Slovenská reforma: Jasně směrem vzhůru

Na hlubší analýzu systému "dôchodkového sporenia", úspěšnosti či neúspěšnosti systému i jednotlivých správců důchodových fondů je příliš brzo. Po úvodním mediálním šílenství již také záplava informací o důchodových fondech utichla.

NÁRŮST MAJETKU

K 28. 12. 2006 spravovaly důchodové správcovské společnosti (DSS) ve svých fondech 27,8 miliardy slovenských korun. Proti konci roku 2005, kdy to bylo jen něco přes 9 miliard tedy narostl majetek budoucích důchodců téměř o 19 miliard korun. Důchodkové fondy - asi jako jediné na investičním trhu - mají to kouzlo, že na pravidelný a nasmlouvaný růst se mohou těšit i v budoucnosti. Jestliže, samozřejmě, někdo neupraví výši odvodů do druhého pilíře důchodového spoření. Za předpokladu růstu nominálních mezd a zaměstnanosti bychom se koncem tohoto roku mohli dočkat objemu v správě důchodových fondů někde na úrovni 60 miliard korun.

PŘESTUPOVÁ VÁLKA

Pohled na hodnotu majetku ve správě jednotlivých DSS napovídá, kdo a jak vytěžil nejvíc z konce přechodného období volby mezi 1. a 2. důchodovým pilířem, a hlavně, kdo z přestupové "války" nejvíc vytěžil. Jen na vysvětlení - šlo o podobné "přetahování" klientů, jaké známe i z českých penzijních fondů. Nejvíc na přestupech získala Aegon, d. s. s. a v zákulisí se hovoří, že hlavně dík provizím pro zprostředkovatele. Boj o provize ale v případě Winterthur, d. s. s. ukázal, že zprostředkovatelé, kteří dostávají vysokou provizi, s sebou nesou i riziko citlivosti na jinou, ještě vyšší provizi.

V roce 2006 došlo také k odkoupení dvou malých DSS většími: získaly je Allianz-Slovenská, d. s. s. a ING, d. s. s. Ani jedno ani druhé odkoupení však nemělo pro spořitele negativní důsledky. Spíše naopak.

PODÍLY DO BUDOUCNA

Rozložení trhu důchodového spoření v tomto a zřejmě i v budoucích letech zůstane stabilní. Vzhledem na výrazné omezení přestupů mezi jednotlivými DSS by se tyto měly soustředit už jen na výkonnost a kvalitu služeb. Samozřejmě za předpokladu neměnnosti současných podmínek dôchodkového sporenia, o změnu kterých už někteří politici projevili zájem.

MAJETEK

Minulý rok nadprůměrně rostly akciové trhy (DJ Euro stoxx 50 o víc než 15 %, americký S&P 500 o víc než 13 %) ani růstové fondy však tuto příležitost zcela nevyužily.

Vzhledem na konzervativní náladu u správců fondů a složení jejich portfolií bylo daleko větší výzvou zvyšování úrokových sazeb centrální bankou. Pokles cen dluhopisů se podařilo vyrovnat nákupem bondů s pohyblivým výnosem. Druhým faktorem, který zabezpečil výnos fondů, byla enormní část majetku držená na termínovaných účtech v bankách, které se prakticky ihned přizpůsobovaly zvyšujícím se sazbám národní banky.

Všeobecně lze říci, že v poslední době dochází k postupnému zaplňování portfolií fondů i jinými aktivy. Ne všechny správcovské společnosti jsou ale stejně progresivní.

V akciových podílech majetku hlavně růstových fondů tradičně dominovaly ETF, které jsou asi nejefektivnějším nástrojem na zabezpečení kopírování výnosu trhu. Nákupy samostatných akcií společností jsou stále spíše výjimkou než pravidlem.

VÝKONNOST

Přepočtení na roční bázi ukazuje, že v oblasti konzervativních fondů se rozdíly pohybují jen v rozmezí +/- 0,3 % od průměrné hodnoty 3,4 % za poslední rok. Ve vyvážených a růstových fondech se výkonnost zase pohybuje v rozmezí od 4 % do 5 %. Jediné fondy ING, d. s. s. jsou výkonností pod průměrem trhu. Podle vyjádření správce fondů je to způsobené relativně vyšším podílem akcií v majetku fondů v porovnání s konkurencí a absencí tzv. dotovaných nákupů, které údajně někteří správci uskutečňovali ve snaze vylepšit si výsledky.

POPLATKY

Některé DSS již vycouvaly od svých úvodních nulových poplatků za správu, o kterých se tak vehementně hovořilo v jejich reklamních kampaních. Novela zákona s účinností od 1. ledna 2007 ale snižuje maximální úplatu za správu důchodového fondu v období třech let ode dne začátku vykonávání činnosti DSS na 0,075 % (dosud 0,08 %) a později jen na 0,065 % (dosud 0,07 %). Podle zveřejněných propočtů to za celé období spoření může u průměrného spořitele po dobu 33 let představovat úsporu až 17 000 Sk, což je ročně asi 500 Sk.

DALŠÍ ZMĚNY

Pro každého spořitele je novinkou, že zatímco dosud byla změna DSS možná bezplatně, od začátku tohoto roku za její změnu zaplatí 500 Sk. Předtím mu navíc musí vypršet dvouletá lhůta v původní DSS. Odlišný je i samotný postup přechodu z jedné DSS do druhé. Zájemce musí osobně navštívit pobočku Sociální pojišťovny a požádat o vydání tzv. akceptačního listu - a právě za něj zaplatí poplatek. Kromě omezení marketingových výdajů DSS je však cílem právě zabránit přestupovým válkám, tedy i neúměrnému zvyšování nákladovosti celého systému.

´

VÝVOJ MAJETKU V DSS (MIL.SK)