Nejvyšší soud: Směna bytu není důvodem zvýšit nájem

Směna bytu není důvodem zvýšit nájem

Nejvyšší soud vydal rozhodnutí, podle kterého nesmí majitel podmiňovat výměnu bytu změnou regulovaného nájmu na nájem tržní. Informoval o tom internetový server Aktuálně.cz.

Spor se táhl téměř čtyři roky a týkal se dvou pražských bytů. Dva uživatelé - jeden plátce regulovaného nájmu a druhý plátce tržního nájmu - se domluvili na výměně.
Firma vlastnící "regulovaný" byt si však pro souhlas s výměnou stanovila podmínku, že nový uživatel bude muset platit tržní činži. Nájemníci se obrátili na obvodní soud, který rozhodl v jejich prospěch. Stejně tak později i soud odvolací. Spor se nakonec dostal až před senát Nejvyššího soudu, který potvrdil předešlý verdikt. "Neexistuje žádný rozumný důvod pro to, aby se pouze v důsledku výměny bytů změnila výše nájemného," píše se v rozsudku z ledna 2007.

Rozhodnutí Nejvyššího soudu, tedy instance, jež sjednocuje soudní praxi v zemi, přirozeně uvítali představitelé Sdružení nájemníků. "Je to úplně logické: při výměně si přece uživatelé vyměňují byt se všemi právy a povinnostmi, které k němu náleží," tvrdí šéf sdružení a poslanec za ČSSD Stanislav Křeček. Rozsudek ho nepřekvapil: "Verdikt je prostě v souladu s právním řádem."

Skutečnost, že justice dala za pravdu uživatelům bytů, paradoxně nepřekvapuje ani jejich protějšky z Občanského sdružení majitelů domů. "Trvá bohužel stále stejná praxe, že obecní soudy rozhodují proti nájemníkům," říká místopředseda Milan Krček. Podle něj je každý vlastník, jenž se ocitne před senátem Nejvyššího soudu, téměř bez šance.
Jeho kolega ze sdružení Libor Dallin k tomu dodává: "Nájemníci si nemají byty co vyměňovat, protože je nevlastní. Nájmem se získává pouze dočasná možnost užívání věci." "Pro nájemníky je výměna často prostředkem, jak vydělat na regulovaném nájemném," dodává Krček.

Oba zástupci sdružení neskrývají svůj pesimismus. Podle Krčka se vlastník domu ve sporu o regulovaný nájem nedomůže v Česku spravedlnosti. Prozatím poslední verdikt Nejvyššího soudu jej akorát utvrzuje v názoru, že poslední nadějí je Evropský soud pro lidská práva.
Ten momentálně řeší stížnosti přes tři tisíce českých majitelů, kteří požadují po státě padesát miliard korun jako kompenzaci za ušlý zisk.