Narozena 11. července 1920 v Praze
Zemřela 21. ledna 1983 v Praze
Po první návštěvě divadla, v době, kdy ještě nechodila do školy, se rozhodla, že bude herečkou. Svému rozhodnutí dostála a my, diváci, jí za to nepřestaneme být vděčni. Vždyť její Erži Orbánová v Kočičí hře dovedla diváky rozplakat i rozesmát a to dokonce 403krát. Tolik totiž měla hra v Tylově divadle repríz, stala se tak nejreprizovanější hrou v historii Národního divadla vůbec. Když Dana Medřická v roce 1983 předčasně zemřela, byla hra stažena z repertoáru.
Dana Medřická se narodila v Praze-Bubenči. Měla velmi přísnou výchovu - rodiče, obzvlášť tatínek, nechtěli, aby se stala herečkou. Zvolila si tedy gymnázium a po maturitě začala studovat konzervatoř. Tu ale nedokončila. Jaroslav Kvapil ji totiž doporučil do divadla v Brně, kam v roce 1940 nastoupila. Bylo to její první divadelní angažmá. Po Brně následovala Plzeň, v letech 1944 - 1945 pak divadlo Uranie v Praze. V letech 1954 - 1959 byla členkou Městských divadel pražských. V roce 1959 dostala nabídku do Národního divadla, kde působila až do své smrti.
Její první film se jmenoval Skalní plemeno (1943), kde měla za partnera Otomara Korbeláře. Když na jevišti zazářila jako Slávka Hlubinová ve Šrámkově Měsíci nad řekou, nabídl ji tuto roli v roce 1953 Václav Krška ve filmu. A opravdu se bylo na co dívat, její Slávka byla úžasná. I když se Dana Medřická považovala spíš za divadelní herečku, ve filmu ztvárnila přes padesát rolí. Divadlo, které Dana Medřická tolik milovala, jí umožnilo zahrát celou škálu charakterů, ať už to byly role komické, tragikomické nebo tragické. Zahrála si také v řadě TV seriálů, nezapomenutelná je její maminka v Takové normální rodince a MUDr. Fastová v Nemocnici na kraji města.
V roce 1945 se provdala za herce Václava Vydru ml. a byla s ním až do jeho smrti v roce 1979. Z tohoto manželství se narodil syn Václav, který je také herec a maminka by na něho byla určitě právem pyšná.
Národní divadlo je sice Mekkou českých herců, ale ke svým opravdu kvalitním hercům se někdy chová dost macešsky. Bohužel toto prokletí naší první scény potkalo i Danu Medřickou. Najednou pro ni nebyly role. Její politické přesvědčení se neslučovalo s "komunistickou morálkou" a sňatek se Španělem Artemiem samozřejmě také vadil. Z těchto důvodů ji bohužel minula hlavní role v Čapkově Matce, což Danu Medřickou velmi ranilo. O to víc si vychutnávala každé představení "Koček". Jednoho se ale bála: že se už nevrátí do nově otevřeného Národního divadla, když pro ni není herecké uplatnění. Jako kdyby tyto její obavy byly prorocké. Dana Medřická se opravdu znovuotevření Národního divadla nedožila.
Dana Medřická byla velmi zodpovědný člověk a skvělý kumštýř. Jak starost o rodinu, tak hereckou profesi brala vždy velmi vážně, někdy až moc. Myslela vždy spíš na druhé, než na sebe. Nikomu si veřejně nestěžovala, ale vnitřně se pocitu křivdy zbavit nemohla. To se také projevilo na jejím zdraví. Dana Medřická podlehla 21. ledna 1983 infarktu.
V jednom ze svých posledních rozhovorů pro časopis Kino v roce 1982 řekla, že se naprosto ztotožňuje s větou Erži Orbánové, která na závěr Kočičí hry říká: "Kdybych měla začít znovu, nežila bych jinak. Ano, krásný život to byl."
Nejvýraznější role:
Divadlo:
J. Vrchlický-Z. Fibich: Námluvy Pelopovy - Hippodamie - 1960
W. Shakespeare:Veselé windsorské paničky - Vodičková - 1962
B. Brecht: Matka Kuráž a její děti - tit. role - 1970
A. Miller:Všichni moji synové - Kate Kellerová - 1972
Orkény: Kočičí hra - Erži Orbánová - 1974
O. Daněk: Vévodkyně valdštejnských vojsk - Lena - 1980
Film:
Počestné paní pardubické - konšelova žena - 1944
Měsíc nad řekou - Slávka Hlubinová - 1953
Ošklivá slečna - Kalvodová - 1959
Kdo chce zabít Jessii? - doc. Beránková - 1966
Půl domu bez ženicha - teta Heda - 1980
Zemřela 21. ledna 1983 v Praze
Po první návštěvě divadla, v době, kdy ještě nechodila do školy, se rozhodla, že bude herečkou. Svému rozhodnutí dostála a my, diváci, jí za to nepřestaneme být vděčni. Vždyť její Erži Orbánová v Kočičí hře dovedla diváky rozplakat i rozesmát a to dokonce 403krát. Tolik totiž měla hra v Tylově divadle repríz, stala se tak nejreprizovanější hrou v historii Národního divadla vůbec. Když Dana Medřická v roce 1983 předčasně zemřela, byla hra stažena z repertoáru.Dana Medřická se narodila v Praze-Bubenči. Měla velmi přísnou výchovu - rodiče, obzvlášť tatínek, nechtěli, aby se stala herečkou. Zvolila si tedy gymnázium a po maturitě začala studovat konzervatoř. Tu ale nedokončila. Jaroslav Kvapil ji totiž doporučil do divadla v Brně, kam v roce 1940 nastoupila. Bylo to její první divadelní angažmá. Po Brně následovala Plzeň, v letech 1944 - 1945 pak divadlo Uranie v Praze. V letech 1954 - 1959 byla členkou Městských divadel pražských. V roce 1959 dostala nabídku do Národního divadla, kde působila až do své smrti.
Její první film se jmenoval Skalní plemeno (1943), kde měla za partnera Otomara Korbeláře. Když na jevišti zazářila jako Slávka Hlubinová ve Šrámkově Měsíci nad řekou, nabídl ji tuto roli v roce 1953 Václav Krška ve filmu. A opravdu se bylo na co dívat, její Slávka byla úžasná. I když se Dana Medřická považovala spíš za divadelní herečku, ve filmu ztvárnila přes padesát rolí. Divadlo, které Dana Medřická tolik milovala, jí umožnilo zahrát celou škálu charakterů, ať už to byly role komické, tragikomické nebo tragické. Zahrála si také v řadě TV seriálů, nezapomenutelná je její maminka v Takové normální rodince a MUDr. Fastová v Nemocnici na kraji města.V roce 1945 se provdala za herce Václava Vydru ml. a byla s ním až do jeho smrti v roce 1979. Z tohoto manželství se narodil syn Václav, který je také herec a maminka by na něho byla určitě právem pyšná.
Národní divadlo je sice Mekkou českých herců, ale ke svým opravdu kvalitním hercům se někdy chová dost macešsky. Bohužel toto prokletí naší první scény potkalo i Danu Medřickou. Najednou pro ni nebyly role. Její politické přesvědčení se neslučovalo s "komunistickou morálkou" a sňatek se Španělem Artemiem samozřejmě také vadil. Z těchto důvodů ji bohužel minula hlavní role v Čapkově Matce, což Danu Medřickou velmi ranilo. O to víc si vychutnávala každé představení "Koček". Jednoho se ale bála: že se už nevrátí do nově otevřeného Národního divadla, když pro ni není herecké uplatnění. Jako kdyby tyto její obavy byly prorocké. Dana Medřická se opravdu znovuotevření Národního divadla nedožila.
Dana Medřická byla velmi zodpovědný člověk a skvělý kumštýř. Jak starost o rodinu, tak hereckou profesi brala vždy velmi vážně, někdy až moc. Myslela vždy spíš na druhé, než na sebe. Nikomu si veřejně nestěžovala, ale vnitřně se pocitu křivdy zbavit nemohla. To se také projevilo na jejím zdraví. Dana Medřická podlehla 21. ledna 1983 infarktu.V jednom ze svých posledních rozhovorů pro časopis Kino v roce 1982 řekla, že se naprosto ztotožňuje s větou Erži Orbánové, která na závěr Kočičí hry říká: "Kdybych měla začít znovu, nežila bych jinak. Ano, krásný život to byl."
Nejvýraznější role:
Divadlo:
J. Vrchlický-Z. Fibich: Námluvy Pelopovy - Hippodamie - 1960
W. Shakespeare:Veselé windsorské paničky - Vodičková - 1962
B. Brecht: Matka Kuráž a její děti - tit. role - 1970
A. Miller:Všichni moji synové - Kate Kellerová - 1972
Orkény: Kočičí hra - Erži Orbánová - 1974
O. Daněk: Vévodkyně valdštejnských vojsk - Lena - 1980
Film:
Počestné paní pardubické - konšelova žena - 1944
Měsíc nad řekou - Slávka Hlubinová - 1953
Ošklivá slečna - Kalvodová - 1959
Kdo chce zabít Jessii? - doc. Beránková - 1966
Půl domu bez ženicha - teta Heda - 1980
