Ladislav Klíma (českým filosofem J. Patočkou byl nazván předčasným myslitelem absurdity) bývá považován za nejoriginálnějšího českého myslitele. Navázal na myšlenkovou linii Berkeley-Schopenhauer- -Nietzsche. Jeho filosofií - označovanou též za existentismus - byl radikální subjektivní idealismus, který u něho vyústil v metafyzickou soustavu egosolismu a deoesence a který Klíma dovedl až do důsledků, a to i praktických. Dovršil zpochybnění existence primární nadsmyslové objektivity i skutečnosti existující za jevovým světem. Do tohoto prostoru, vyprázdněného ne-existencí na člověku nezávislé skutečnosti, dosadil Klíma absolutní subjektivitu-vědomí, které je totožné s lidskou vůlí.

V českém prostředí, které vždy inklinovalo k "zdravému rozumu" průměru a nebylo nikdy právě přátelsky nakloněno radikálním projevům myšlení, se postava L. Klímy jeví jako ojedinělý solitér, vždy imponující těm, kteří se bouří proti zaběhaným mechanismům a konvencím. F. X. Šalda nazval Klímu nejvolnější filosofickou osobností, géniem, který se jako orel myšlenky vznesl k slunci absolutna, před nímž se však lidé křižovali jako před dáblem, umlčeli a přemlčeli ho jako každého, kdo by u nás zavadil o absolutní, metafyzickou spekulaci.

S Klímovým vyhraněným uvažováním úzce souvisela i nekonvenčnost vnějšího společenského života: Klíma na sobě uplatňoval prioritu jedince a jeho vůle a důsledně odmítal civilizační návyky jako zbytečné předsudky, své tělo vystavoval nejrůznějším strázním a experimentům. Bylo mu jedno, co jí (sám píše, že snědl vuřty, z kterých zbyly téměř jenom červi, pil vody, po kterých by normální člověk onemocněl... a ukrad jsem jednou kočce zakousnutou myš a sežral ji, jak byla, s chlupy a kostmi), trval pouze na dostatku kouření a alkoholu. Právě alkoholismus urychlil jeho předčasnou smrt na tuberkulózu.

Narodil se jako syn advokátního úředníka. Od mládí byl plně zaujat filosofií, která se stala Klímovou jedinou náplní i jediným smyslem celého jeho života. Ve své gymnaziální práci se hanlivě vyjádřil o panovnickém rodu Habsburků, a byl proto vyloučen ze studií v celé monarchii. Přestoupil tedy na gymnázium v Záhřebu, ale ani to nedokončil a nakonec se usadil v Praze. Jeho ideálem byl život "volného myslitele", žít bez občanského povolání, svobodný, eremitsky jen sám sobě. Řadu let žil z dědictví, později z drobných honorářů či darů přátel (patřil mezi ně i básník Březina), jen v době největší nouze přijímal dočasná zaměstnání jako například železničáře či nočního hlídače. Věnoval se jak psaní, tak sebezdokonalování.

Klímova filosofie a život byly výsměchem nejen akademické filosofii, ale i běžným normám české společnosti. Jeho dílo zachycující vnitřní existenciální pocity vznikalo pod vlivem horečnatě pracující fantazie (sám píše, že na 90 % svých textů zničil pro přílišnou obscénnost). Z jeho díla byla vydána pouze část, zbytek se zachoval jen ve zlomcích. Svou první knihu Svět jako vědomí a nic (1904) vydal anonymně (podruhé vyšla s předmluvou roku 1928). Prohlásil v ní existenci světa za závislou na individuálním Já. Svět se mu stává souhrnem na sebe působících duševních stavů. Vůle nutí Já k vytváření sebe sama podle svých vlastních představ. Svět je to, co z něho Já chce mít (ludibrionismus). Filosof E. Chalupný, jeden z mála, který si knihy všiml, ji uvítal jako historickou událost v dějinách české filosofie.

Další knihy vyšly až o dvacet let později - články a studie Traktáty a diktáty (1922) a Vteřina a věčnost (1922). Veselohra Matěj Poctivý, kterou napsal společně s Arnoštem Dvořákem, musela být v roce 1922 po premiéře v Národním divadle po protestech stažena. Podobně skandál provázel vydání největší Klímovy beletristické práce Utrpení knížete Sternenhocha (1928), jehož polistopadová filmová podoba vzdor režii J. Němce a hvězdnému obsazení nepřesvědčila. Po filosofově smrti byl v roce 1932 vydán ještě výbor z próz nazvaný Slavná Nemesis.

Po roce 1989 vycházejí Klímova díla v mnoha vydáních u různých nakladatelů; nakladatelství TORST zahájilo v roce 1996 fundamentálním beletristickým dílem Velký román vydávání Klímových sebraných spisů.

Pramen: www.libri.cz

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist