Matematička Frances Allen: Chci více žen v oboru IT

Jaká byla vaše cesta k práci s počítačem?

V letech 1956-57 jsem se zúčastnila počítačového kurzu na Michiganské univerzitě, kde jsem studovala matematiku v magisterském programu. Potřebovala jsem titul M.A., abych byla plně kvalifikovaná pro výuku středoškolské matematiky ve státě New York. V té době jsem matematiku již dva roky vyučovala a strašně mě to bavilo. V roce 1957 jsem se tedy chtěla vrátit k učení. Protože jsem ale musela splatit svoje vysokoškolské dluhy, absolvovala jsem pohovor s člověkem z IBM, který v našem kampusu hledal nové lidi. Rozhodla jsem se pouze krátkodobě nastoupit k IBM. Tento "krátký" čas trval 45 let.

Kdy jste si tedy poprvé uvědomila, že se informační technologie mohou stát vaším zaměstnáním?

Nejprve jsem u IBM působila jako programátorka v sekci IBM Research. Celá tato oblast zahrnující informační technologie a vědy o počítačích byla tehdy ještě v plenkách. Upřímně, příliš jsem nepřemýšlela o nějaké svojí kariéře, profesi nebo budoucnosti - všichni jsme totiž měli co dělat s jejím vytvářením...

Nedávno jste obdržela významné ocenění - Turingovu cenu - za příspěvky k teorii a praxi optimalizace technik překladačů - práci na "Ptran - Parallel Translation". Jak byste vysvětlila počítačovému laikovi, za co jste cenu dostala?

Počítačoví uživatelé mohou realizovat řešení různých problémů ve vyšších programovacích jazycích, které pak musí být přeloženy do nižších příkazů vykonávaných počítačem. Nejúčinnějším mechanismem pro tento překlad je kompilátor - překladač, který v procesu překladu může kromě jiného transformovat příkazy tak, aby je optimalizoval pro následné použití cílovým počítačem.

Většina mojí práce se soustředila na optimalizaci překladačů programů u vysoce výkonných počítačů. V prohlášení k Turingově ceně stojí: "za přispění k teorii i praxi v optimalizaci technik překladačů." To může být vysvětleno jako "přispění, která zásadně zlepšila výkon počítačových programů při řešení problémů a urychlila použití vysoce výkonné výpočetní techniky". Praxe a jednotlivé problémy pak vedly ke vzniku teorie.

Tisk se často plete, když uvádí, že jsem Turingovu cenu dostala pouze za optimalizaci překladačů PTRAN. Přestože jsem velmi hrdá na všechna zlepšení, jichž jsme v rámci projektu PTRAN dosáhli, Turingova cena také zahrnuje mnoho mojí předchozí práce.

Co pro vás vedle výjimečného uznání Turingova cena znamená?

Cena mě přiměla k hlubším úvahám o následujících dvou tématech: Proč v oblasti počítačů nepracuje více žen a proč nejsou častěji oceňovány? A stačí "moje" oblast překladačů a programovacích jazyků na ostatní pokroky v programování?

Co jako počítačová odbornice považujete za svůj největší dosavadní úspěch?

Práce, za kterou jsem dostala zmíněnou cenu, je velký úspěch, ale nejlepší je asi vidět lidi, se kterými pracuji, dosahovat svých vlastních úspěchů.

Vašimi velkými vášněmi jsou horolezectví a ekologické otázky. Kde ve vašem životě mají tyto záliby původ?

Tyto vášně jednoznačně vycházejí z let mého vyrůstání na rodinné mléčné farmě a lezení po tamějších horách - ať už kvůli sběru různých bobulí nebo s cílem pokochat se výhledem. Životní prostředí a ekologie byly samozřejmě součástí téměř všeho, čím jsme se tam každodenně zabývali.

Co považujete za svůj největší úspěch v těchto "oborech"?

Zúčastnila jsem se dvou průzkumných cest na Arktidu ještě předtím, než bylo k dispozici spolehlivé radiové spojení a kvalitní mapy. Při první cestě jsem spolu s ostatními podnikla několik prvních výstupů na ostrov Baffin. Druhá cesta směřovala na ostrov Ellesmere ve vysoké části Arktidy, kde jsme založili 100mílovou stezku, kterou nyní hojně využívají návštěvníci této oblasti.

Co se týká ekologie, mým největším úspěchem bylo pomoct postavit právní případ proti plánům společnosti, která zajišťuje potrubí na zemní plyn a která je hodlala položit skrz ekologicky citlivou a snadno poškoditelnou oblast mojí vesnice. Vedla jsem tým místních ekologických aktivistů, kteří tento případ spolu se skvělým právnickým týmem vybudovali. Naše pozice se utvrzovala každým krokem tohoto dlouhého právního procesu. Bylo to úžasné a velmi uspokojující vítězství pro životní prostředí.

Existuje nějaká specifická záležitost ve světě počítačů a IT, kterou shledáváte obzvlášť zajímavou a fascinující?

Hodně mě zajímá budoucnost počítačů a informačních technologií. Nad rychlostí nového vynalézání a změn zůstává rozum stát a věřím, že se ještě zrychlí. Přesto mým hlavním zájmem zůstává vysoce výkonná výpočetní technika, což vždy byla velmi vzrušující oblast. Extrémně výkonné superpočítače a neskutečné výzvy, které s sebou přinášejí, se permanentně vyvíjejí a stále znovu mě fascinují.

Věnovala jste mnoho času a úsilí vzdělávání lidí v oblasti IT. Které aspekty vyučování jsou podle vás nejpřitalivější či nejuspokojivější?

Nejraději mám pocit, že mohu lidem rozšiřovat okruh jejich možností - což je dost široký pojem zahrnující vše od podpory toho, čím se již zabývají, po otevírání zcela nových příležitostí.

Jste aktivní v procesu prosazování žen v oblasti IT. Jaké změny jste v této problematice zaznamenala za dobu vašeho aktivního působení na poli výpočetní techniky?

Když jsem začínala u IBM Research v roce 1957, IBM zaměstnávala relativně dost žen - pracovalo jich se mnou mnoho. Změny jsem si povšimla v šedesátých letech, kdy se věda o počítačích rozvinula jako zvláštní obor a výpočetní technika se stala profesí, v níž bylo zaměstnáno méně žen.

V současnosti spolupracuji s Institutem Anity Borgové pro ženy a technologie "Anita Borg Institute for Women and Technology". Jedním z jeho cílů je zvýšit jak počet, tak i vliv žen v oblasti výpočetní techniky. Institut sice dělá pokroky, ale stále je potřeba udělat spoustu dalších věcí.

V současné době je počet žen pracujících v oblasti informačních technologiích stále relativně nízký. Co je potřeba udělat, aby se situace vyrovnala?

To je velmi těžká otázka a zároveň obrovská starost. Neznám žádnou dobrou odpověď, ačkoli jsem slyšela mnoho teorií, z nichž ale mnohým nevěřím. Například si nemyslím, že se mladé ženy nezajímají o matematiku a vědu. Ženy jsou zaměstnané v mnoha takových oblastech, jen ne přímo ve výpočetní technice. Možná bychom se nejprve měli zastavit sami u sebe, než začneme hledat odpovědi jinde.