Vinařský zeměpis Česka: Dvě oblasti a šest podoblastí

Snímek: HN - JAN ŠILPOCH (PÁLAVA)

 V Čechách se nacházelo původně šest oblastí: Pražská, Čáslavská, Mělnická, Mostecká, Roudnická a Žernosecká. Na Moravě pak oblastí deset – Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická, Podluží, Strážnická, Bzenecká, Mutěnická, Kyjovská, Uherskohradišťská a Brněnská. Z některých z nich vznikly podle nového zákona vinařské podoblasti, ke kterým byly přičleněny vinařské obce z jiných bývalých oblastí.

Bezkonkurenčně největší vinařskou obcí u nás jsou Velké Bílovice s 804 ha. Ty samotné mají víc vinic, než je vysazeno v celých Čechách. Morava vůbec Čechy válcuje, třeba celá Mělnická podoblast by se dostala až na osmé místo mezi moravskými vinařskými obcemi. Ještě před vstupem České republiky do EU se podařilo vysadit tisíce hektarů vinic. Po vstupu už se totiž mohou vinice jenom obnovovat a s žádnou velkou novou výsadbou nelze počítat. Evropa má totiž vína nadbytek a vinařské velmoci Francie, Itálie a Španělsko dokázaly prosadit celý soubor ochranářských opatření. I tak čelí přílivu laciných a kvalitních vín z vinařských zemí takzvaného Nového světa.
V současné době je ve dvou vinařských oblastech České republiky přes 18 tisíc hektarů vinic a hospodaří na nich 18 tisíc vinohradníků. Nové vinice začaly loni dávat první sklizeň, zE které se připravuje takzvané panenské víno (ukázky se dostaly díky své kvalitě i do stovky nejlepších). Réva vinná totiž začíná naplno rodit až po třech letech po výsadbě, a tak se z letošní sklizně dočkáme dalších panenských vín.


Česká vinařská oblast

Podoblast Mělnická
343 ha vinic v 37 vinařských obcích, 2,4 % vinic ČR
Vedle mělnických vinic s proslavenými pinoty sem patří i vinice pražské, kutnohorské, čáslavské a Výzkumná stanice vinařská v Karlštejně.

Podoblast Litoměřická
288 ha vinic v 29 vinařských obcích, 1,5 % vinic ČR
Je nejmenší vinařskou podoblastí v ČR. Patří do ní i vinice na Mostecku s čedičovým podložím. Z okolí Roudnice nad Labem a Žernosek, kde je v podloží pískovec i opuka, pocházejí vína s bohatou mineralitou. Nejrozšířenější odrůdy jsou Müller Thurgau, Ryzlink rýnský, Svatovavřinecké a Modrý Portugal.


Moravská vinařská oblast

Podoblast Znojemská
3462 ha vinic, 91 vinařských obcí, 19,2 % vinic ČR
Chladnější klima na hranici Českomoravské vysočiny zajišťuje především zajímavá, aromaticky a chuťově výrazná bílá vína z odrůd Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Sauvignon. Známá je například vinice Šobes v meandrech řeky Dyje. V části dolnokounické se daří červeným vínům, především odrůdám Svatovavřinecké a Frankovka.

Podoblast Velkopavlovická
5143 ha vinic, 75 vinařských obcí, 27,5 % vinic ČR
Mírné svahy Hustopečské pahorkatiny se vlní za největší vinařskou obcí ČR Velké Bílovice a pozvolna klesají k Brnu. Sprašovo-jílovitá půda dodává vínům dostatek minerality a díky příznivému podnebí se zde rodí dobrá vína jak červená (Frankovka, Modrý Portugal, Zweigeltrebe), tak i bílá (Veltlínské zelené, Tramín, Neuburské).

Podoblast Slovácká
4514 ha vinic, 115 vinařských obcí, 24,1 % vinic ČR
Velice různorodá podoblast, která zahrnuje jak okrajové polohy v kamenitém podhůří na severu, tak i nížinné jílovité vinohrady na jihu Moravy u hranic se Slovenskem. Rozmanitost terénu i klimatu dává vzniknout celé plejádě zajímavých bílých i červených vín. Třeba Muškát moravský z Polešovic nebo Cabernet Moravia, který vznikl v Podluží. Známá a znovu dobrá je Bzenecká lipka či Blatnický Roháč.

Podoblast Mikulovská
4737 ha vinic, 30 vinařských obcí, 25,3 % vinic ČR
Nejteplejší oblast s bělostnými svahy Pálavy je pro vinohradnictví přímo předurčena. To už věděli vojáci římských legií, kteří zde vysadili první vinice. Dostatek slunce a vápenitá půda dávají vzniknout vínům vhodným i pro přípravu šumivých vín. Mimořádně se zde daří bílým odrůdám Sauvignon, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský, Müller Thurgau a Rulandské šedé. Vesměs vynikající je zde zrozená Pálava.

Libor Ševčík