Kontroverzní Berlínská deklarace byla podepsána

Prezidenti a premiéři členských států Evropské unie v Berlíně přijali deklaraci k 50. výročí počátku evropské integrace. Oslavnou deklaraci, jejíž přípravu provázely kontroverze, podepsali německá kancléřka Angela Merkelová za členské státy unie, předseda Evropského parlamentu Hans-Gert Pöttering a předseda Evropské komise José Barroso. Všichni tři ve svých projevech zdůraznili potřebu reforem unijních institucí, které jsou základem evropské ústavy.

Deklarace měla podle původních záměrů Německa, které nyní EU předsedá, prolomit ledy po odmítnutí evropské ústavy v referendech ve Francii a v Nizozemsku v roce 2005. Kvůli odporu Polska, Británie a ČR není v deklaraci zmíněna evropská ústava, ale jen odkaz na reformy, které mají postavit unii na "obnovený společný základ" do voleb do Evropského parlamentu v červnu 2009. Češi dali najevo, že budou tento odkaz interpretovat po svém, rozhodně ne jako časový limit pro vyřešení euroústavy.

Nicméně Angela Merkelová zopakovala záměr německého předsednictví, aby se v jeho závěru, tedy v červnu, schválil "jízdní řád" institucionální reformy. Aniž přímo zmínila ústavu, zdůraznila cíl deklarace postavit unii do roku 2009 na "obnovený základ". Je v zájmu Evropy, ale i členských států a jejich občanů, abychom uspěli, prohlásila. "Selhání by bylo historickou chybou."

Plné znění Berlínské deklarace

Italský premiér Romano Prodi, v jehož zemi byly před 50 lety zakládající římské smlouvy podepsány, se přímo vyslovil pro to, aby nová ústavní smlouva byla přijata nejpozději do června roku 2009. To samé zdůraznil Hans-Gert Pöttering.

Českou republiku zastupoval na slavnostní ceremonii prezident Václav Klaus, který v sobotu večer dal najevo pochyby o tom, zda unie deklaraci potřebuje. Její obsah se podle něj míjí s problémy, které v EU jsou.

Deklaraci od počátku provázely neshody, které vyvrcholily minulý týden veřejnými stížnostmi českých politiků na "tajnůstkářský" způsob přípravy textu a na to, že ji podepíší jen šéfové tří hlavních evropských institucí.

"Vnitřní řád unie se musí přizpůsobit její nové velikosti o 27 členech," řekla dnes Merkelová. EU proto potřebuje jasnější kompetence v energetické, zahraniční, vnitřní i právní politice. Musí se jasněji vymezit, zač jsou odpovědné členské státy a zač unie. Musí se zároveň soustřeďovat na podstatné věci a také zachovávat národní osobitosti členských států, zdůraznila kancléřka.

Barroso zase kritizoval národní politiky, kteří svalují na "Brusel" všechny problémy. Evropská unie není "cizí mocností", která vpadla do našich zemí, je to společný projekt, prohlásil. Pro politiky v jednotlivých zemích je svůdné si přisvojovat všechny zásluhy a "Bruselu" přičítat všechny problémy, dodal a zdůraznil, že Evropa nejsou "my" a "oni".

EP je pro přijetí nové ústavní smlouvy do června 2009, řekl Pöttering. Podle něj by měla být zachována podstata evropské ústavy. Tento text byl prvním nástrojem na evropské úrovni, který zakotvoval právo na místní samosprávu a dával národním parlamentům větší vliv na politiku EU, dodal šéf EP.

Připomněl také přijetí deseti nových členů "právě včas" před minulými volbami do EP v roce 2004. Tyto země, stejně jako Bulharsko a Rumunsko, které se připojily letos, jsou novými členskými státy, ale ne novými demokraciemi, dodal německý křesťanský demokrat Pöttering.