| Břetislav Koč Objev téměř zapomenutý Ještě před jmenováním opatem kláštera však J. G. Mendel v jeho prostorách, především na proslulé zahrádce, uskutečnil své legendární pokusy s křížením různobarevných odrůd hrachu, z nichž vyvodil a formuloval zákony dědičnosti. Při organizaci a utřídění výsledků pokusů i při formulaci zákonů genetiky využil svých znalostí z dalších oborů, které studoval, a to fyziky, matematiky i chemie. Mendel publikoval svůj objev roku 1865 pod názvem Versuche uber Pflanzen - Hybriden v nepříliš známém časopisu Verhandlungen. Objev a jeho autorství proto skoro upadly v zapomenutí. Až po 35 letech na článek narazili Mendelovi následníci v bádání nad problémy dědičnosti, botanici Hugo de Vries, Karl Correns a Erich von Tschermak, když studovali literaturu pro svou práci. Rok 1900 se tak stal počátkem letopočtu vědecké genetiky. Peripetie genetiky i brněnské výstavy Genetika to jako věda neměla ve své nepříliš dlouhé historii snadné. Její znovuobjevení po 35 letech se stalo jen první z takřka románových epizod. Genetika se o půlstoletí později nehodila sovětské vědě, přednost měli Mičurin a Lysenko. Mendel a jeho teorie tak byly ve sféře vlivu "nejpokrokovější sovětské vědy" opět, tentokrát programově, zapomenuty. Peripetií z nedávné doby pak bylo vystěhování stálé expozice o Mendelovi z jejího autentického prostředí v Augustiniánském klášteře během roku 2000. Církev, jako majitel objektu, tento akt tehdy zdůvodnila nutnými opravami v objektu kláštera. Brno však učinilo již o několik let dříve podobnou zkušenost s dosud nenahrazenými - a částečně nenahraditelnými - expozicemi Technického muzea v dalším restituovaném církevním objektu v centru města. Zvedla se tedy vlna dotazů i pobouřených reakcí, a to i ze zahraničí. Letos se nakonec podařilo s podporou vědců světového věhlasu uspořádat v klášteře sv. Tomáše zatím jen dočasnou výstavu pod názvem Génius genetiky, oslava Gregora Mendela vědou a uměním. Výstava se ve třech sekcích zaměřuje na Mendelův život: Zázemí a motivace, výzkum a metody, experimenty v historickém kontextu své doby a objev buněčné teorie. Sekce jsou doplněny vědeckými nástroji, knihami s Mendelovými poznámkami, dopisy, fotografiemi i plány skleníku, kde prováděl své pokusy. Dalším cílem mezinárodního týmu, který Brnu vrátil expozici o jeho slavném obyvateli, je vybudovat do roku 2004 v prostorách opatství Mendelovo muzeum genetiky a Mendelovo centrum přírodních věd. Od G. M. ke GMO To, co Gregor Mendel nazval "dědičnými jednotkami", nemohl s technickými a laboratorními možnostmi své doby lépe definovat, neboť tehdy nebylo možné poznat hmotnou podstatu dědičnosti, funkci deoxyribonukleové kyseliny (DNA) a nositelů genetických informací, genů. Po většinu 20. století pak využívali šlechtitelé rostlin genetických zákonů a principů dědičnosti při klasickém křížení s následnými výběry ze stovek a tisíců náhodně docílených kombinací. Poznání dalších příčin změn v dědičnosti a zejména poznání fyzikálních či chemických vlivů na náhodné změny v genetické informaci vedlo k rozvoji nových šlechtitelských metod. Například tvrdým radioaktivním ozářením a postupným pečlivým výběrem a dalším šlechtěním byly získány široce rozšířené a dlouhodobě bez problémů používané a fakticky "geneticky upravené" odrůdy plodin - u nás konkrétně především sladovnického ječmene. Od nevypočitatelných výsledků mutací ale šlechtitelé dospěli k moderním postupům genetického inženýrství: K metodám, jejichž výsledkem jsou tzv. geneticky modifikované organismy - GMO. Genetika se tak opět dostává do popředí zájmu. Zastáncům "přírodních" potravin se při zmínce o GMO ježí srst, vědci dokazují, že jsou současné metody šlechtění bezpečnější než uměle vyvolávané mutace před půlstoletím, z "ekologických aktivistů" a exhibicionistů se i u nás již stali v konkrétních případech ekoteroristé ničící pokusné porosty, vedené podle schválených regulí a principů předběžné opatrnosti. Za to však Johann Gregor Mendel nemůže. Pouze se jím objevená a dalšími generacemi vědců mnohem důkladněji poznaná a ku prospěchu lidstva využívaná genetika dočkala dalších peripetií. Ale přežila už mnohé. Autor je redaktorem časopisu Úroda a týdeníku Zemědělec (Další informace o Mendelovi je možné získat na adresách www.vrazne.cz, www.biotrin.cz či www.mendel-museum.org.) |
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
