"Myslím si, že malý posun by byl v tomto ohledu žádoucí, měli bychom spíš rozhodovat ve prospěch života a toho, aby se lidé přirozené vyvíjeli. Tomu bychom neměli bránit. Právo na svobodné rozhodnutí o potratu tomu částečně odporuje," říká v rozhovoru pro ČT24 Josef Mrázek, viceprezident Svazu českých pacientů.
Jak v kritické chvíli ženě pomoci?
Rozhodnutí za ženu by v každém případě neměla učinit žádná úřední autorita jako byla dříve interrupční komise, uvádí v rozhovoru Mrázek. Existuje však řada problematických případů, kdy žena žádá potrat z důvodu různých sociálních problémů. Za současných podmínek se ale může poradit pouze s gynekologem, v sociální sféře podle Mrázka chybí orgán, který by v podobných případech byl schopný ženám s rozhodnutím pomoci. Viceprezident Mrázek se domnívá, že by žena měla mít možnost vysvětlit někomu co jí vede k tomu, aby "si nechala dítě vzít". Výjimkou jsou podle něj případy opravdu nechtěných dětí, které bývají v životě velice nešťastné, kdy je mnohdy lepší těhotenství přerušit.
Je česká legislativa v otázce potratů moc tolerantní?
Evropské uvažování se pohybuje mezi dvěma extrémy: potrat možný jen ve výjimečných případech a právo ženy rozhodnout svobodně o svém mateřství. Prvním případem je v poslední době diskutované Polsko, do druhé kategorie pak spadá - jak již bylo naznačeno - Česká republika.
Josef Mrázek se domnívá, že česká společnost by se měla především snažit o to, aby ubývalo případů umělého přerušení těhotenství. V podmínkách České republiky není však podle Mrázka možné jít "polskou" cestou a odebrat ženám právo na to, aby samy rozhodly o podstoupení nebo nepodstoupení interrupce. Tomu prý odpovídá i celková tendence ve zdravotnictví, a sice nutný souhlas pacienta se vším, co se s ním děje a jak je s ním nakládáno. Stejně tak by žena měla souhlasit s tím, že bude těhotná.
Lékaře v českém prostředí nesvazuje zákon, který by nařizoval povinnost provést zákrok na ženě, která si přeje uměle přerušit těhotenství. Lékař to může odmítnout. Podle Mrázka je však těchto lékařů minimum. Není tedy problém najít místo, kde podstoupit interrupci.
V Polsku probíhá ostrá debata. České nálady se ne(z)mění
Josef Mrázek vylučuje možnost, že by se pod vlivem polských nálad změnil český přístup k potratům. Tato problematika má podle něj ve společnosti pevné zakotvení a Češi vesměs nespatřují v potratech problém. Domnívá se, že by snaha o změnu narazila narozdíl od Polska na větší odpor. Dá se říci, že jsme v tomto ohledu více liberální.
Také ministryně pro lidská práva Džamila Stehlíková, kterou iHNed oslovil, upozorňuje na to, že polské kulturní prostředí je rozdílné od českého, a musíme na něj tedy brát ohledy. Podle ní je však polský model nepřenosný na české prostředí. Zatímco v Polsku je liberální přístup k potratům podle ní "nepochopitelný", v Českém prostředí je tato cesta naprosto správná a důkazem toho je skutečnost, že počet potratů klesá. Liberální prostředí je tedy podle Stehlíkové pozitivní.
Ministryně se dále domnívá, že argumenty Ligy polských rodin, která navrhuje úplný zákaz potratů v Polsku, zaslouží prostor, ale je nutné si uvědomit, že omezují práva žen a zpochybňují schopnost ženy posoudit, zda-li je připravena stát se matkou.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist
