Daňovou evidenci je třeba několik let archivovat
Poplatník, který nevede účetnictví ani neuplatňuje výdaje procentem z příjmů, musí vést daňovou evidenci. Je to obdoba bývalého jednoduchého účetnictví.
Daňová evidence slouží k zjištění základu daně podnikatelů. Obsahuje údaje o příjmech a výdajích v členění potřebném pro zjištění základu daně a také údaje o majetku a závazcích. Na rozdíl od účetnictví v případě daňové evidence zákon nepředepisuje žádnou formální strukturu.
Záleží tedy na podnikateli, aby z evidence bylo možné zjistit daňový základ. Zákon o daních z příjmů pouze říká, že pro obsahové vymezení složek majetku se v daňové evidenci použijí právní předpisy o účetnictví.
Co se rozumí složkami majetku? Je to hmotný majetek, zásoby, peněžní prostředky a ceniny, podíly, cenné papíry a deriváty, pohledávky, nehmotný majetek (kromě pohledávek) a další.
Hmotný majetek se oceňuje (podle § 29 zákona o daních z příjmů) pořizovací cenou při úplatném pořízení, případně vlastními náklady, pokud byl vyroben ve vlastní režii. Pohledávky se pro účely daňové evidence oceňují jmenovitou hodnotou nebo pořizovací cenou u pohledávky nabyté postoupením.
Pohledávky nabyté darem nebo děděním se oceňují cenou zjištěnou podle zákona o dani dědické nebo darovací. Plátci daně z přidané hodnoty si nominální hodnotu pohledávky snižují o DPH, pokud byla splněna daňová povinnost na výstupu. Ostatní majetek se oceňuje pořizovací cenou. Do pořizovací ceny majetku pořizovaného na leasing se zahrnou výdaje související s jeho pořízením a hrazené nájemcem.
Jednou za rok musí poplatník, který vede daňovou evidenci provést inventuru skutečného stavu zásob, hmotného majetku, pohledávek a závazků. O svém zjištění musí sepsat zápis a o případné rozdíly upraví základ daně.
Daňovou evidenci je poplatník povinen schovávat za všechny roky, které může finanční úřad kontrolovat. To znamená ještě tři roky po roce, v němž vnikla povinnost podat daňové přiznání.
Autor je šéfredaktorem časopisu Finanční management
Jak se oceňuje majetek
Pro účely zákona se rozumí
pořizovací cenou cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související,
reprodukční pořizovací cenou cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje,
vlastními náklady u zásob vytvořených vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost, popřípadě i část nepřímých nákladů, která se vztahuje k výrobě nebo jiné činnosti,
vlastními náklady u hmotného majetku kromě zásob a nehmotného majetku kromě pohledávek vytvořeného vlastní činností přímé náklady vynaložené na výrobu nebo jinou činnost a nepřímé náklady, které se vztahují k výrobě nebo jiné činnosti, vymezené v souladu s účetními metodami.
Zdroj: zákon o účetnictví
Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články.
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace
- Veškerý obsah
- Bez reklam
- Mobilní aplikace



