ČNB odtajní hlasování o úrokových sazbách

ČNB odtajní hlasování o úrokových sazbách

Od ledna příštího roku bude veřejnost vědět, jak hlasují jednotliví členové bankovní rady České národní banky - například když řeší nastavení úrokových sazeb. Tedy při rozhodování, od něhož se odvíjí úročení úvěrů i půjček a jehož výsledek může zahýbat s ekonomickým růstem a inflací.

O jmenovité zveřejňování hlasování rozhodla sama ČNB. Podle guvernéra Zdeňka Tůmy je účelem novinky zvýšit průhlednost měnové politiky a zvýraznit individuální názory jednotlivých bankéřů.

"Pro trhy je to dobrá zpráva. Rozhodování banky teď bude daleko průhlednější. Bankéři budou pečlivěji vážit svá slova, protože to, co řeknou budou muset vzít v úvahu při hlasování. Zvýší se tak důvěryhodnost ČNB," myslí si hlavní analytik ČSOB Petr Dufek.

Důvěryhodnost banky přitom podle některých ekonomů v poslední době trpí rozdílnými výroky bankéřů. Třeba viceguvernér Miroslav Singer letos v lednu naznačoval, že by mohlo dojít ke snížení úroků, které jsou na 2,5 procenta nejnižší v Evropě. Nakonec ČNB však sazby nesnížila, a co víc, pro tuto variantu nehlasoval ani jediný člen rady - tedy ani Singer (rada zatím zveřejňuje pouze počet bankéřů, kteří byli pro nebo proti).

"Trhy stále méně věří výrokům centrálních bankéřů. Nové pravidlo o jmenovitém hlasování by to mělo změnit," potvrdil analytik České spořitelny David Navrátil. Konečně se tak naplno ukáže, kdo je v Česku takzvanou "holubicí", tedy bankéřem, který se snaží hájit nízké sazby a tím podporovat růst hospodářství, ale i inflaci, a kdo je naopak "jestřábem". Tedy tím, kdo souhlasí se zpomalením ekonomiky pomocí vyšších sazeb v boji proti vysokému růstu cen.

"Když víte, jak bankéři ve skutečnosti hlasují, vnímáte jejich výroky hned v jiném světle," říká Lars Christensen, který sleduje středoevropské trhy v Danskebank.

Za jestřába je nyní považován viceguvernér Luděk Niedermayer, naopak o Singerových názorech se často mluví jako o holubičích.

Skutečnost však může překvapit. "I když jsem já přicházel na místo guvernéra, vedla se debata, kdo je holubice a kdo jestřáb. Asi by veřejnost byla překvapená, kdyby viděla konkrétní hlasování, že někdo, kdo je považován za holubici, byl najednou na straně jestřábí," uvedl před dvěma lety pro rozhlasovou stanici BBC guvernér ČNB Zdeněk Tůma.

V českých poměrech, kde se inflace při solidním růstu drží poměrně nízko, navíc zatím nemuselo mezi současnými bankéři dojít k ostrému střetu. "I proto se nedá přesně určit, zda jednotliví bankéři zastávají spíše holubičí, nebo jestřábí názory. Někteří členové rady se ještě nestihli jasně vyprofilovat" vysvětlil Navrátil.

Neznámou zůstávají hlavně dva nováčci v bankovní radě Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík, kteří zasedli mezi "sedmičku mocných" teprve na sklonku roku 2006. Podle Aleše Michla z Raiffeisenbank však u těchto mladších ekonomů (Tomšíkovi je 33, Hamplovi 32) bude platit, že se budou rozhodovat pružněji podle momentální situace než podle zažité hry na holubice a jestřáby.

Česko není rozhodně první zemí, která přišla s nápadem zveřejňovat, kdo jak hlasoval. Stejný systém používají centrální banky ve Velké Británii a USA, ale i v sousedním Polsku a od roku 2005 i v Maďarsku.

Jména bankéřů a jejich rozhodnutí naopak zůstávají v utajení v eurozóně, tedy v Evropské centrální bance.