se zdá, že technické muzeum se bude i nadále držet spíš konceptu muzea, než že tady vznikne typické science centrum...

Vezměme srovnání s tím, jak to funguje v Anglii. Tam mají nejstarší muzea na světě a vedle toho mají zcela ryzí science centra. Obojí funguje vedle sebe a velmi dobře se doplňuje. My na to nemáme prostory ani finance, takže se snažíme tuto kombinaci dostat pod jednu střechu. Vidím to tak, že asi zůstaneme sbírkovým muzeem, ale science centrum umožní tu aplikaci. Na druhou stranu, některá science centra, co jsem viděl, byla zase samoúčelná. Měli tam například gyroskop - úžasnou věc, která s vámi trochu cvičí, když si nedáte pozor - ale nikdo se vlastně nedozvěděl, k čemu ten gyroskop je. A my se budeme snažit vysvětlit gyroskopický efekt třeba u letadla nebo motorky...

Takže půjde o vzdělávací instituci s prvky zábavy?

Řekl bych od každého trochu...

Co všechno zahrnuje současná rekonstrukce muzea?

Muzeum bylo dostavěno v letech 1939-40, ve válečné době, tedy už se na něm šetřilo. Hrubou stavbu tehdy převzalo protektorátní Ministerstvo pošt a stavěly se tady velmi účelově kanceláře, například zeď vedla doprostřed velkého okna. To jsme teď poprvé vybourali a celé prostory budou po rekonstrukci sloužit muzejním účelům. Snažíme se budovy vrátit do stavu, který před válkou navrhoval architekt Babuška a který byl realizován jen částečně. A zároveň se snažíme přizpůsobit současným požadavkům na veřejné budovy. To se týká například sociálních zařízení, elektroinstalace, podlah, obkladů.

Jaké jsou předpokládané náklady rekonstrukce?

Na to není jednoduché odpovědět. Zatím jsme ve druhé etapě. První etapa se začala financovat z prostředků, které byly poskytnuty na náhrady restitucí, protože některé depozitáře jsme vydali restituentům. Ta první etapa byla rozpočtována asi na 80 milionů, ale použili jsme z ní jenom 40. Nyní běží druhá etapa, na kterou je počítáno se 180 miliony. Na třetí etapu pak počítáme asi 160 milionů. Celkově je to tedy kolem 400 milionů, které jdou z rozpočtu ministerstva kultury.

Máte už představu, jak budete kalkulovat vstupné?

Nějakou představu máme, ale moc se s tím kalkulovat nedá, protože vstupné dělá přibližně 10 procent rozpočtu, se kterým muzeum počítá. Když to vezmu ze široka - my jsme placeni z daní a daňoví poplatníci si vlastně vstupné kupují už ze svých daněných peněz. Takže já bych byl rád, kdyby to vstupné nebylo žádné. Ale doba k tomu ještě nedospěla. Takže se budeme snažit, abychom našli kompromis mezi tím, aby sem lidé chodili a abychom měli na provoz. Zvlášť ty interaktivní expozice jsou velmi drahé.

Připravujete rodinné vstupné nebo nějaké balíčky?

V péči o návštěvníka je pro nás velkým vzorem zoologická zahrada. Snažíme se například domluvit, že by se vstupenka do Národního technického muzea dala koupit dohromady se vstupenkou na Petřínskou rozhlednu nebo do jiných muzeí. Když to funguje na lyžařském vleku, proč by to nemělo jít v muzeu... Uvažujeme, že součástí vstupenky by mělo být i několik bonusů, kdy si bude návštěvník moci zdarma vyzkoušet několik zdejších interaktivních exponátů. A bude záležet na něm, na které z nich žetony použije. To by se mohlo týkat i letenského kolotoče, který se snažíme zrekonstruovat.

O tom se před časem hodně mluvilo. Je součástí muzea?

Podařilo se ho získat do sbírek, rekonstruujeme ho a chceme provozovat. Udělali jsme veřejnou sbírku na záchranu a vybudování kolotoče, přispěla nám Městská část Praha 7, snažíme se sehnat sponzory, protože například restaurování těch koníčků je velmi náročné.

Jaké chystáte další služby, např. gastronomické?

Počítáme se stravovacím zařízením - měla by tu být možnost rychle a levně se najíst. A později by tu měla být restaurace a v nejvyšším patře také kavárna s výhledem - pokud by se to podařilo vymyslet a finančně zajistit, tak i na střeše. Bude tady obchod zaměřený na obor techniky a informace o sbírkách, které tu jsou silně zastoupeny, tzn. třeba letectví, automobilismus, filmová technika.

Daří se vám získávat sponzory?

To je běh na velmi dlouhou trať. Máme významné sponzory, například na některé výstavy a expozice, ale samozřejmě sponzor chce za svoji podporu něco dostat. A to souvisí s otevřením. Do muzea, které je zavřené, by samozřejmě ani sponzor nešel.

Zmínil jste výstavy. Jak velké místo budou mít v programu muzea?

To bude také novinka, kterou umožní rekonstrukce. Muzeum dřív mělo jeden zhruba 200metrový sál a pak několik provizorních výstavních sálů. V současné době se dodělává další výstavní sál o přibližně 700 metrech čtverečních, který bude mít i samostatný vchod. To by mohlo umožnit třeba i delší otevírací dobu v části muzea, pokud zde bude instalována zajímavá výstava, o niž bude velký zájem.

Jaká tedy bude po rekonstrukci celková výstavní plocha?

Stálá expozice bude mít pět nových sálů o celkové ploše zhruba 3000 metrů čtverečních. Pak budeme dva sály rekonstruovat, ty mají asi 1000 m čtverečních. Dále budeme mít dva už zmíněné výstavní sály a pak je tu dopravní hala, která má kolem 2000 m čtverečních.

Kdy se muzeum otevře pro veřejnost?

To je asi nejtěžší otázka. Kvůli problémům se stabilitou politické situace nemáme stále zajištěny finance na dokončení expozic. Vedeme velmi intenzivní jednání o tom, abychom otevřeli přibližně v polovině roku 2008. Ale některé z expozic budeme dodělávat ještě v dalších dvou letech.

Denisa Novotná