Mladí lidé podceňují riziko předčasného úmrtí

Výzkum ČAP názorů na životní pojištění

Většina mladých lidí přistupuje nezodpovědně k možnostem ochránit sebe a své blízké před následky předčasného úmrtí nebo vážného zranění. Vyplývá to z právě dokončeného výzkumu veřejného mínění zaměřeného na produkty životního pojištění.

Pro Českou asociaci pojišťoven jej realizovali studenti VŠE v Praze, kde jej také zpracovali ve spolupráci s agenturou Hauska & Partner, což je mezinárodní poradenská společnost v oblasti vztahů s veřejností a firemní komunikace. Vyhodnocená data přinášejí aktuální pohled na postoje české veřejnosti k životnímu pojištění.

Nejmenší množství uzavřených životních pojistek bylo podle očekávání v nejmladší skupině respondentů. Tvořili ji lidé ve věku 20 - 29 let, z nichž mělo životní pojištění 32 %. Přestože zadluženost mladých lidí formou hypoték nebo různých úvěrů neustále vzrůstá, většina z nich stále bere na lehkou váhu možnost zajistit sebe a své blízké proti situacím, které by jim mohly zabránit dostát jejich závazkům.

Mladí lidé v České republice jsou orientováni především na výnosnost finančních produktů a možnost chránit se proti rizikům přehlížejí - obavu ze ztráty vlastního života pociťovalo méně lidí než v případě rizika vykradení nebo ztráty zaměstnání. Tento trend potvrzuje i bezkonkurenční oblíbenost stavebního spoření (73 %) mezi lidmi do 30 let.

Rozšířenější než životní pojištění je také penzijní připojištění, i když rozdíl mezi nimi není oproti původním předpokladům tak propastný (6 %). Rozhodování lidí mezi těmito druhy pojištění podle výzkumu ovlivňuje jejich informovanost, politika mimomzdových benefitů zaměstnavatelů, výše státní podpory a daňových úlev a v neposlední řadě také přístup sdělovacích prostředků.

Více než 68 % respondentů uvedlo, že by uvažovalo o uzavření životního pojištění, nebo o zvýšení plateb pojistného, pokud by stát zvýšil daňové úlevy, nebo zavedl příspěvek.

Zajímavé je, že sociálně slabší vrstvy jsou státní podporou stimulovány méně než bohatší. Zde má penzijní připojištění výhodu v podobě státního příspěvku, který má mnohem "hmatatelnější" podobu než daňové úlevy. Také u zaměstnavatelů je přispívání na penzijní připojištění dvakrát častějším instrumentem pro nadstandardní odměňování zaměstnanců než příspěvky na životní pojištění.

Velmi významnou roli hraje také nedostatečná informovanost lidí o jednotlivých produktech a v jejím důsledku očekávání jejich naprosto nerealistických efektů. Například celých 45 % respondentů se domnívalo, že penzijní připojištění je vhodné ke krytí rizika úrazu!

Z výzkumu vyplynulo, že v oblasti informovanosti veřejnosti o produktech životního pojištění stále existují značné rezervy.

Podrobnější informace z výzkumu přineseme v příštím čísle.

Graf zachycuje zajímavý jev, kdy jsou chudší vrstvy stimulovány státní podporou méně než vrstvy bohatší. Uvidíme však z podrobnější analýzy, zda jde o vliv nižší informovanosti, nezájmu o možná hrozící rizika obecně, anebo o takovou sociálněekonomickou úroveň, kdy určité skupiny vůbec nemají zájem o jakékoli dlouhodobější finanční produkty.

Graf