Akcie: Silné fondy poslaly trhy ještě níže

Nedávné otřesy na světových akciových trzích zaměřily zrak finančního světa na jedny z nejvýznamnějších burzovních hráčů - hedgeové fondy. Právě ony měly podle burzovních expertů na masivních výprodejích lví podíl.
Síla těchto fondů, nepodléhajících téměř žádné regulaci, přitom neustále roste. Podle organizace Hedge Fund Research se majetek, který spravují, zvětšil od roku 2000 třikrát. V současnosti operují asi s 1,4 bilionu dolarů.

Regulace neprošla
Tyto mocné fondy sázejí na změny směnných kurzů, růst i propad cen akcií, nakupují a opět prodávají tituly podniků v potížích. Ani to není úplný výčet jejich či strategií. Společné mají to, že se snaží rizika omezit či zajistit zpravidla pomocí termínových operací. Díky téměř nulové regulaci mohou navíc využívat všech dostupných investičních strategií. Záleží jen na manažerovi fondu, který je na jeho výsledcích finančně závislý.
Podle odhadů americké televize CNN se v současnosti podílejí na celkových obchodech s akciemi ze 30 až 50 procent.
To je dáno také tím, že v naprosté většině případů pořizují akcie na úvěr. Právě to však vyvolává na trzích nestabilitu.
Když začaly burzy klesat, tyto fondy si nemohly dovolit další velké ztráty a musely se akcií zbavit. Tím poslaly trhy ještě níže.

"Tyto fondy jsou zásobárny spekulativního kapitálu a na jejich triko jde většina světových investic na úvěr. Jde přitom o investování krátkodobé, za jeden den stáhnou z trhů nebo na ně přisypou miliardy dolarů. To se stalo i minulý týden při masivním propadu trhu v Číně, který celosvětový pád akcií odstartoval," tvrdí Carl Weinberg, analytik z americké firmy High Frequency Economics.
Že tyto fondy představují ohrožení pro světovou ekonomiku, zaznělo minulý měsíc i na zasedání ministrů financí sedmi nejvyspělejších zemí G7. Představitelé G7 se bojí, že případné krachy fondů, způsobené riskantními investicemi, ohrozí stabilitu jejich věřitelů, a tím i celého systému. "Nedovedu si představit, že by se finanční regulace dala dělat bez toho, abychom mluvili o hedgeových fondech," řekl tehdy americký ministr financí Henry Paulson. Paradoxně to však byl právě Bushův kabinet, kdo před dvěma týdny zamítl požadavek na přísnější regulaci fondů s odůvodněním, že investory nejlépe ochrání tržní prostředí.

Kvůli vysokým vstupním poplatkům jsou sice tyto fondy pro běžného člověka v podstatě nedostupné - minimální investice se pohybují kolem milionu dolarů - do těchto fondů však stále častěji investují fondy penzijní nebo takzvané fondy fondů. Jejich prostřednictvím se k těmto investicím dostanou i běžní lidé. Často o tom přitom ani nevědí.

Miláčci investičních bank
Podle Stephena Labatona z New York Times za zamítnutím regulace může stát i fakt, že Paulson stejně jako další dva vysocí úředníci v Bílém domě přišli do politiky z investiční banky Goldman Sachs. Hedgeové fondy se přitom v posledních letech staly hlavními klienty investičních bank. Podle agentury Bloomberg tyto fondy zaplatí Wall Streetu na poplatcích za obchody s akciemi ročně 33 milionů dolarů - to je dvakrát tolik než běžné podílové fondy.
Že si velké banky svých největších klientů cení, potvrzuje i zkušenost Stevena Roukise z amerického podílového fondu Matrix Asset Advisors. "Dříve jsem s analytiky z Wall Streetu mluvil denně asi půl hodiny, dnes je to sotva pět minut, a to jen v čase mimo obchodovací špičku," řekl Bloombergu. Veškerý čas totiž analytikům zabírá podávat zprávy hedgeovým fondům.

I když se jejich počet neustále zvyšuje - v současnosti jich existuje už přes devět tisíc - v Česku žádný takový fond není. Neumožňuje to totiž legislativa. "K těmto fondům se Češi mohou dostat buď pomocí služeb privátních bank, nebo prostě investovat přímo v zahraničí. Rozhodně se však kvůli vysoké vstupní částce nejedná o investici pro drobnou klientelu," říká David Urbánek z poradenské firmy Moneco.

Moc hedgeových fondů roste