Vzdělání se výrazně promítá do ceny práce

František Kala

Trexima spol. s r.o. Zlín, zpracovatel ISPV

Za deset let se posunuly výdělky vysokoškoláků o 66 procent, u maturantů o 51 procent a u vyučených dělníků o 35 procent. Tempo růstu výdělků u jednotlivých stupňů vzdělání se ovšem v posledních letech prakticky vyrovnalo, což znamená, že v relativním vyjádření se diferenciace již příliš nemění.

V současnosti přesahuje průměrný výdělek zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním o 68 procent výdělek osob s maturitou a jejich výdělek je o 31 procent nad průměrným výdělkem vyučeného dělníka. Vzdělání je předpokladem k získání výhodnější pozice na trhu práce, větší možnosti výběru vhodného zaměstnání a v neposlední řadě ke zhodnocení vzdělání v ocenění práce. Každý rok studia v terciárním stupni zvyšuje potenciální cenu práce přibližně o desetinu.

Informační systém o průměrném výdělku (ISPV) zajišťovaný Ministerstvem práce a sociálních věcí vyhodnocoval za 2. čtvrtletí roku 2006 údaje o výdělcích téměř dvou milionů zaměstnanců v České republice.

Průměrné hodinové výdělky za skupiny zaměstnanců se stejným stupněm nejvyššího dosaženého vzdělání za 2. čtvrtletí roku 2006 a jejich poměr k průměrnému výdělku všech zaměstnanců v České republice ukazuje tabulka na další straně.

Výdělky zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním dosáhly v průměru 219 Kč/hod, průměrný hodinový výdělek zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou byl 130 Kč. Nerovnoměrnost výdělků měřena přes stupeň nejvyššího dosaženého vzdělání je tedy výrazná. Pracovníci vyučení dosahují například v průměru o dvě pětiny vyšší výdělky než nevyučení dělníci. Střední škola s maturitou dává předpoklad získat na pracovním trhu o téměř třetinu vyšší výdělky než vyučení, potenciální výdělky u vysokoškolsky vzdělaných osob jsou o více než dvě třetiny lepší než výdělky osob s maturitou. Rozdíly mezi stupni vzdělání jsou zřetelně nižší u žen než u mužů. Pokud vypočteme podíl výdělků vysokoškoláků a výdělků osob se základním vzděláním, byl u mužů 2,6, u žen pouze 2,3.

Vysokoškolák již ve věku 28 let může vyrovnat své příjmy se zaměstnanci bez vzdělání, kteří pracují přibližně od 19 let, ve 30 letech může srovnat příjmy s vyučenými a po 32 letech svého věku již bude mít větší příjmy než středoškolák s maturitou.

VLIV STUPNĚ VZDĚLÁNÍ PODLE ODVĚTVÍ A REGIONU

Výdělkové možnosti jsou velmi silně ovlivněny tím, v jakém odvětví najde zaměstnanec uplatnění. Průměrný hodinový výdělek vysokoškoláků byl například největší v odvětví peněžnictví a pojišťovnictví (362 Kč/hod), vysoký u odvětví energetika (298 Kč/hod) nebo dobývání surovin (295 Kč/hod). Naopak nejmenší cena vysokoškolského vzdělání byla v odvětví zemědělství a lesní hospodářství (167 Kč/hod) a ve školství (151 Kč/hod). Podobné disproporce jsou také u zaměstnanců, jež dosáhli středoškolského vzdělání s maturitou.

Cena dosaženého vzdělání se liší samozřejmě také podle regionů, ve kterém působí zaměstnavatel. Výdělky vysokoškoláků v Praze jsou v průměru 294 Kč/hod a to je o 50 procent více než v kraji Vysočina. U úplného středoškolského vzdělání byly průměrné výdělky v Praze 151 Kč/hod a nejnižší ve Zlínském kraji 111 Kč/hod. Také diferenciace mezi stupni vzdělání byla nejvyšší v Praze (poměr vysokoškolské/základní byl 2,9) a nejmenší ve Zlínském kraji (poměr 2,1).

KONKRÉTNÍ VÝDĚLKY JSOU JINÉ NEŽ PRŮMĚRNÉ

Individuální výdělky jednotlivců leží samozřejmě v širokém pásmu a více či méně se liší od statistického průměru. Výdělek zaměstnance s vysokou školou může být nižší než výdělky většiny vyučených a naopak, kvalifikovaný vyučený může dosáhnout vyššího ocenění práce než mnohý vysokoškolák. Pásmo, ve kterém leží jednotlivé výdělky, je absolutně i relativně tím širší, čím je vykonávané zaměstnání složitější, zodpovědnější a tudíž i náročnější na požadované vzdělání. U vysokoškoláků byly výdělky mezi 107 až 356 Kč/hod, u středoškoláků s maturitou v pásmu 73 až 188 Kč/hod a u osob se základním nebo s nedokončeným vzděláním se pohybovaly v relativně užším rozpětí 51 až 123 Kč/hod.

Když se pokoušíme kvantifikovat vliv vzdělání na výdělek, hodnotíme samozřejmě spíše vliv pracovního zařazení člověka na jeho výdělek. Dosažená kvalifikace se realizuje až na konkrétním pracovním místě, za které bere zaměstnanec mzdu.

Vliv dosaženého vzdělání roste se zvyšující se složitostí a zodpovědností práce. Můžeme porovnat situaci u krajních poloh stupnice hlavních tříd zaměstnání. U nekvalifikované pomocné práce prakticky nerozhoduje, jaké vzdělání má pracovník, který ji vykonává. Naopak u odborné duševní práce bývají výdělky zaměstnanců s vysokoškolským vzděláním o čtvrtinu vyšší než výdělky středoškoláků. Ještě větší rozdíly jsou u manažerských funkcí.

ROZDÍLY MEZI STUPNI VZDĚLÁNÍ STÁLE ROSTOU

U vysokoškoláků byly v roce 2006 průměrné výdělky za hodinu odpracovaného času o 128 Kč/hod vyšší, než byly v roce 1995. U zaměstnanců s maturitou výdělky vzrostly za stejnou dobu o 70 Kč/hod, ale u osob se základním vzděláním jen o 36 Kč/hod.

Potvrzuje to i srovnání relativních výdělkových indexů. Za deset let se posunuly výdělky vysokoškoláků o 66 procent, u maturantů o 51 procent a u vyučených dělníků o 35 procent.

Tempo růstu výdělků u jednotlivých stupňů vzdělání se ovšem v posledních letech prakticky vyrovnalo, což znamená, že v relativním vyjádření se diferenciace již příliš nemění. Za tři roky se zvýšily výdělky vyučených o 19 procent, osob s maturitou o 16 procent a u vysokoškoláků o 18 procent. Určitou výjimkou je prudší tempo výdělkového růstu u absolventů vyššího nebo bakalářského stupně vzdělání.

Tabulka: Průměrné hodinové výdělky podle vzdělávání

základní a nedokončené vzdělání 83,1 Kč/hod, tj. 66 % průměru

střední vzdělání bez maturity (vyučení) 99,3 Kč/hod, tj. 79 % průměru

střední vzdělání s maturitou 130,3 Kč/hod, tj. 103 % průměru

vyšší odborné a bakalářské vzdělání 147,1 Kč/hod, tj 117 % průměru

magisterské a vyšší (vysokoškolské) vzdělání 219,0 Kč/hod, tj. 174 % průměru