Snad každý z nás už někdy slyšel muže v autě prohlásit: "no jo, ženská za volantem". Přiznávám, že i já někdy tuhle větu v návalu zlosti utrousím, přestože ženská sama jsem. V Česku existuje jakýsi zažitý mýtus, že žena za volantem nemá co dělat, a když už se jí to, nedej bože, podaří, pryč od ní. Podle většiny mužů totiž žena neumí couvat, parkovat, předjíždět, řadit, dívat se do zrcátek, dávat blinkry, natož aby tankovala nebo dokonce něco spravovala.
Je samozřejmě dokázané a v běžném životě i lehce ověřitelné, že muži jsou od přírody obdařeni technickými schopnostmi mnohem lépe než jejich opačné pohlaví. Aby také ne. Nikdo nám totiž nedal za celá ta staletí příležitost k technice ani přičichnout. Jedinou naší starostí bylo udržovat v jeskyni oheň, rodit děti a udělat jídlo poživatelné z něčeho, co muž uloví. Této nálepky jsme se až do 20. století nezbavily. Teprve v době nedávné nás muži začali přijímat mezi sebe a naše práva se téměř vyrovnala. Nastalo období ženské emancipace, které ženám přineslo mnoho nových věcí, a ty se musely naučit ovládat. K tomu patří právě i řízení automobilu. Není neobvyklé, že v rodině jsou dvě a více aut. Bez auta si už svůj život dokáže představit opravdu jen málokdo. Všichni vědí, že je to sice nesprávné a škodlivé, ale na druhou stranu pohodlné, a doba a rychlost světa nás k tomu v podstatě nutí.
Muž jako živitel rodiny pracuje většinou po celý den a tudíž je na samotné matce, aby se postarala o vše kolem domácnosti a dětí, o samoživitelkách ani nemluvě. Nebýt těchto zážehových a dieslových zázraků, nemohla by své děti vozit do školy, ke kamarádům, k babičce a na fotbal nebo balet. V ledničce by nebylo nic k jídlu, protože by neobstarala nákup. A zkuste poslat chlapa do obchodu. Přijede z toho množství lidí nervózní a bez půlky nákupu, protože to zboží prostě nikde nenašel a bál se na něj zeptat. Pánové jsou už dnes zvyklí, že je jejich drahá polovička samostatná, a když spolu někdy vyrazí na nějakou oslavu, jsou v tu ránu vděční za jejich řidičské oprávnění, protože mohou vesele popíjet alkohol a o jejich odvoz bude postaráno. Pokud jsou při cestě domů schopni nějaké komunikace, určitě si neodpustí nějakou ze svých nejapných poznámek, že už by bylo vhodné zařadit trojku, nebo nejezdit tak moc vprostřed silnice. Je nám vlastně dáno být špatnými řidičkami, přestože jimi ve skutečnosti nejsme a mnohdy svými řidičskými schopnostmi předčíme kdejakého chlapa.
Ze statistik je jasné, že jsou ženy za volantem opatrnější, trpělivější, ohleduplnější a více dodržují dopravní předpisy. Z toho logicky vyplývá, že jsou také méně častými viníky dopravních nehod, které končí smrtí. Zato pánové, ti si libují v adrenalinových rychlostech, nebojí se zamachrovat předjížděním přes plnou čáru, s telefonem u ucha a alkoholem v krvi.
Přestože se technická vybavenost auta v dnešní době vyvíjí neuvěřitelnou rychlostí, a s ní se ruku v ruce zlepšuje i bezpečnost automobilu, na nehodovosti se to bohužel nijak neprojevuje. To, že jsou dámy na silnicích zodpovědnější je možná způsobeno určitou odpovědností vůči svým dětem a rodině. To by si možná občas mohli i pánové za volantem připomenout, nebo si alespoň udělat co nejvyšší životní pojistku. Kdo z obou pohlaví je lepší či horší řidič se ale jednoznačně říci nedá. Ženy se díky své odlišné mentalitě za volantem chovají prostě jinak a to je nutné si uvědomovat.
Marně přemýšlím, zda mají pánové všude na světě stejně kritický pohled na křehká pohlaví za volantem jako zde v ČR. Odpovídám si záporně. Že by si muži v Čechách stále bránili tu poslední mužskou věc, která patřila vždycky jenom jim? Ale my mužům přece nebereme jejich hračku, jejich hrdost, jejich posedlost. My jim nebudeme lézt do zelí, protože autům nebudeme nikdy, až na výjimky, rozumět tak dobře jako oni. Vždycky budeme potřebovat jejich odbornou radu a pomocnou ruku. Chceme pouze jako oni využívat ve stejné míře výhody, které auto nabízí, i když se vám to nelíbí a raději byste nás viděli u plotny. Tento dopravní prostředek vnímáme samozřejmě jinak než muži. Vždycky to pro nás bude pohodlná spousta plechu na čtyřech kolech, která nám pomůže dopravit se kamkoli potřebujeme a dovézt tašky z nákupu domů. Nezapírám, že existují ženy, které mají absolutně nulové nadání a cit pro řízení auta. Od těch je asi opravdu lepší se držet co nejdále, ale zároveň podle nich neposuzovat ostatní dámy, které si to nezaslouží. Pánové, pochopte jednou provždy, že se za volantem chováme jinak než vy a respektujte nás, ať už jsme jakékoliv, protože nás na silnicích budete potkávat dále.
Více o tématu čtěte na PubWeb.cz
