Velikonoční zvyky a tradice

Proměnlivé jarní svátky, které nemají své pevně kalendářem stanovené datum, jsou takovým malým testem, jak moc to s námi jaro již myslí vážně. Kolikrát jsme již o Velikonocích vyráželi do přírody v krátkých rukávech a často jsme se zase probudili do zasněženého "bíla" za oknem. Velikonoce mohou být již koncem března nebo v dubnu, a to podle toho, na který den připadne neděle po prvním jarním úplňku. Tento rok připadá první úplněk po jarní rovnodennosti na 2. dubna, a proto budeme slavit Neděli velikonoční 8. dubna.

Křesťanské Velikonoce

Pro křesťany jsou Velikonoce nejdůležitějším svátkem - oslavou vzkříšení Ježíše Krista. Proto jsou Velikonoce považovány za symbol nového života, vítězství spravedlnosti nad křivdami. Připravují se na ně čtyřicetidenním půstem, který začíná Popeleční středou. V tento den přicházejí věřící do kostela ke zpovědi a kněz jim sype na čelo popel do tvaru kříže.

Svatý týden začíná Květnou nedělí, kdy se chodí v průvodech, následuje Škaredá středa a potom Zelený čtvrtek - Poslední večeře Páně. Na Velký pátek mají křesťané přísný půst - tento den je totiž dnem odsouzení, popravy i pohřbu Ježíše Krista. Na Velký pátek se slouží mše bez varhan a zpěvů, čtou se pašije (části evangelií). V kostelích nejen nezní varhany, ale nezvoní ani zvony (říká se, že "odlétají do Říma"), na oltář se nekladou květiny ani svíce. Na Bílou sobotu se nekonají žádné bohoslužby a křesťané očekávají Velikonoční noc. Velká noc ze soboty na neděli je oslavou toho, že Ježíš vstal z mrtvých a vystoupil z hrobu. Bylo to podle Bible za svítání prvního dne v týdnu (prvního dne po sobotě, která byla posledním dnem týdne podle židovského kalendáře). Proto byla neděla nazvána dnem Páně.

Co nám zůstalo z křesťanských tradic

Velikonočním pondělím začíná tzv. velikonoční doba, která trvá padesát dní. Na velikonoční pondělí ještě dnes obcházejí chlapci s pomlázkami a koledují. Za očišťující akt vyšlehání se přirozeně musí platit - dárky a vejci. Vajíčko samo nese symboliku rodícího se života. Jako dárek musí být vajíčko plné a omalované. Tradiční je červená - krásná barva, barva života. Proto se omalovaným vajíčkům říká kraslice.

Kraslice jsou něco jako národní kroj

Způsob zdobení kraslic se liší podle krajových zvyků. Nejrozšířenější a patrně nejstarší je technika zdobení voskem. Klasické červené kraslice se zdobily vyrýváním bílých vzorů. Tento způsob se používá dodnes v jižní a západní oblasti Čech, na Chodsku. Ke zdobení se využívají v podstatě pohanské motivy - slunce, postavy, zvířata. Na Moravě se zase kraslice zdobí motivy z výšivek - známé granátové jablko, úponky různých rostlin.

Možná ani nevíte, proč pečete beránka

Staré zvyky našich předků přetrvávají dodnes, aniž si uvědomujeme jejich význam. Velikonoční beránek v křesťanské církvi znamená symbol Beránka Božího - Krista. O velikonočních svátcích připravujeme kromě malovaných vajíček a sladkého velikonočního beránka či zajíčka také velikonoční bochánek - mazanec, velikonoční cop s vajíčky, jidáše či velikonoční nádivku (říká se jí také "hlavička"). Beránek bývá ozdoben bílou nebo čokoládovou polevou, pravé jidáše se zase po upečení pokropí medem.