Aktuálním problémem dneška je správné nastavení implementačních mechanismů pro úspěšnou a bezproblémovou absorpci intervenčních zdrojů alokovaných pro příštích sedm let. Dobrým předpokladem pro zvládnutí tohoto úkolu je optimální využití zkušeností z minulého programovacího období, a to jak těch pozitivních, tak i negativních. Zvládneme-li rizika přípravy, realizace a auditů tohoto mimořádného procesu, budeme mít před sebou několik let relativně pohodlného čerpání dotací. Ovšem i když se to podaří, neměli bychom rozhodně zapomínat na problém následujících let, která nejsou tak vzdálená, jak se může zdát. Již dnes je tedy třeba klást si otázku: Budeme mít po roce 2013 dostatečné finanční zdroje na správu hodnot nově pořízených v současném programovacím období i na další potřebné rozvojové investice?
Finanční inženýrství: kombinace řady nástrojů
Evropská komise si tento problém uvědomuje, a přichází proto s novými iniciativami. Kromě již existující podpory investic do rozvoje regionů dotuje tedy i růst kvality veřejných služeb a účinnost i hospodárnost řídích a kontrolních procesů veřejných úřadů. V tomto kontextu podporuje i partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru, což je nutná podmínka pro existenci finančního inženýrství. Pod tímto termínem se rozumí kombinace různých finančních nástrojů, v tomto případě grantových, úvěrových a záručních, které umožňují plnění cílů rozvojových strategií.
Konkrétními aktivitami, které naplňují obsah finančního inženýrství, jsou iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Zejména se jedná o iniciativu Jeremie, která je zaměřena na podporu drobných podnikatelů a malých a středních podniků (MSP), a půjde i o připravovanou iniciativu Jessica orientovanou na podporu územního rozvoje.
Obě tyto iniciativy vycházejí z principů revolvinového fondu (RF) a počítají s uplatněním revolvingového a pákového efektu.
Cílem musí být udržitelný rozvoj
Revolvingový efekt spočívá v tom, že se dotační zdroje nerozdávají, nýbrž "otáčejí" pro další použití, pákový efekt (leveraging) spočívá v účasti bank při poskytování úvěrů a mixu finančních produktů (úvěrů, záruk a dotací), které RF svým klientům poskytuje.
RF má využití zejména v situaci přímého zpoplatnění veřejné služby, kdy příjemce platí poplatek, například vodné a stočné. Je však vhodný i při nepřímém zpoplatnění, kdy jsou k úhradě nákladů za veřejnou službu využity kromě dotací uvolňovaných z veřejných rozpočtů i podíly z místních daní, tj. například v oblasti výstavby a správy regionálních (krajských) a místních silnic.
Z uvedeného je zřejmé, že nástroje revolvingového fondu nebudou pro konečné příjemce tak atraktivní jako nevratné dotace. Co je ovšem lepší pro udržitelný rozvoj? Krátkodobé pohodlí dotací, nebo existence nástrojů pro dlouhodobou podporu rozvojových projektů? Odpověď zní: Obojí. Je zřejmé, že mnohé rozvojové záměry nemohou být financovány bez dotací, avšak důležitou výhodou nástrojů finančního inženýrství je jednak multiplikace finančních zdrojů, jednak také dlouhodobá udržitelnost těchto zdrojů pro budoucí rozvoj. EK spočítala, že uplatněním revolvingového a pákového efektu lze dosáhnout dvou- až desetinásobného navýšení finančních prostředků pro rozvojové aktivity. Spektrum navýšení (multiplikace) finančních zdrojů je přitom určováno volbou konkrétních nástrojů finančního inženýrství.
Finanční inženýrství jako součást Smart Administration
Tento článek navazuje na sérii příspěvků k dotacím a jejich společenským a ekonomickým souvislostem, které byly v tomto periodiku zveřejněny v průběhu roku 2006 , a na diskusi, jež proběhla v rámci konference "Budoucnost regionální politiky EU", která se konala v Parlamentu ČR v listopadu 2006. Na otázku z nadpisu tohoto článku bude tým autorů dál hledat odpověď prostřednictvím navazující letošní série příspěvků, jejichž cílem je nastolit téma finančního inženýrství v oblasti dotační politiky a vyvolat diskusi o jednom z jeho nástrojů - revolvingových fondech. Naše snaha přitom reflektuje obdobnou iniciativu EK, která vyzvala členské státy Unie k rozvíjení programu "Smart Public Administration" - "Chytrá veřejná správa" a v jeho kontextu i k rozvoji partnerství veřejného a soukromého sektoru. Prostředím pro toto sbližování je právě finanční inženýrství, konkrétním krokem daným směrem je pak doplnění současných dotačních technik o revolvingové aplikace. EK a mnohé vyspělé členské státy EU již tento krok učinily. Vykročí tímto směrem i Česko?
Revolvingový efekt spočívá v tom, že se dotační zdroje nerozdávají, nýbrž "otáčejí" pro další použití.
Zdeněk Chaluš
KPMG
Marek Havrda
INstrategy
Miloš Blaškovan
Naviga 4
Finanční inženýrství: kombinace řady nástrojů
Evropská komise si tento problém uvědomuje, a přichází proto s novými iniciativami. Kromě již existující podpory investic do rozvoje regionů dotuje tedy i růst kvality veřejných služeb a účinnost i hospodárnost řídích a kontrolních procesů veřejných úřadů. V tomto kontextu podporuje i partnerství veřejného, neziskového a soukromého sektoru, což je nutná podmínka pro existenci finančního inženýrství. Pod tímto termínem se rozumí kombinace různých finančních nástrojů, v tomto případě grantových, úvěrových a záručních, které umožňují plnění cílů rozvojových strategií.
Konkrétními aktivitami, které naplňují obsah finančního inženýrství, jsou iniciativy Evropské investiční banky a Evropského investičního fondu. Zejména se jedná o iniciativu Jeremie, která je zaměřena na podporu drobných podnikatelů a malých a středních podniků (MSP), a půjde i o připravovanou iniciativu Jessica orientovanou na podporu územního rozvoje.
Obě tyto iniciativy vycházejí z principů revolvinového fondu (RF) a počítají s uplatněním revolvingového a pákového efektu.
Cílem musí být udržitelný rozvoj
Revolvingový efekt spočívá v tom, že se dotační zdroje nerozdávají, nýbrž "otáčejí" pro další použití, pákový efekt (leveraging) spočívá v účasti bank při poskytování úvěrů a mixu finančních produktů (úvěrů, záruk a dotací), které RF svým klientům poskytuje.
RF má využití zejména v situaci přímého zpoplatnění veřejné služby, kdy příjemce platí poplatek, například vodné a stočné. Je však vhodný i při nepřímém zpoplatnění, kdy jsou k úhradě nákladů za veřejnou službu využity kromě dotací uvolňovaných z veřejných rozpočtů i podíly z místních daní, tj. například v oblasti výstavby a správy regionálních (krajských) a místních silnic.
Z uvedeného je zřejmé, že nástroje revolvingového fondu nebudou pro konečné příjemce tak atraktivní jako nevratné dotace. Co je ovšem lepší pro udržitelný rozvoj? Krátkodobé pohodlí dotací, nebo existence nástrojů pro dlouhodobou podporu rozvojových projektů? Odpověď zní: Obojí. Je zřejmé, že mnohé rozvojové záměry nemohou být financovány bez dotací, avšak důležitou výhodou nástrojů finančního inženýrství je jednak multiplikace finančních zdrojů, jednak také dlouhodobá udržitelnost těchto zdrojů pro budoucí rozvoj. EK spočítala, že uplatněním revolvingového a pákového efektu lze dosáhnout dvou- až desetinásobného navýšení finančních prostředků pro rozvojové aktivity. Spektrum navýšení (multiplikace) finančních zdrojů je přitom určováno volbou konkrétních nástrojů finančního inženýrství.
Finanční inženýrství jako součást Smart Administration
Tento článek navazuje na sérii příspěvků k dotacím a jejich společenským a ekonomickým souvislostem, které byly v tomto periodiku zveřejněny v průběhu roku 2006 , a na diskusi, jež proběhla v rámci konference "Budoucnost regionální politiky EU", která se konala v Parlamentu ČR v listopadu 2006. Na otázku z nadpisu tohoto článku bude tým autorů dál hledat odpověď prostřednictvím navazující letošní série příspěvků, jejichž cílem je nastolit téma finančního inženýrství v oblasti dotační politiky a vyvolat diskusi o jednom z jeho nástrojů - revolvingových fondech. Naše snaha přitom reflektuje obdobnou iniciativu EK, která vyzvala členské státy Unie k rozvíjení programu "Smart Public Administration" - "Chytrá veřejná správa" a v jeho kontextu i k rozvoji partnerství veřejného a soukromého sektoru. Prostředím pro toto sbližování je právě finanční inženýrství, konkrétním krokem daným směrem je pak doplnění současných dotačních technik o revolvingové aplikace. EK a mnohé vyspělé členské státy EU již tento krok učinily. Vykročí tímto směrem i Česko?
Revolvingový efekt spočívá v tom, že se dotační zdroje nerozdávají, nýbrž "otáčejí" pro další použití.
Zdeněk Chaluš
KPMG
Marek Havrda
INstrategy
Miloš Blaškovan
Naviga 4
