Silná koruna přiměla Slováky snížit úroky

Slovenská centrální banka včera opět zakročila proti silné koruně. Po prodeji měny v minulém týdnu, snížila i hlavní úrokovou sazbu - z 4,75 na 4,50 procenta - od níž se odvíjí úročení úvěrů a vkladů. Stalo se tak poprvé po dvou letech.

Snížení sazeb, kterým se Národní banka Slovenska (NBS) pokusila korunu odradit od dalšího posílení, však příliš nezabralo. Měna se totiž vydala vzhůru.

"Trh čekal, že centrální banka sazbu sníží. Někdo si dokonce myslel, že pokles bude ještě hlubší, nemůžeme se tedy divit, že zásah banky tentokrát nezabral," řekl Viliam Pätoprstý ze slovenské Unibanky. Guvernér NBS Ivan Šramko k tomu vzápětí vzkázal z Prahy, že posílení koruny po snížení sazeb není ospravedlnitelné a banka využije všechny síly k tomu, aby měnu zastavila.

Koruna od poloviny loňského roku proti euru zpevnila o 5 korun a 35 haléřů na včerejších 33,5 koruny. Minulý týden se dostala poprvé v historii na 32,80 za jedno euro.

Silná koruna přitom ubírá zisky mnoha slovenským podnikům, které mají nastavené plány na kurz vyšší než 35 korun za euro. Proti silné měně tradičně žehrají exportéři, jejichž zboží ztrácí konkurenceschopnost v zahraničí. Proto Slováci proti sílící koruně už několikrát zakročili. Minulé pondělí centrální banka prodala asi 65 miliard slovenských korun poté, co se měna dostala vůči euru na rekord. Tam ji katapultovala změna středního kurzu pro přijetí eura, který nesmí po dobu dvou let koruna minout o více či méně než 15 procent.

Protože však koruna za poslední tři čtvrtletí roku zpevnila o 13 procent, našim východním sousedům hrozilo, že toto kritérium nesplní. Banka proto střední kurz posunula na silnější hodnotu 35,44 koruny, to ale vyvolalo velký tlak na další posílení koruny.

Šramko včera uvedl, že přijetí eura v roce 2009 v této situaci ohroženo není. "Výhled, že země splní kritéria, je dosti dobrý," řekl guvernér.

Včerejší uvolnění měnové politiky NBS dovolil příznivý vývoj hospodářství. Ekonomika loni vyrostla o rekordních 8,3 procenta, výrazně se zlepšila vývozní výkonnost a produktivita práce nadále předstihovala růst mezd. "V důsledku toho se vytváří prostor pro pokles úrokových sazeb NBS," prohlásil pro agenturu Bloomberg viceguvernér Martin Barto. Podle něj by pokles sazeb neměl vyvolat ani nijak výrazné inflační tlaky.

Snížení úroků by se mělo projevit zlevněním úvěrů komerčních bank, tedy firemních i spotřebitelských půjček a hypoték. Tím by se zrychlila ekonomická aktivita v zemi, což působí na růst cen. Analytici však vesměs souhlasí s NBS, že dopad na ceny nebude nijak dramatický. "Inflační výhled je pozitivní, nebojím se že by ceny kvůli sazbám příliš rostly. Přesto si však nemyslím, že by NBS měla hýbat se sazbami nějak brutálně," schválil mírné snížení úroků analytik Tatra Banky Robert Prega. Podle něj NBS sníží sazby letos ještě jednou na 4,25 procenta.

"Očekáváme totiž, že úroky v eurozóně se na tuto hodnotu minimálně v příštím roce také dostanou, a vymažou se tak rozdíly mezi sazbami na Slovensku a v EU," doplnil Prega.

Také v Česku bude centrální banka jednat o úrovni sazeb. Ekonomové však žádné změny na zítřejším jednání nečekají. Důvodem je nízká inflace a silný kurz české koruny, což brání růstu sazeb. Snížení úroků také nepřipadá v úvahu - Česko má totiž se 2,5 procenty nejnižší sazby v celé unii.