Aleš Řebíček: Stavba nových dálnic se může zpozdit

Stavba nových dálnic se může zpozdit

V letošním rozpočtu na stavbu silnic chybí oproti plánu 37 miliard. Mýtné se nebude vybírat podle plánu na silnicích prvních tříd, problém bude stihnout i termín 1. ledna 2008. Ministra dopravy Aleš Řebíček však již plánuje stavbu delších kusů dálnic, mýto by se mělo vybírat na všech silnicích v Česku. "Dopravní infrastruktura musí být jednou z vládních priorit," říká.

HN: V dubnu by měla vláda projednávat první reformy. Na jedné straně je potřeba šetřit, na druhé vy pro stavbu dálnic potřebujete stále více peněz. Prosadíte infrastrukturu mezi vládní priority?

Alfou a omegou jsou věda, výzkum, školství a dopravní infrastruktura.

HN: S jakým návrhem tedy do vlády půjdete?

Musí se zadávat výstavba větších celků dálnic a mít na ně zajištěné financování. Abychom věděli, že když stavíme dálnici, tak postavíme najednou dvacet či třicet kilometrů, a ne, že jich postavíme pět.

HN: Chcete zvýšit objem peněz, které půjdou do stavby silnic. Přitom nemáte vyřešený ještě ani letošní rok. V rozpočtu dopravního fondu chybí 37 miliard. Kde je vezmete?

Každé ministerstvo má svoji roli. Pokud se ví, že 37 miliard chybí, musí to řešit ministerstvo financí. Pan ministr Kalousek vybírá z více variant.

HN: Fond však bude peníze potřebovat již na jaře. Jeho šéf Pavel Švagr přitom dostal od ministerstva dopis, že s nimi může počítat až koncem roku. Budete zastavovat nějaké stavby? Mluví se o například o pozastavení výstavby dálnice do Ostravy...

Musíme udělat všechno pro to, aby se stavby nemusely zastavovat. Otázkou je, zda budeme zahajovat další. To znamená, že ty stavby, které jsou rozpracované, by se měly dokončit. Ale úseky u nových by nebyly otevřeny.

HN: V příštích letech můžete z Evropských fondů získat více než sto miliard korun. Další desítky miliard navíc však budete potřebovat na spolufinancování. Privatizovat již téměř není co, přitom do dopravy plynuly peníze z prodejů státních podniků. Kde finance vezmete?

V současné době například jednáme o tom, že bychom si otevřeli na dva tři roky dvacetimiliardový úvěr.

HN: Uvažujete o tom, že byste dopravní fond zrušil a z rozpočtu ministerstva financoval i výstavbu silnic?

Nezáleží na tom, zda peníze do dopravy jdou přes fond, či ministerstvo. Zda vedle stávajícího rozpočtu bude ještě investiční ministerstva dopravy, kde by byl transformovaný fond. Mně je to opravdu v zásadě jedno.

Tento fond vznikl, aby byl schopen pohltit zisky z privatizací a posílat je dále. To už zmizelo a možností je více. Může to být kapitola ministerstva dopravy, může to být finanční agentura.

Důležité je plnění. Vláda musí rozhodnout, že pro ni je kromě vzdělání prvořadá také dopravní infrastruktura. Kudy tam natečou peníze, je jedno. Může to být ze spotřební daně či ze státního rozpočtu. Současnou situaci však není možné řešit bez určení priorit. Vláda se musí rozhodnout, co je pro ni nejdůležitější, a musí to dát do zákona o rozpočtu na rok 2008.

Výnosy z mýtného neznáme

HN: Dopravě měly pomoci také miliardy korun vybrané od dopravců formou mýtného. Kolik bude stát ročně inkasovat, až bude systém hotov?

To se nedá jednoduše určit. Výnos se velice špatně odhaduje, lišíme se v odhadech i zde na ministerstvu dopravy.

Co se týče zpoplatnění dálnic a silnic prvních tříd, myslím si, že se počítalo s vyšším objemem dopravy přes Českou republiku, než jaký ve skutečnosti je. Rovněž jsme zatím nerozhodli, zda budou platit mýtné automobily již od 3,5 tuny. To by mělo značný dopad. Na druhé straně mýtné se bude týkat i krajů. Bude jejich výnosem, ze kterého budou silnice opravovat.

HN: Hodláte tedy s budováním systému pokračovat i na silnicích nižších tříd?

Na toto téma jsem hovořil s Evženem Tošenovským, který je místopředsedou asociace krajů. Oni to požadují a chtějí, aby na silnicích druhých a třetích tříd bylo mýtné vybíráno prostřednictvím satelitního řešení.

HN: To by znamenalo nový tendr.

Musíme vyřešit dva základní problémy. Zda bude mýto celo-plošné, či pouze na vybraných silnicích. Potom také musíme stanovit, zda se bude vybírat od automobilů s hmotností 3,5 tuny a více.

Rakušané to udělali a všichni víme, jak obrovský zásah do jejich ekonomiky to byl. Němci se toho už báli a nechali limit na dvanácti tunách. Proto jednáme s Vysokou školou ekonomickou, aby udělala analýzu, zda se například nenastartovala inflační spirála. Musíme mít jistotu. Nebereme to z pozice politické, ale z ekonomického hlediska. Protože v případě, že by platila mýtné auta od 3,5 tuny, dotklo by se to samozřejmě úplně všech.

HN: Jak dlouho bude toto zkoumání trvat? Dokdy se chcete rozhodnout?

Ještě letos. Do podzimu musí být jasno.

HN: Mluvíte o třetí a čtvrté etapě, a zatím stojí pouze první. I u té navíc brány napájejí dieselové agregáty. Silnice prvních tříd by měly být zpoplatněny od začátku příštího roku, ale už zase máte skluz. Stihne se stavba včas?

Tento týden by mělo být přijato finální rozhodnutí. Kapsch bude mít zcela hotovu architekturu včetně cenových změn. Pokud se dohodneme, je reálné, aby systém fungoval od začátku příštího roku. Ale už je nejvyšší čas.

HN: Antimonopolní úřad rozhodl, že první dodatek ke smlouvě na vybudování mýtného je nezákonný. Se společností Kapsch ho uzavřel bývalý ministr Milan Šimonovský. Podáte trestní oznámení k soudu?

Podle toho, co vím, tak se Kapsch odvolá. Půjde to tedy přímo předsedovi úřadu Martinu Pecinovi. Až se vyjádří předseda, tak poté to budu řešit.

HN: Co uděláte, pokud to Pecina potvrdí?

Mám nyní dva právní rozbory, protože jsem s touto alternativou počítal. Jeden hovoří o tom, že to nemusíme dávat k soudu. Na základě rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže je totiž dodatek číslo jedna neplatný.

Druhý říká, že bychom to k soudu měli dát. Protože je toto závažná věc, musím to vzít do vlády.

HN: Existuje možnost, že se bývalý ministr či jeho úředníci dopustili nezákonného jednání. Vy to přesto nechcete řešit...

Kromě antimonopolního úřadu to prošetřuje také policie. To víme, protože si od nás vzala všechny materiály. Policie je od toho, aby posoudila, jestli došlo k něčemu zásadnímu, co se má řešit dál trestněprávně. Od toho tady nejsme my. Já mám navíc svých starostí dost na to, abych řešil věci, kterým nerozumím.

Navíc ono je to i v dodatku číslo jedna trochu zmatené. Pan Šimonovský to podepsal, ale dal tam ještě nějakou svoji preambuli, kde se vyjadřoval i k jednotlivým článkům smlouvy.

I právníci si nyní nejsou zcela jisti, do jaké míry by to mohl ovlivnit.

HN: Ministr Šimonovský však tvrdil, že ani přesně neví, co podepsal. Prý se spolehl na své lidi. Jak se tedy mohl vyjadřovat k obsahu smlouvy?

Já jsem u toho nebyl.

V letišti by měla mít podíl i Praha

HN: Letiště Praha by mělo být jednou ze záplat veřejných financí, prodat by se mělo příští rok. Postupuje jeho přeměna v akciovou společnost podle plánu, bude ruzyňské letiště akciovkou ještě letos?

Nyní odborně a politicky diskutujeme o tom, že by v něm mělo podíl město Praha i Středočeský kraj. Je standardní, že velká města mají podíl v letišti.

Je také pravdou, že 2,5 tisíce zaměstnanců letiště je z Kladna. To není nepodstatné pro hejtmana Bendla. Takže v současné době diskutujeme, zda tam město či kraj budou mít nějaký podíl.

HN: Pražský primátor Bém i další politici z ODS jsou pro přímý prodej letiště. Vy jste zastával názor, že by se mělo spíše pronajmout. Trváte na něm stále?

Rozhodně nebudu předkládat pouze jednu variantu privatizace. Vláda bude jednat rovněž o možném pronájmu, například na třicet čtyřicet let. I z toho by stát měl příjem, i když asi ne tak velký jako z přímého prodeje.

Také není jasné, jak velký podíl v letišti by se prodával. Akciová společnost letiště nebude stoprocentně vlastněna státem, ale bude tam třeba i Praha a kraj. Takže může prodat každý svou část, je však možné, že by se prodal jen podíl státu.

HN: Transparentní by byla privatizace části firmy přes kapitálový trh.

Je to jedna z variant. Na rozhodnutí je ještě brzy.

HN: Prodej letiště může brzdit nevyřešený spor o pozemky, přes které by měla být vedena nová dráha letiště. Dohodli jste se již s finanční skupinou Penta, jež je vlastní?

Vedení letiště nyní dokončuje studii, která nám má říct, jak by se zvýšila cena letiště v případě vlastnictví pozemků pro možnou další dráhu.

Její součástí je i cenové rozmezí, za jakou cenu by se pozemky od Penty měly koupit, aby to při následném prodeji mělo jasný pozitivní efekt. Pro letiště tuto studii dělala auditorská společnost Ernst & Young. Posudek je hotový, já jsem požádal o odložení materiálu do vlády. Hodlám udělat revizi tohoto posudku, chci, aby se na to zaměřila Vysoká škola ekonomická.

HN: Penta zaplatila průměrně 500 korun za metr čtvereční, po státu za každý metr chtěla 10 tisíc korun. K jaké ceně jste došli?

Kdybych to naznačil, znevýhodnil bych naši pozici při vyjednávání.

HN: Penta získala od státu Aero Vodochody, soutěž na jeho prodej se přitom mohla zastavit. Neexistuje mezi vámi a finančníky dohoda, že oni již jedno letiště v areálu Aera mají, tak rozvoj toho druhého nebudou blokovat?

Samotná nabídka Penty na koupi Aera byla významně vyšší než všechny ostatní.

Kdybychom i chtěli prodej s pozemky nějak provázat, mohl by to být obchodní problém. Změnili bychom princip soutěže.

HN: Při nástupu do funkce jste uvedl, že hodláte státní podniky, které působí v dopravě, převést pod ministerstvo dopravy. České aerolinie jsou stále pod správou ministerstva financí. Hodláte v nich zvýšit svůj vliv?

Nominoval jsem zástupce do dozorčí rady, ale jsou tam silně v menšině.

Byl bych rád, kdyby podíl České konsolidační agentury spravovalo ministerstvo dopravy. Pak bychom převzali výkon akcionářských práv na sebe. Mluvil jsem o tom minulý týden s panem Čápem (šéf ČKA, pozn. redakce). Ten již zahájil administrativní proces převodu.

HN: Aerolinie na konci loňského roku požadovaly okolo dvou miliard korun. Jednáte s nimi o státní pomoci?

Žádná nebude. Už ani nemá cenu to otevírat.

Aleš Řebíček

Ministr dopravy Aleš Řebíček se narodil 14. dubna 1967 v Kladně. Vystudoval Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku, pak Vysokou školu spojů v Žilině, kde se specializoval na obor Provoz a ekonomika spojů. Od roku 1989 žije v Teplicích a v nedávné minulosti pracoval v Ústí nad Labem ve vedení akciové společnosti Viamont. Působí jako první místopředseda ODS v Ústeckém kraji. Je radním města Teplice a působí také jako poradce předsedy ODS Mirka Topolánka. V říjnu 2005 se stal dvojkou na kandidátce ODS Ústeckého kraje pro volby do Poslanecké sněmovny v roce 2006.

Je ženatý a má tři syny. Za hlavního koníčka považuje rodinu, ze sportovních disciplin preferuje tenis.