Andreas Treichl: Chceme, aby nás lidi přestali mít neradi kvůli poplatkům

V České republice čekáme ještě větší růst zisku než dosud, tvrdí Andreas Treichl, šéf Erste Bank, která před sedmi lety koupila Českou spořitelnu.

Vloni spořitelna zvedla výdělek skoro o čtrnáct procent na více než deset miliard korun, na letošek jí akcionáři zvýšili laťku zisku o patnáct až dvacet procent. Když mluví o dalších letech, je dokonce ještě větší optimista. "Zatím profitujeme převážně z půjčování peněz a z transakčních poplatků. Jsme ale svědky probouzejícího se zájmu o investování peněz a jak budou Češi bohatnout, bude sílit."
Spořitelna proto podle něj musí rychle vyškolit poradce na pobočkách a nabídnout lidem srozumitelný způsob investic. "Hodně energie věnujeme i na to, aby nás lidi přestali mít neradi kvůli poplatkům," říká Treichl, který přijel v pondělí do Prahy předsedat dozorčí radě spořitelny.


HN: Když se podíváte na minulý rok, čím vám osobně Česká spořitelna udělala největší radost?
Kreativitou, inovativností a manažerským týmem, který je zdrojem talentů pro celou skupinu. Dva manažery jsme vloni vyslali do vedení naší ukrajinské banky Prestige, další tři na klíčové pozice do rumunské BCR. Několik Čechů už také pracuje v centrále ve Vídni.

HN: Počítáte s nějakým Čechem do představenstva holdingu Erste? Z dceřiných bank tam má zástupce jen maďarská Erste Bank.
Pro nás tam už jeden Čech je - Johannes Kinsky (německého bankéře z JP Morgan přizvala do představenstva Erste Bank vloni v červnu, požádal si o české občanství, pozn. red.). Já ho pokládám za Čecha a co je důležité, on sám sebe pokládá za Čecha.

HN: Budete letos v přesouvání manažerů do ciziny pokračovat?
Ano, další tři až čtyři manažery z ČS převedeme na jiné pozice v rámci skupiny, tři noví Češi začnou pracovat ve vídeňské centrále.


Česká spořitelna má horší pověst, než si zaslouží


HN: Nedávno kdosi napsal: Česká spořitelna je teď taková žena středních let. Je zdvořilá, ale nedělá víc, než o co si řeknete. Nechcete tu image změnit?
Mně by to nevadilo, hodně žen ve středním věku je sexy. Ale teď vážně. Mám problém s tím, že spořitelna má horší reputaci, než jaká skutečně je. Stále bojujeme s dojmem, který si na ni veřejnost vytvořila v minulosti. I když jí odborníci loni dali titul nejlepší banky roku, lidé ji tak nevnímají. Je to obtížný cíl. Jen vzácně je největší hráč vnímán i jako ten, kdo má nejlepší služby.

HN: Od července letošního roku povede spořitelnu Gernot Mitterndorfer. Co by měl změnit?
Nechci po něm, aby toho hodně změnil. Měl by jen dovést do konce program Banka první volby, který započal jeho předchůdce Jack Stack. Ten má dostat služby na špičkovou úroveň. Měl by spořitelnu udržet na pozici jedničky v drobném bankovnictví a zároveň zvýšit tržní podíl v podnikovém a investičním bankovnictví. Máme dobré služby pro velké firmy, ale ty často ani netuší, že to umíme. Chceme také výrazně rozvíjet privátní bankovnictví. Nový šéf to nebude mít jednoduché.

HN: Proč jste si vybral právě Mittendorfera?
Pracoval několik let v představenstvu v ČS a odvedl tam dobrou práci. Je také jedním z mála lidí v ČS, kteří rozumějí bankovnictví pro drobné klienty i pro firmy. Tato jeho erudice bude zvlášť důležitá, protože český kapitálový trh bude v příštích letech ze všech zemí regionu nejaktivnější. Budeme svědky většího počtu IPO (primární emise akcií, - pozn. red.) a silnějšího obchodování akcií velkých firem. Ale hlavní důvod, proč jsme na něj vsadili, je jeho schopnost motivovat lidi.

HN: Byla ve hře i varianta, že nový šéf bude opět "zvenku"?
V určitých etapách je dobré nabrat "čerstvou krev". Dost manažerů z České spořitelny se ale teď přesunulo do ciziny, a za takové situace je lepší, aby jí šéfoval někdo ze skupiny. A navíc, když odchází tak silná osobnost jako Jack Stack, je vždycky lepší ho nahradit někým z firmy.


Zisk spořitelny rychle poroste i v dalších letech

HN: Čekají představenstvo ČS další personální změny?
Nic dramatického. Žádný člověk zvenčí nepřijde.

HN: Na letošní rok plánuje ČS růst zisku 15 až 20 procent. Na čem rekordní odhad stavíte?
Ten letošní nárůst se zdá být velký, ale není to nic mimořádného. Hypotéky, spotřebitelské půjčky i prodej kreditních karet roste mnohem rychleji. Navíc jsme svědky probouzejícího se zájmu lidí o investiční příležitosti. Nárůsty zisku zůstanou určitě dvouciferné i v dalších letech a můžou být ještě větší než dosud. Jak budou Češi bohatnout, budou si víc spořit na důchod, a to spořitelně změní strukturu tržeb a zisku. Zatím profitujeme převážně z půjčování peněz a transakčních poplatků, z investování peněz klientů máme minimální tržby. V Rakousku je to přesně naopak a transakce jsou prakticky zadarmo. Totéž chceme dosáhnout v Česku.

HN: Na běžných pobočkách dávají zájemcům o investování často jen základní letáčky a nejsou schopni poradit. Jak s tím chcete víc prodávat?
Máte pravdu. Musíme rychle zvýšit průměrnou úroveň znalostí zaměstnanců. Není možné, aby poradce sháněl řešení pro klienta několik hodin. Pracujeme na jejich tréninku a vytváříme systém, který by jim umožnil dostat se při prodejním rozhovoru rychle ke správným odpovědím.

HN: Zaměstnáte kvůli tomu víc lidí na pobočkách?
Ne, ale změníme systém organizace, aby zaměstnanci na pobočkách mohli hlavně jednat s klienty a nezabývali se administrativou. Nemyslím, že budeme nabírat zaměstnance, lépe využijeme pracovní čas těch současných. A v prvé řadě měníme systém práce proto, aby se zlepšila celá obsluha klientů. Pořád ještě lidé na pobočkách stojí frontu. Přitom by neměli čekat déle než čtvrt hodiny.

HN: Jak ohrozí velké tuzemské banky spojení Raiffeisenbank s eBankou a HVB Bank s Živnobankou?
Konkurence přitvrdí, hlavně na straně nabídky produktů. Ale my můžeme vydělávat nejen prodejem vlastních produktů, ale i někoho jiného. Jestliže někdo přijde s novinkou, kterou sami nemáme, budeme mít zájem s ním spolupracovat.


Lidé budou lépe vnímat naše vysoké zisk

HN: Jaké novinky by se měly objevit?
Řeknu to obecně. Lépe se prodává zboží, kterému zákazník rozumí. Připravujeme ve skupině pro různé věkové kategorie a situace nabídku produktů, které budou zhodnocovat peníze. A dále, věnujeme teď hodně energie na to, aby nás lidi přestali mít neradi kvůli poplatkům a - jak se jim zdá, kvůli vysokým ziskům. Nemůžu říct podrobnosti, ale v tomhle s námi bude mít konkurence velký problém. Uvidíte to ještě letos.

HN: Máte také větší plány v privátním bankovnictví, když poptávka po individuálních službách bankéřů v Česku rok od roku roste?
Ano. Erste Bank je v Rakousku jedničkou v privátním bankovnictví a společně s Českou spořitelnou teď vytváříme produkt, který potřebujeme.Výsledek bude vidět brzy, ještě během letoška. Počítáme přitom i s novým marketingem, protože i v tomhle díky své pověsti "banky pro každého" spořitelna trochu strádá. Češi, kteří službu potřebují, chodí zatím do jiných bank. Myslíme to ale vážně. V rámci skupiny Erste Bank vzniká speciální část privat bankingu pro každou zemi. Pro Českou republiku bude mít sídlo Praze.

HN: Jak postupuje restrukturalizace rumunské banky BCR, kterou Erste vloni ovládla?
Jsme tak v půlce procesu a to, co tam děláme, se neliší moc od toho, čím procházela spořitelna v roce 2000. Ale máme tam obtížnější situaci, protože mnoho zahraničních bank působí v Rumunsku už delší dobu a my současně s restrukturalizací musíme dělat běžný byznys. Trochu podílu trhu jsme ztratili.

HN: Kolik pracovních míst tam zrušíte?
O tom nebudu mluvit.

HN: Jak vidíte teď zpětně cenu přibližně 80 miliard korun, kterou Erste Bank za majoritu BCR zaplatila?
Jsem mnohem klidnější než před rokem.


Letos ani v příštím roce žádné další akvizice

HN: Vloni jste koupili také malou banku Prestige na Ukrajině. Uvedl jste, že byste tam chtěli získat 4- až 5procentní podíl. Jak to chcete udělat?
Chceme postavit ziskovou banku. Na konci roku uvidíme, kam jsme se dostali a podle toho si uděláme plány. Já vám prostě teď neřeknu, jestli ta čtyři procenta trhu budeme mít v roce 2009, já to nevím. Teprve začínáme.

HN: Jaké další akviziční plány Erste Group má?
Žádné.

HN: Jak to, nedávno jste uvedl, že uvažujete o Rusku, Polsku a Turecku. Zajímali jste se o německou Landesbank Berlin.
Přemýšlíme o všem, ale letos a pravděpodobně ani příští rok se k žádné akvizici nechystáme. Tím, že jsme si převzali informace o prodávané Landesbank Berlin, jsme chtěli dát signál, že jednou můžeme v Německu něco koupit.

HN: Proč vás zajímá Německo?
Máme s ním společné hranice, je to logický partner, ale teď ještě ne, protože my se zaměřujeme na rostoucí trh, což Německo není. Nikdo ale neví, co se stane, chceme být připraveni a vědět o německém trhu co nejvíc. My už ale nutně jít dál nepotřebujeme. Působíme na trhu, který má 120 miliónů obyvatel, máme 16 miliónů klientů a reálnou šanci, že naši klienti budou bohatnout a nám porostou příjmy.

HN: Nechtěl byste překročit hranice regionu?
Za určitý čas ano, ale to už je na jinou diskusi.



Andreas Treichl (54)
Andreas Treichl se drží rodinné tradice. Bankéřem byl jeho dědeček, který stanul v čele rakouské centrální banky, jeho otec Heinrich léta šéfoval bance Creditanstaldt. Po studiích ekonomie na vídeňské univerzitě se Andreas kariéře bankéře začal věnovat v New Yorku, v Chase Manhattan Bank. Po návratu do Vídně pracoval pro předchůdkyni Erste Bank - Die Erste, pak šéfoval vídeňskou pobočku Chase Manhattan a i díky tomu zřejmě pro spořitelnu získal Jacka Stacka. V čele nové skupiny Erste Bank stojí Treichl od roku 1997.

Treichl má pověst vizionáře - začal kupovat banky ve střední Evropě, když konkurenti váhali. Vsadil na služby pro drobné klienty, když většina bank se orientovala na firemní klienty. Jezdí na harleyi a rád se obklopuje moderním uměním, hraje na klavír a na saxofon. Je otcem tří synů.