Ministr obměnil vedení fondu dopravy

Vedení Státního fondu dopravní infrastruktury se razantně mění. Vláda totiž vyměnila šest z devíti členů výboru fondu. Jeho šéf Pavel Švagr zatím v čele fondu zůstává.

Podle březnového usnesení vlády do výboru fondu dopravy nově usednou například hejtman Středočeského kraje za ODS Petr Bendl, náměstek ministra dopravy Emanuel Šíp nebo šéf pražské ODS Jan Bürgermeister.

První zasedání výboru, který má právo mimo jiné jmenovat nového šéfa fondu, zatím neproběhlo. Ministr dopravy Aleš Řebíček jako předseda výboru také připustil, že by fond zrušil. "Nezáleží na tom, zda peníze do dopravy jdou přes fond či ministerstvo," řekl s tím, že je důležitější, aby si vláda určila dopravní stavby jako jednu z priorit.

Problémy s rozpočtem

O dalších změnách ve fondu dopravy zatím členové výboru neuvažují. Připomínají ale, že nemají dostatek informací zevnitř. "Zatím nemám žádné informace o tom, že by fond fungoval špatně," říká například Petr Bendl.

V každém případě však bude muset ministr dopravy přesvědčit vládu, že silnice a železnice budou i nadále patřit mezi vládní priority. Vláda sice minulý týden schválila prodej části akcií elektrárenské společnosti ČEZ s tím, že získané peníze použije na opravy a stavby silnic, ale není jasné, kde vezme peníze na udržení vysokého tempa stavění i v příštích letech.

V rozpočtu fondu je nyní necelých šedesát miliard korun, z toho však 37,2 miliardy pochází z privatizace. "Kdyby došlo ke snížení příjmů, a tedy i výdajů fondu, vedlo by to k dalšímu zhoršení stavu celé dopravní infrastruktury," vysvětluje Švagr s tím, že by dokonce některé stavby nemohl fond ani letos odstartovat.

Podle materiálu ministerstva dopravy, který má HN k dispozici, vyplývá, že na dobudování základní dopravní sítě a opravy poškozených silnic by bylo potřeba nejméně 1,3 bilionu korun.

Od roku 2000 se proinvestovalo do dopravní infrastruktury 270 miliard korun. Z toho 150 miliard získal fond dopravy z příjmů privatizace.

Podle současných plánů by měl fond v dalších letech vystačit s padesáti miliardami korun ročně, což je o deset méně než letos. Jen na rozestavěné, zahájené nebo stavby připravené těsně před zahájením bude fond potřebovat příští rok skoro padesát miliard a o rok později nejméně 35 miliard korun.

Priority jsou ohroženy

Nedostatek peněz pro fond dopravy by se dotkl nejen omezování údržby a oprav silnic pouze na nejnutnější věci, ale nakonec by mohl zabrzdit i prioritní stavby jednotlivých krajů. Mezi nimi jsou nejen obchvaty měst, ale i stavby důležitých dálničních tahů.

Těm tak hrozí reálně další posuny zahajování výstavby, a tedy i jejich prodražování v budoucnosti. Klasickým příkladem je jihočeská dálnice D3 z Prahy do Českých Budějovic, která na zahájení stavby důležitých částí čeká už desetiletí. Schválená byla už v roce 1987, o dvanáct let si ji za svou vzala i česká vláda, ale dodnes stojí a je v provozu z předpokládaných 171 kilometrů jedenáct.

V porovnání s Evropou je na tom Česko žalostně. Nedosahuje ani průměrných čtrnáct kilometrů víceproudých silnic na tisíc kilometrů. Ve srovnání se západními zeměmi, které začínají na průměrné hustotě dvacet kilometrů, vychází českých osm ještě hůře.

Podle plánu má Česko mít přes tisíc kilometrů dálnic. V současné době je dobudovaných jen 630. Spojení vázne i přes hranice. Skutečně komfortní spojení má jen Praha s Německem a Brno s Bratislavou.